Letíme do Ria (film)

Snímek Letíme do Ria je prvním z osmi titulů, které divákům připomenou mistrovství nazapomenutelného herce, zpěváka a tanečníka Freda Astaira (vl. jménem...
Více textu

Snímek Letíme do Ria je prvním z osmi titulů, které divákům připomenou mistrovství nazapomenutelného herce, zpěváka a tanečníka Freda Astaira (vl. jménem Frederick Austerlitz, 1899-1987). Byl natočen v roce 1933 a znamenal počátek spolupráce s americkým studiem RKO, pro které Astaire natočil celkem deset filmů, tedy zhruba čtvrtinu z jeho celkové filmografie. Zatím si zde po boku své příští slavné partnerky, mladičké Ginger Rogersové, zahrál pouze vedlejší roli, i když dobré jméno jako tanečník měl i ze svých tanečních vystoupení na Broadwayi se svou starší sestrou Adélou. Producenti si ho všimli především po úspěchu předchozího snímku Tančící Venuše z téhož roku, ještě však nebyl hvězdou, na které by si troufali postavit úspěch snímku. Přihrával zde zkušenějším kolegům - brazilské krásce Dolores del Rio a Genovi Raymondovi. Ve snímku o letci a muzikantovi, který podlehl kráse svůdné brazilské krásky a značně tím zkomplikoval život sobě i své kapele, nechybí romantická láska zakončená happyendem, exotické prostředí Ria de Janeira či dívky vlnící se v jihoamerickém rytmu. Největším přínosem je ovšem osudové setkání páru Astaira a Rogersové. S křehkou partnerkou je spojil producent snímku Lou Brock a vytvořil tím nesmrtelnou muzikálovou dvojici, která zbourala předchozí navyklá klišé. Líbivou kostýmní přebujelost nahradila komorní střídmostí, šarmem a taneční virtuozitou obou. Astairův novátorský styl a legendární stepařské kreace vycházely nejen z jeho geniální schopnosti tanečního vyjadřování, ale i z obrovského pracovního nasazení. Astaire nebyl typem hollywoodského milovníka, ale přitahoval svou noblesní elegancí. Od roku 1933 slavili s Ginger Rogersovou jeden úspěch za druhým. I když spolu protančili jen šest let, stali se legendou. Veřejnost zaskočil jejich umělecký rozchod poté, co se Ginger rozhodla věnovat pouze herectví. Bylo to v roce 1939 a Ginger svůj herecký talent hned potvrdila následným Oscarem za "Slečnu Kitty" v roce 1940. Brilantní lehké komedie Páni v cylindrech, Svět valčíků, Smím prosit, Veselý rozvod či Námořníci jdou neztrácejí ani po letech na svých kvalitách. Česká televize chce tímto cyklem připomenout jejich skvělá taneční čísla i v souvislosti s dalším kolem soutěže StarDance, která znovu objevuje "národu" krásu elegantního pohybu na parketu. (oficiální text distributora)
Méně textu