Král Lear (divadelní záznam)

Král Lear je Shakespearovou možná nejchmurnější tragédií. Je příběhem mytického britského krále Leara, jenž se rozhodne rozdělit svou říši mezi tři dcery,...
Více textu

Král Lear je Shakespearovou možná nejchmurnější tragédií. Je příběhem mytického britského krále Leara, jenž se rozhodne rozdělit svou říši mezi tři dcery, podle toho, jakými slovy dokáží vyjádřit svou lásku k němu. Otcovskou nenávist a kletbu si vyslouží Kordélie, která na rozdíl od svých sester odpoví upřímně a prostě. V průběhu dalšího děje Lear poznává, jak se mýlil a propadá šílenství. To vše se děje uprostřed pokračujícího úpadku a násilností. V této hře William Shakespeare došel při zkoumání hranic lidské důstojnosti snad nejhlouběji ze všech svých her. Pyšný a pošetilý král Lear nevybízí k odsudku a pohrdání, nýbrž právě naopak vzbuzuje soucit a podněcuje základní otázky týkající se lidské existence a smyslu pobývání na tomto světě.
Inscenace Městského divadla Zlín měla premiéru 13. ledna 2007 a tvůrci si za její základ vybrali moderní překlad Martina Hilského. Režisér Pavel Šimák společně s dramaturgem Vladimírem Fekarem mírně upravil text Shakespearovy hry, jež ve své plné délce a složitosti byla dlouho považována za nehratelnou. V hlavní roli Krále Leara exceluje herec Dušan Sitek. V roli jeho dcery Goneril se diváci setkají s Helenou Čermákovou, již mohli spatřit mj. i v televizním záznamu inscenace melodramu Zdeňka Fibicha Smrt Hippodamie. Za tuto roli byla nominována na cenu Thálie. V dalších rolích hrají Romana Julinová, Kateřina Liďáková, Zdeněk Julina, Rostislav Marek a další.
Režie Pavla Šimáka zdůrazňuje existenciální a obecně lidské motivy příběhu a v tom mu výrazně pomáhá i hudba brněnského skladatele Zdeňka Krále a výtvarné řešení inscenace od Jaroslava Čermáka a Michaely Hořejší.
Zlínské Městské divadlo za více než šedesát let svého fungování prokázalo oprávnění své existence. Byť vzdálené od centra republiky i velkých sídel, udržuje vysokou kvalitu svých inscenací a odchovalo již řadu tvůrců, kteří se stali známými v celorepublikovém kontextu, za mnohé jmenujme alespoň Jiřího Adamíru, Jaroslava Moučku, Jana Libíčka, Aloise Hajdu, či z nastupující generace Jaroslava Plesla a Gabrielu Pyšnou. V posledních letech také divadlo proslavila pravidelná spolupráce s jedním z nejvýznamnějších českých režisérů poslední doby Janem Antonínem Pitínským (Osm a půl (a půl), Její pastorkyňa, Dialogy Karmelitek).
Televizní záznam inscenace Král Lear připravilo Televizní studio Brno a ujal se jej samotný režisér divadelní inscenace Pavel Šimák. (oficiální text distributora)
Méně textu