5 nejkrásnějších hvězd ze sladké Francie
24.06.2018
Na poli francouzského filmu i divadla vévodí mnoho půvabných, svérázných i vyloženě překrásných žen. Baví nás jejich osobitý humor, temperament nebo i svůdnost.
Ačkoliv se zdá, že na výsluní světa září hlavně americké herečky, ve finále není snad diváka či divačky, jež by nedali dohromady z paměti alespoň pět nejznámějších francouzských stálic.
5. Annie Girardotová
Narodila se 25. října 1931 v desátém pařížském obvodu. Otce ztratila ve čtyřech letech a část dětství strávila s matkou v Normandii. Chtěla být herečkou už jako malá, ale nejprve se stala zdravotní sestrou. V městě Caen pracovala jako porodní asistentka a přitom navštěvovala kursy herectví. Posléze se zapsala na Národní konzervatoř dramatického umění, kterou absolvovala roku 1954. A už v tomto roce získala angažmá v nejslavnějším divadle Francie, v Comédie-Française, kde působila tři roky.
Uplatnila se v klasických dramatech od Molièra, stejně jako v moderních kusech jako Psací stroj od Jeana Cocteaua, jenž patřil ke známým umělcům i mecenášům své doby. Cocteau neváhal Girardotovou označit za největší talent poválečného divadla!
Brzy ji objevil film a nabídky přicházely jedna za druhou. Hrála v četných italských filmech a zahrála si i jugoslávském snímku Brzy bude konec světa režiséra Aleksandra Petroviće, realizovaném v srpnu 1968. Svůdná Francouzka zde poplete hlavu staršímu, ale stále atraktivnímu muži. Brzy bude konec světa, zpívá se v lidové písničce. Jak jinak, když muž ztratí rozum, svět ztratí jistoty. Zajímavostí v tomto snímku jsou čeští turisti, jež poslouchají československý rozhlas informující o vojenské invazi do jejich vlasti. Neplánovaná událost film touto sekvencí obohacuje.
V roce 1962 se provdala za italského herce Renata Salvatoriho, ale v sedmdesátých letech už manželé spolu nežili. Jejím dalším životním partnerem se stal herec Bernard Fresson.
Girardotová ztvárnila jak role vážné, tak komediální. Jmenujme třeba policejní komisařku v Něžném kuřeti z roku 1978 a v pokračování Ukradli torzo Jupitera (1980) režiséra Philippa de Broca. Velmi silné byly její psychologické role. Připomeňme alespoň Prožít si své peklo (1977) režiséra André Cayatta.
Ztvárnila roli zoufalé matky čelící únosu své malé dcerky. Její dům obléhají senzacechtiví novináři, uvnitř její dospělý syn z prvního manželství a otec dcerky působí jako statisti rozrušené, ale odhodlané ženy. Podmínky únosce jsou splněny, požadovaný obnos je vyplacen, ale holčička je nalezena mrtva v pytli na odpadky. Policie se domnívá, že dítě muselo únosce znát. Bylo uneseno před školou bez rozruchu, peníze byly nalezeny a způsob, jakým bylo dítě usmrceno, připomíná mstu. Až posléze si matka uvědomí, že její dospělý syn je tím vrahem. Jeho doznání, že se posledních několik let cítil ve stínu své sestry frustrován, dožene matku k zoufalému činu: zabije sebe i syna, když v plné rychlosti narazí do zdi.
Girardotová ke konci života trpěla Alzheimerovou chorobou. Zemřela v roce 2011 v Paříži.
4. Brigitte Bardotová
Sexuální symbol šedesátých let se narodil v roce 1934. Původně se živila jako fotomodelka. Následovalo několik vedlejších rolí, až na řadu přišel její první manžel režisér Roger Vadim. Díky němu se iniciály BB staly ochrannou známkou.
V roce 1956 vznikl Vadimův film A Bůh stvořil ženu. BB hraje osmnáctiletou Juliettu, která žije v pěstounské rodině. Je svůdná a žádostivá. Ucházejí se o ni tři muži. Záletný Antoine, jeho nesmělý bratr Michel a starší Eric. Když zjistí, že Antoine ji jen využívá jako objekt k předvádění, začne si více všímat Erica. Ericova složitá povaha však nakonec Juliettu odradí.
Antoine odjíždí a Julietta se rozhodne provdat za Michela. Jakmile se však Antoine znovu objeví, Julietta mu podléhá a rozhodne se Michela veřejně potupit. Michel ztratí nervy a na svou ženu vystřelí. Naštěstí mine. Julietta však nakonec pozná, kdo ji skutečně miluje a Michelovi přísahá věrnost.
Vadim předvádí v dějinách filmu poprvé nemorální hrdinku. BB s našpulenými rty a vzdorovitým obličejem otvírá cestu k sexuální uvolněnosti, která bude charakterizovat šedesátá léta na Západě.
BB byla čtyřikrát vdaná. Z druhého manželství s hercem Jacquesem Charrierem má syna Nicolase, jediné dítě. Jejím třetím manželem byl německý miliardář a průmyslník Gunther Sachs. Ale manželství nepřečkalo tři roky. Nejdéle žije s extrémně pravicovým politikem Bernardem d´Ormalem. Sama se také angažuje ve francouzské Národní frontě. Byla také odsouzena k finanční pokutě, když veřejně prohlásila, že ve Francii žije příliš mnoho cizinců.
Od roku 1974 již netočí žádné filmy, známá se stala svou angažovaností na ochranu zvířat. Když se snažila získat na svoji stranu prezidenta světové kulturní organizace UNESCO, urazila se poté, co ji dotyčný vyzval, jestli by nemohla také udělat něco spíš pro lidi než pro zvířata.
3. Cathérine Deneuveová
Herečka s chladnou a oduševnělou krásou, v níž se mísí romantická křehkost s inteligencí a hrdostí. Povahová nejednoznačnost i citová odměřenost oslovila mnoho světových režisérů: Louise Buňuela, Romana Polanského nebo Françoise Truffauta.
Pocházela z herecké rodiny, ale rodiče nikterak netoužili, aby Cathérine nebo kterákoliv z jejích tří sester propadly divadlu či filmu. Skutečně se Cathérine nechtěla stát herečkou, ale švadlenou, či lépe řečeno módní návrhářkou. Jen její starší setra Françoise Dorleácová zazářila prvoplánově na filmovém nebi. Její kariéru přetrhla v roce 1967 tragická autohavárie. Přesto se sestry setkaly v jednom filmu bok po boku: Slečinky z Rochefortu režiséra Jacquese Demyho.
Cathérine se narodila v roce 1943. V sedmnácti letech se seznámila s režisérem Rogerem Vadimem. Ten pojal úmysl vytvořit z Deneuveové stejnou star jako předtím z BB. Tady však narazil. Jeho realizace erotického námětu markýze de Sadeho se minula účinkem. Co však zůstalo z tohoto krátkého vztahu s Vadimem, byl syn Christian.
Mimořádným výkonem byla role v Buňuelové snímku Belladonna (1967). Necitelná a odtažitá Séverine žije ve vyšších kruzích buržoazní společnosti. Její manžel je váženým lékařem a ona, aby unikla nudě, stává se potají prostitutkou v luxusním nevěstinci. Séverine v sobě spojuje maloměšťačku v protikladu se vznešenou neřestí. V důsledku jejího dvojího života se manžel stane obětí přepadení, z něhož vyvázne ochrnutý a oslepený. Séverine nezbude nic jiného než o chotě pečovat.
Deneuveová se nespokojuje jen s herectvím. V roce 1971 založila produkční společnost Films de la Citrouille. Vystupuje v reklamě na šperky a parfém Chanel a je rovněž autorkou svého vlastního parfému. Americký časopis Look ji označil za nejkrásnější ženu světa a v roce 1985 byla její tvář propůjčena bustám francouzského národního symbolu Marianne, jejíž dívčí tvář zdobí všechny radnice po celé Francii.
V roce 1973 hrála společně s Marcellem Mastroiannim v Demyho filmu Největší událost od chvíle, kdy člověk vstoupil na Měsíc. Tou událostí není nic menšího než objevení těhotenství u muže. Vlivem geneticky upravené stravy nastaly u hlavního hrdiny potíže, na jejichž základech diagnostikoval lékař tuto anomálii. A tak se průměrný muž stane světovou senzací. Deneuveová hraje manželku, která se snaží všemocně svého chotě podporovat po následujících devět měsíců. Až do zjištění, že mužovo nafouklé břicho je jen nešťastná blamáž.
V této době Mastroianni a Deneuveová prožívali svůj skutečný milostný vztah, z něho vzešla dcera Chiara Mastroianniová.
2. Romy Schneiderová
Rakušanka Rosemarie Allbachová se narodila ve Vídni roku 1938. V polovině padesátých let ji režisér Ernst Marischka obsadil do role císařovny Sissi ve stejnojmenném filmu. Rakousko se pomalu vymaňovalo z dějinné tragédie, kdy bylo ve svazku s Hitlerovou Třetí říší, a tak nostalgický příběh ze starého mocnářství diváky přímo uhranul.
Schneiderová však odmítala stát se idylickou představitelkou mladičké panovnice vystřižené z románů pro ženy. Důležitou událostí pro její emancipaci bylo seznámení s hercem Alainem Delonem, s nímž odchází do Paříže. Tam nejprve studuje herectví a začíná hrát na divadle. Delon byl její první životní láskou a po rozchodu se Schneiderová pokusila o demonstrativní sebevraždu.
Byla dvakrát vdaná, ale každý její vztah trval jen krátce. Z prvního manželství s hercem Harry Meyenem se narodil syn David, který však ve svých čtrnácti letech tragicky zahynul, když při přelézání plotu se nabodl na ocelový hrot a vykrvácel. V jejím druhém manželství s o devět let mladším řidičem Danielem Biasinim se narodila dcera Sarah, jež je na matku velmi podobná.
V roce 1972 si ještě jednou, výjimečně, zahrála Sissi. Udělala to po vůli režiséru Viscontimu ve snímku Ludvík II. Je to příběh bavorského krále, jenž měl raději fantazii než vládu nad přízemními lidmi. Nechal vystavět tři pohádkové zámky, které Bavorsko téměř zruinovaly. Miloval operní pohádky Richarda Wágnera, kterého platil téměř zlatem a sám se stylizoval do role bájného knížete.
Po čase se dvořané krále zmocnili a prohlásili jej za nesvéprávného a poslali na léčení. Za dosud nevyřešených okolností pak král utonul v jezeře. Jeho sestra Sissi, rakouská císařovna, přijíždí na nejkrásnější z jeho zámků, aby se zde Ludvíkovi vysmála.
V roce 1982 Schneiderová náhle umírá na selhání srdce. Spekulace, že šlo o sebevraždu, byly vyvráceny pitvou. Alain Delon pak zařídil, aby její syn David spočinul v hrobě po boku své matky.
1. Jeanne Moreauová
Poslední z pětice francouzských hereček byla dcerou francouzského barmana a britské tanečnice. Vystudovala divadlo a začínala v Comédie-Française. Vedle toho zazářila na mnoha divadelních scénách, včetně newyorské Broadwaye. Podílela se na tvorbě více než 120 filmů.
Také ona byla dvakrát vdaná, nejprve s hercem Jeanem-Louisem Richardem, s nímž měla syna Jêroma Duvona, dnes úspěšného malíře, a pak s režisérem Williamem Friedkinem.
Její život se sice obešel bez skandálů, ale nabídky od světových režisérů také nenechaly na sebe dlouho čekat. V jejím podání se snoubila vášeň s chladnou inteligencí. V její filmografii se objevují buržoazní paničky, které touží uniknout ze stereotypu usedlé domácnosti, dámy, jež se neštítí vraždy svého manžela, stejně jako královny, jako byla Margot podle přepisu slavného románu Alexandra Dumase. Nebo ženy opačného společenského pólu, barové zpěvačky ve vykřičených čtvrtích, z nichž nejznámější byla role ve filmu Querelle režiséra Fassbindera.
V roce 1962 realizoval režisér Truffaut snímek Jules a Jim podle románu Henri-Pierra Rochého. Jedná se o atypický milostný trojúhelník. V Paříži před první světovou válkou se setkávají studenti Jules z Rakouska a Jim z Francie. Brzy zjistí, že mají stejný vkus i názor na všechno. I na Kateřinu, která připomíná antickou sochu. Společné hrátky přerůstají okouzlení v pevný milostný vztah.
Jim většinou přenechával dívky svému příteli a učinil tak i tentokrát. Nakonec se Kateřina vdá za Julesa. Přichází válka a oba přátelé jsou šťastni, že je fronta nepostavila proti sobě. Po válce se opět setkávají. Manželům se narodila dcerka Sabina. A Kateřina teď touží po dalším dítěti, ale s Jimem. Ten to však nepochopí. Kateřina vyzve Jima k projížďce autem a pak před zraky Julesa najede z mostu do řeky. Julesovi zbude jen Sabina a dvě urny s popelem lidí, které měl na světě nejraději.
Jeanne Moreauová zemřela v Paříži 31. července 2017 ve věku 89 let.
Brigitte Bardot, Jeanne Moreau, Annie Girardot, Romy Schneider, Catherine Deneuve
Filmy:
Jules a Jim, Ludvík II., ...a Bůh stvořil ženu
Kategorie:
Celebrity, Filmy, Filmové novinky,
Tagy:
krásné herečky, Sexy herečky, sexbomby, francouzské celebrity, nejkrásnější herečky, francouzské herečky, francouzský film, žebříčky osobností
