Michael Jackson

Michael Joseph Jackson (29. srpna 1958 Gary, Indiana, USA – 25. června 2009 Los Angeles, Kalifornie, USA) byl americký popový zpěvák, skladatel a tanečník afroamerického původu. Jeho desky Thriller a Bad patří mezi nejvýznamnější v oblasti pop music. Album Thriller zůstává dodnes s výrazným rozdílem nejprodávanějším albem všech dob. Obecně je označován za Krále popu. Byl to zástupce konvenčního popu a taneční hudby, vycházející ze soulu. Kromě svého charakteristicky vysokého hlasu, rytmického cítění a tanečních schopností byl znám i jako velký perfekcionista.

Život a umělecká kariéra

Michael Jackson pocházel z devíti sourozenců a svou hudební kariéru zahájil již jako chlapec. Počátkem 60. let jeho starší bratři vystupovali v sourozenecké skupině a Michael se k nim přidal v roce 1964. Brzy se stal nejmladším leaderem skupiny The Jackson 5. Skupina prorazila v roce 1969 a první LP vydala, když bylo Michaelovi 12 let. Souběžně s tím už tehdy odstartoval sólovou kariéru. Prvním jeho hitem byla balada Got to Be There (1972). Naposledy s bratry vystoupil v roce 1984.

První autorskou desku s názvem Off the Wall vydal v roce 1979. Projekt vzal za svůj jeden z nejvlivnějších hudebních producentů Quincy Jones a odstartoval tak Jacksonovu hvězdnou kariéru. Následující Thriller – nejprodávanější album všech dob – vydal tandem Jackson – Jones o tři roky později. Revoluční videoklip k titulní písni udal novou normu videoklipu jako takového. V roce 1983 předvedl Jackson při výroční show společnosti Motown na živo svou první sólovou taneční sestavu (včetně legendárního Moonwalk) k písni Billie Jean, čímž se vyprofiloval jako nejnadanější hudební performer své doby. Následovalo Bad – druhé nejprodávanější album všech dob . Album je výrazně kratší než Thriller, což bylo způsobeno Jacksonovým požadavkem novějšího a průbojnějšího zvuku alba – mnoho písní z té doby zůstalo dodnes nezařazených. Následující album Dangerous představuje zlom v Jacksonově kariéře. Odpoutal se od dosavadní spolupráce s Quincy Jonesem a výrazně proměnil „sound“ svých písní. Důležitou roli v tomto procesu hrál tzv. beatbox – Jacksonovy hlasové dispozice byly natolik pestré, že obsáhly nejen vokální linku, ale rovněž většinu hudebního doprovodu. Následovalo album HIStory, ve kterém Jackson posílil roli elektroniky a výrazně propracoval zapojení svého hlasu, coby bicího nástroje. Samostatnou kapitolu tvoří film-videoklip Ghosts z roku 1997, na kterém Jackson spolupracoval s režisérem Stanem Winstonem, který je dokladem Jacksonova choreografického perfekcionismu. Následující album Blood on the Dance Floor vzniklo z popudu Sony music, která chtěla zpěváka dostat do diskotékových síní. Ač album obsahuje pět původních písní, většina tvoři remixy starších hitů a Jackson se s touto koncepcí nikdy zcela nespokojil. Album Invincible tak mělo být navázáním na Dangerous a History. Jackson nikdy nepřestal sledovat nové trendy v oblasti zvukové techniky, čehož je právě Invincible skvělým dokladem. Jacksonova nahrávací společnost Sony Music však neměla zájem o to, aby album Invincible mělo komerční úspěch, potřebovala Jacksona izolovat od finančních příjmů, aby byl nucen jí odprodat svůj podíl ve firemním ATV katalogu. Z alba Invincible vyšel jen jeden singl a natočil se pouze jeden videoklip. I tak se alba prodalo úctyhodných 10 milionů nosičů. Tento spor se Sony v podstatě ukončil Jacksonovu kariéru, ten plánoval comeback u jiné nahrávací společnosti v roce 2008.

Jackson připravoval koncertní turné „This is it“, které mělo začít 13. července 2009. Měl vyprodaných 50 koncertů v londýnské O2 aréně. Michael se jich už nedožil.

Za album Thriller dostal 7 cen Grammy. Celkem jich za svého života dostal 13. American Music Award mu udělili titul Umělec století. Album Thriller získalo zápis do Guinessovy knihy rekordů jako nejprodávanější album všech dob. Jako jeden z mála umělců byl Jackson dvakrát přijat do rockenrolové síně slávy. Má hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy. V roce 2008 album Thriller přijala knihovna amerického Kongresu do svých sbírek pro jeho nezpochybnitelný kulturní význam. Michael Jackson je považován za krále popu („King of Pop“). Toto označení (které mu dala jeho dlouholetá přítelkyně Elizabeth Taylor, konkrétně „král popu, rocku a soulu“) je však pro Michaela Jacksona omezující, ve své tvorbě obsáhl mnohem více žánrů, například již zmíněný rock a soul, dále R&B, funk, new jack swing a také například prvky gospelu či rappu.

Neopomenutelný je jeho talent pro tanec a pohyb všeobecně. Michael Jackson se nikdy neučil tančit, a přesto je nazýván druhým Fredem Asteirem. Mimo jiné výborně stepoval.

Spolupráce s Pepsi

V 80. letech. Jackson spolupracoval s firmou Pepsi, která jej sponzorovala, a natočil pro ní několik reklamních videí. Na jednom z nich, v němž zazněl hudební motiv upravené skladby Billie Jean, se pracovalo za účasti úplné sestavy skupiny Jacksons, a to 27. ledna 1984 v Shrine Auditorium v Los Angeles před 3000 fanoušky. Chybnou časovou koordinací došlo v Jacksonově těsné blízkosti k předčasnému odpálení pyrotechniky, která byla součástí speciálních efektů reklamy. Došlo ke vznícení Jacksonových vlasů, což umělec nezaregistroval a pokračoval v produkci. Po několika vteřinách plamen uhasili Jacksonovi spoluhráči, přesto umělec utrpěl značné popáleniny 2. stupně na hlavě. Jiné verze na motivy (Billie Jean a Bad) se již obešly bez komplikací.

Spolupráce s dalšími interprety

Jackson nazpíval mnoho skladeb s různými interprety (kromě svých bratrů): Janet Jackson (Scream), Diana Ross (Ease On Down The Road, Eaten alive), Paul McCartney (Say, Say, Say, Girl is Mine, Man), Stevie Wonder (Just Good Friends), 3T (Michaelovi synovci – I Need You, Why), USA for Africa – United Support of Artists for Africa (We Are The World), Mick Jagger (State Of Shock), Freddie Mercury (State Of Shock), [More To Life Than This), Eddie Murphy (Whatzupwitu), Siedah Garrett (I Just Can'T Stop Loving You, Man In The Mirror), Rockwell (Somebody's Watching Me), Britney Spears (Way You Make Me Feel), Will.i.am (Girl Is Mine 2008, P.Y.T. 2008, Wanna Be Starting Something 2008), Akon (Wanna Be Startin’ Somethin’ 2008, Hold My Hand), Fergie (Beat It 2008)…

Hudba pro filmy a seriály

Jackson se spolupodílel i na hudební stránce početných filmů a seriálů (Zachraňte Willyho 1, 2, Simpsonovi, E.T. mimozemšťan, Moonwalker, Kapitán EO, Čaroděj, Safari, Superman…).

Cover verze skladeb Michaela/sourozenců

Z některých skladeb Jacksona, resp. sourozenecké skupiny vznikly i cover verze různých kvalit – Mariah Carey: „I’ll be there“; Weird Al Yankovic: „Fat“, „Eat it“ a jiné.

Humanitární aktivity a reflexe společenských problémů v tvorbě

Michael Jackson se aktivně (osobně i finančně) podílel na mnohých humanitárních akcích a projektech. Roku 1984 věnoval částku 1,5 milionu dolarů, kterou získal z mimosoudního vyrovnání s Pepsi commercial po nehodě z natáčení reklamního videa (více viz Spolupráce s Pepsi), nemocnici Brotman Medical Center v Culver City v Kalifornii, kde byl ošetřován na oddělení popálenin (později bylo pojmenováno Michael Jackson Burn Center). V roce 1985 spolupracoval s Lionelem Richiem na charitativním singlu We Are the World, který se stal jedním z nejúspěšnějších v historii (prodáno téměř 20 milionů kusů a miliony dolarů byly věnovány na pomoc proti hladomoru). Výnos z prodeje nahrávky písně Man In the Mirror, která byla realizována roku 1988, šel na podporu Camp Ronald McDonald for Good Times věnující se dětem, které trpí rakovinou. V roce 1992 založil charitativní organizaci Heal the World Foundation (Uzdravme svět), která zpřístupnila dětem Neverland a posílala do světa miliony dolarů na pomoc válkami a nemocemi ohroženým lidem. Vzdával se honorářů (např. svého podílu z výnosu Victory Tour skupiny The Jacksons v roce 1984, zisku z Dangerous World Tour o 69 koncertech v letech 1992–1993) atd. Za svůj život věnoval Michael Jackson na charitativní účely údajně více než 300 milionů dolarů.

Texty mnohých svých písní Jackson poukazoval na aktuální společenské problémy, které se ho mnohdy týkaly osobně – na rasismus a jiné sociální nerovnosti, násilí, hladomor, zneužívání drog, na HIV/AIDS v době, kdy bylo téma stále kontroverzní, na ničení životního prostředí nebo i na mediální manipulaci (Black or White, Gone Too Soon, Heal the World, Earth Song, USA For Africa (United Support of Artists for Africa): We Are the World, Will You Be There, Tabloid Junkie, Scream, Money, They Don’t Care About Us, Little Susie, The Lost Children…).

Za charitativní činnost dostal 14. května 1984 cenu z rukou amerického prezidenta Ronalda Reagana a za podporu 39 charitativních institucí byl připsán do Guinessovy knihy rekordů. V roce 2004 byl ve Washingtonu vyznamenán cenou od The African Ambassadors’ Spouses Association za celosvětové humanitární úsilí, které zahrnovalo i finanční přispívání charitativním organizacím bojujícím proti hladomoru v Africe. Po Jacksonově smrti navrhla demokratická kongresmanka z Texasu Sheila Jackson Lee ve Sněmovně reprezentantů projednání rezoluce, která měla Jacksonovi přiznat (mimo jiné za mimořádné humanitární aktivity) status americké legendy. Kvůli eventuálním kontroverzím, jež by mohla rezoluce způsobit, však byla zamítnuta. Posmrtně byl Jackson za humanitární aktivity vyznamenán v Rakousku cenou Save the World Award, kterou převzal jeho bratr Jermaine.

Osobní život

Barva kůže

Jackson byl sice afroamerického původu, jeho kůže ale postupně získávala světlejší odstín. Tato skutečnost vyvolala (částí veřejnosti dodnes vedené) spekulace, zda Jackson nepodstoupil bělení kůže, aby získal europoidní vzhled. Podle biografie J. Randyho Taraborrelliho však bylo umělci v roce 1986 diagnostikováno vitiligo, relativně neznámé kožní onemocnění, při kterém dochází k výpadkům pigmentu. Tyto informace potvrdil i Jacksonův osobní dermatolog Dr. Arnold Klein v talk show Larryho Kinga na americké stanici CNN. Jackson kryl příznaky zpočátku tmavým make-upem, s postupným rozvojem choroby ale začal používat make-up světlý a údajně i speciální přípravky na zestejnění zbývajících tmavých skvrn. Nechal si vytvořit tmavé tetování dokreslující obočí a drobné růžové tetování u rtů. Veřejnost o svém onemocnění poprvé informoval v roce 1993 v rozhovoru s Oprah Winfreyovou, ve kterém mimo jiné uvedl, že rozvoj vitiliga byl geneticky podmíněn z otcovy strany rodiny, což později potvrdily i Jacksonovy sestry Janet a La Toya. V listopadu roku 2009 La Toya sdělila, že pigmentovou poruchu zdědil i Jacksonův starší syn Prince Michael (I), který má skvrny patrné v oblasti rukou a krku. Pitevní zpráva Michaela Jacksona uvádí, že měl zpěvák na těle, hlavně pak na hrudi, břichu, obličeji a pažích v době úmrtí světlé skvrny svědčící o tom, že vitiligem skutečně trpěl.

Plastické operace

První plastickou operaci Jackson podstoupil v roce 1979, když si zlomil nos při taneční zkoušce. Nos si nechal opět upravit v roce 1984 po ošetření popálenin z pyrotechnické nehody, která se přihodila při natáčení reklamního videoklipu (více viz Spolupráce s Pepsi). V roce 1987 si nechal udělat dolíček v bradě, i když tvrdil že za to může choroba vitiligo. V dokumentu britského novináře Martina Bashira Living with Michael Jackson (více viz Dokumenty) se umělec svěřuje, že v mládí byl jeho vzhled, např. tvar nosu, terčem zvláště otcových zraňujících narážek. Někteří psychologové se domnívají, že Jackson trpěl dysmorfofobií, psychickým stavem, kdy se trpící obává přijetí svého vzhledu okolím. Skutečný počet Jacksonových plastických operací se stal námětem spekulací bulvárních médií.

Zdravotní problémy

V roce 1986 byla Jacksonovi diagnostikována dvě kožní onemocnění: postupně ustupující lupus a rozšiřující se vitiligo, které způsobuje ztrátu pigmentu (více viz Barva kůže). V posledních letech Jacksonova života se množily bulvární zprávy o jeho údajném chatrném zdraví, které byly buď dementovány nebo zůstaly nepotvrzeny. Popíraly je nebo jejich předimenzovanou prezentaci snižovaly i samotné Jacksonovy veřejné výstupy. Více viz Pitva.

Soudy

[editovat] 1993

Jackson byl de facto v závěru své kariéry několikrát nařknut ze sexuálního obtěžování nezletilých dětí. Poprvé v létě roku 1993 zubařem Evanem Chandlerem za údajné Jacksonovo zneužívání jeho 13letého syna Jordana Chandlera. Požadavek soudního řízení byl stáhnut poté, co se Jackson v lednu roku 1994 s rodinou Chandlera finančně vyrovnal částkou 22 milionů dolarů. Několik měsíců po Jacksonově smrti v roce 2009 spáchal Evan Chandler, údajně trpící neznámou chorobou, z nevyjasněného důvodu sebevraždu střelbou do hlavy. Jeho syn pobývá pod změněným jménem pravděpodobně v Long Island v New Yorku.

[editovat] 2003–2005

Na konci roku 2003 byl Jackson obviněn z dalšího sexuálního obtěžování, tentokrát 13letým chlapcem Gavinem Arvizem. Ten byl veřejnosti znám už z kontroverzního záběru z dříve odvysílaného (v USA 6. února 2003) dokumentu britského novináře Martina Bashira Living with Michael Jackson, kde chlapec drží Jacksona za ruku a pokládá mu hlavu na rameno. Jackson v Gavinově přítomnosti otevřeně říká, že s Gavinem stejně jako dalšími dětmi spává ve společné ložnici, pokud si to výslovně přejí a jejich rodiče s tím souhlasí – sám jim ale tuto alternativu nenabízí a má pro ně k dispozici pokoje pro hosty. V závěru dokumentu prohlašuje, že ani na sdílení jedné postele s dětmi neshledává nic špatného, neboť se z jeho strany nejedná o nijak sexuálně motivované jednání. Dodává, že takto by se měl naopak chovat celý svět, v němž se poslední dobou základní rodinné vazby zásadně zpřetrhávají. Soudní psycholog Dr. Stanley Katz v roce 2003 poznamenal, že Jacksona nelze kvalifikovat jako pedofila, nýbrž člověka, který pouze zažívá návrat do ztraceného dětství, čemuž víceméně odpovídá jeho duševní rozpoložení a chování. Během dvou let mezi obviněním a soudem se Jackson údajně stal závislý na uklidňujícím léku Demerolu a výrazně ztratil na váze. Proces s názvem The People of the State of California v. Michael Joseph Jackson, v němž Jackson čelil obvinění Arviza a jeho sourozenců ze sexuálního obtěžování, začal v únoru roku 2005 a Jacksonovi v něm hrozilo až 20 let vězení. 13. června téhož roku jej porota vrchního soudu státu Kalifornie shledala nevinným ve všech deseti bodech obžaloby. Vyšetřování a soud trval 574 dnů. Po ukončení procesu se Jackson uchýlil do Bahrajnu, malého ostrova v jižní části Perského zálivu.

Ačkoli se oprávněnost obvinění ze sexuálních zneužívání dětí nikdy neprokázala, Jacksonova reputace byla kvůli neutuchajícím mediálním spekulacím u části veřejnosti natrvalo poškozena.

Manželství a otcovství

Michael Jackson byl dvakrát ženatý. První manželkou se stala zpěvačka Lisa Marie Presley, dcera Elvise Presleyho, s níž se Jackson seznámil už v roce 1975. Svatba se konala květnu roku 1994 v Dominikánské republice a ještě dva měsíce poté byla událost držena v tajnosti. Pár musel čelit mediálním spekulacím, že se oddal pouze za účelem napravení Jacksonovy reputace, která byla poškozena proběhlým soudním řízením (více viz Soudy). Manželé se odloučili v prosinci roku 1995 a rozvedli v lednu roku 1996, poté zůstali přátelé.

Podruhé se Jackson oženil 14. listopadu roku 1996 (bez příprav ve svém hotelovém pokoji) se zdravotní sestrou Deborah Jeanne Rowe (známou jako Debbie Rowe), která mu porodila 2 děti: Paris (Michael Katherine) Jackson (nar. 1998) a Prince Michaela (Josepha) Jacksona (I) (nar. 1997). Krátce po umělcově smrti se v tisku objevily zprávy, podle nichž Rowe přiznala, že Jackson není jejich biologickým otcem – tato zpráva však byla později dementována (rozhovor byl falešný). Manželé žili odděleně a rozvedli se po necelých třech letech (1999) s tím, že Rowe přenechala Jacksonovi plné právo na opatrovnictví obou dětí.

Totožnost náhradní matky nejmladšího dítěte – Prince Michaela Jacksona II, zvaného „Blanket“ (nar. 2002) – je neznámá.

Dodnes bulvární média spekulují o věrohodnosti Jacksonova otcovství kvůli odstínu pleti potomků, která je světlejší než Jacksonova původní barva kůže (více viz závěr sekce Barva kůže).

Smrt

Jackson zemřel 25. června 2009 v oblasti Los Angeles v Kalifornii na selhání srdce.

Centrála rychlé zdravotní pomoci 911 přijala ze zpěvákova pronajatého sídla v 100 North Carolwood Drive v Holmby Hills telefonát ve 12:21 místního času. Volající žádal o pomoc pro člověka v bezvědomí, kterého se přítomný osobní lékař pokoušel neúspěšně resuscitovat. Když do domu o tři minuty později dorazili zdravotníci, zpěvák nedýchal a byla mu zjištěna srdeční zástava. Resuscitace pokračovala během převozu a více než hodinu po příjezdu do Ronald Reagan UCLA Medical Center v 13:14 (20:14 UTC, tj. 22:14 SELČ). Po neúspěšných pokusech o oživení byl Jackson prohlášen ve 14:26 místního času (21:26 UTC, tj. 23:26 SELČ) za mrtvého.

Za příčinu náhlého úmrtí byla určena akutní otrava silným sedativem propofolem, které Jacksonovi od května roku 2009 podával proti chronické nespavosti osobní lékař. Za Jacksonovu smrt, která byla po dlouhé době prohlášena koronerem za vraždu, je údajně zodpovědný Jacksonův osobní lékař – kardiolog Conrad Murray. Ten byl 8. února roku 2010 v Los Angeles obviněn z neúmyslného zabití, ale propuštěn na kauci (75.000 dolarů – 1,43 milionu korun) – s omezením lékařské praxe a zabavením pasu. V dubnu Conrad Murray stanul soudem, ve kterém mu hrozí až čtyři roky vězení. 7.listopadu 2011 pak byl v procesu Conrad Robert Murray vs.lid státu Kalifornie jednohlasně všemi členy poroty uznán vinným z neúmyslného zabití svého pacienta Michaela Jacksona.Verdikt o výši trestu má být vynesen 29.listopadu 2011.

Pitva

Po Jacksonově smrti se objevily v bulvárních médiích zprávy o údajných „šokujících výsledcích pitvy“ umělce, ty však byly vzápětí popřeny. Začátkem října podalo BBC informace o závěru pitvy, podle níž měl Jackson silné srdce, jeho váha (61,5 kg) odpovídala výšce postavy (175 cm) a ačkoli mu údajně byla zjištěna artritida a určité poškození plic (skvrny viz Barva kůže), celkově se jevil jako zdravý padesátník, který byl schopný veřejné produkce.

Zdroj: Wikipedia.org