5 nesmyslů, kterým kvůli filmům věříme
28.04.2018
Že si filmy s fyzikálními zákony často nakládají, jak se jim zlíbí, víme asi všichni. Občas je zkrátka potřeba předvést neuvěřitelný skok, tak na chvíli vypneme gravitaci. Občas je potřeba v rychlosti proklouznout pod zavírajícími dveřmi, a tak na chvíli vypneme tření. A občas je potřeba někam posunout děj, tak vypneme logické uvažování.
U většiny těchto praktik se „filmové logice“ jen zasmějeme. Občas se ale stane, že různé filmy tuto logiku kopírují a opakují, a my už pak nedokážeme rozlišit, co je skutečně možné a co je pouhým výplodem fantazie filmařů. Showbiz vám nyní přináší seznam pěti nesmyslů, kterým kvůli filmům věříme.
5. Jiskřící odrazy kulek
Se zbraněmi se ve filmech zachází různými nelogickými způsoby. Zvuky, které při pouhém zvednutí vydávají, se často podobají krabici plné lega, čisté průstřely jsou pro spoustu akčních hrdinů něco jako bodnutí komára a limity počtu kulek v zásobníku jsou prostě tabu. I s výstřely však filmaři zacházejí nereálným způsobem.
Nejenže většina filmů ignoruje balistickou křivku, kterou kulka v letu má, ale i dopady kulek na různé povrchy jsou ve filmech značně „přibarvené“. Když kulka zrovna někoho nezasáhne, tak z místa jejího dopadu odskočí jiskry. To samozřejmě vypadá na plátně skvěle a pro diváka je celá situace přehlednější, ale ve skutečnosti je tato „ohňostrojová přehlídka“ nesmyslem.
Kulky jsou totiž ve většině případů z mědi, což znamená, že by kontakt s jakýmkoliv jiným železným povrchem žádné jiskry produkovat neměl. Některé druhy munice samozřejmě jiskřit mohou, ale rozhodně ne v takové míře, jako je tomu v bombastických akčních scénách.
4. Zubní odjišťování granátů
Schválně si vybavte největšího filmového tvrďáka. My počkáme. Hotovo? Skvěle. Teď si představte, jakým způsobem odjišťuje granát. Pokud jste odpověděli jakkoliv jinak než za pomoci zubů, zkrátka a dobře nemáte pravdu. Tenhle trend používání zubů k vytrhávání pojistek z granátů proslavily nejvíce akční filmy z osmdesátých let s Arnoldem Schwarzeneggerem (70), Sylvesterem Stallonem (71) či Dolphem Lundgrenem (60).
Ve skutečnosti je i tato praktika holým nesmyslem. Pokud by totiž tito proslulí herci používali svůj chrup k otevírání skutečných granátů, jejich hollywoodský úsměv už by rozhodně neměl takový úspěch. Nejenže by granát neodjistili, ale museli by svoje zuby sbírat ze země.
Pojistky jsou v granátech totiž z určitého důvodu. Aby granát nemohl jen tak vybuchnout. Musíte proto vyvinout poměrně velkou sílu, abyste pojistku z výbušniny vytrhli. Pokud by však šel odjistit zuby, úplně dobrá POJISTKA by to nebyla. Co myslíte?
3. Používání zápalných šípů
Ohnivé šípy jsou stálicí fantasy a velkolepých válečných filmů. Pokud nepoužijete zápalné šípy, je vaše obléhání města zkrátka a dobře nuda. Možná vás proto překvapí, že používání hořících šípů nebylo zase tak častou vojenskou taktikou, jak by se mohlo na základě mnoha filmů na první pohled zdát.
Netvrdíme, že by se zápalné šípy v historii nikdy nepoužívaly, jejich užití však bylo velmi vzácné. Je potřeba myslet na to, že většina obléhání nemá za cíl zničit obléhané město, ale donutit bránící armádu ke kapitulaci. V minulosti však byla většina měst tvořená ze dřeva a slámy, takže by sice bylo konce sporu dosaženo poměrně rychle, ale vítězství by nebylo ani zdaleka tak sladké. Získání ohořelých zřícenin pravděpodobně není snem každého generála.
Použití zápalných šípů má však své nevýhody i na straně útočníků. Jejich užití je poměrně nebezpečné i pro samotného střelce, který při plném natažení luku riskuje vlastní popáleniny. Navíc kvůli vysoké rychlosti letících šípů je dost možné, že by se oheň na hrotu vašeho projektilu ve vzduchu sám uhasil.
2. Hledání zdroje telefonátu
Tahle technika sice ve filmech začala, ale momentálně má největší zastoupení na televizních obrazovkách. Zejména různé Kriminálky (Las Vegas, Miami, New York, atd.) se v bleskovém vyhledávání zdroje telefonátu doslova vyžívají. Zločinec, který předkládá své požadavky, nebo hrdina, který se snaží dokázat svou nevinu, má podle filmových pravidel přibližně minutu na to, aby telefon zavěsil, než ho policie objeví.
Ve skutečnosti by celý proces trval mnohem, MNOHEM déle. Schválně, dokážete odhadnout, za jakou dobu dokáže policie vyhledat zdroj telefonátu? Je to přibližně jedna hodina čistého času. Policista na druhé straně telefonního hovoru by musel být velmi zkušený řečník, aby podezřelého udržel na lince po dobu šedesáti minut.
Proces triangulace (hledání volajícího za pomoci tří bodů, pozn. red.), dokáže určit polohu onoho čísla, ale aby bylo tohle určení přesné, je potřeba mnohem delší časové rezervy, než je jedna minuta.
1. Střílení ze dvou zbraní zároveň
Už jsme si stanovili, že vytrhávání pojistky z granátu vlastním chrupem je hodně tvrďácké. Ještě „tvrďáčtější“ je střílení ze dvou zbraní najednou. Když totiž používáte dvě pistole místo jedné, znamená to, že trefíte dvakrát tolik cílů, to je snad jasné, ne?
Ne. Zpětný ráz střelné zbraně držené v jedné ruce by byl tak silný, že by střelec ztratil veškeré schopnosti zaměřování. Jeho kulky by tak svištěly vzduchem jako hejno vos, ale s největší pravděpodobností by netrefily ani stodolu. I když užívání dvou zbraní zároveň může vypadat skvěle, spíše hrdinovi uškodí, než pomůže.
Správné držení pistole totiž zahrnuje obě dvě ruce, a to právě kvůli zpětnému rázu. Čím silnější kalibr nebo kadence, tím silnější pak tento zpětný ráz je. Pokud by tedy střelec střílel ze dvou revolverů typu Magnum, je mnohem větší pravděpodobnost, že by ho jeho zbraň omráčila ránou do čela, než že by kohokoliv trefil.
(tod)
Arnold Schwarzenegger, Dolph Lundgren
Kategorie:
Filmy, Filmové novinky,
Tagy:
akční filmy, Hollywood, střelba, akční hrdinové, žebříčky, akční scény, nesmysly ve filmech, filmové nesmysly, střílení ze dvou zbraní, práce s granátem, filmová tvorba, odjišťování granátu, zápalné šípy, akční hollywoodské filmy, žebříčky akční filmy, správná střelba, zpětný ráz
