Nezapomeň, že zemřeš (film)

Xavier Beauvois zůstává až dodnes režisérem, jehož jedni zatracují a druzí obdivují. Ve svém celovečerním debutu otevírá téma nemoci AIDS. S pomocí citlivé...
Více textu

Xavier Beauvois zůstává až dodnes režisérem, jehož jedni zatracují a druzí obdivují. Ve svém celovečerním debutu otevírá téma nemoci AIDS. S pomocí citlivé kameramanské práce své kolegyně, vlastního scénáře, vlastní režie i hereckého výkonu se mu podařilo natočit vizuálně působivý snímek.Většina filmů od tvůrců, kteří získali Cenu Jeana Viga, jsou odrazem světa, ve kterém žijeme. Tato tendence je patrná také ve snímku Xaviera Beauvoise Nezapomeň, že zemřeš natočeném deset let po výskytu nemoci AIDS ve Francii a během obléhání Sarajeva. V rozhovoru pro časopis Les Cahiers du cinéma v lednu roku 1996 režisér řekl : "Zajímám se jednoduše o svět a chci točit filmy o současné době, nechci adaptovat Pagnola nebo Shakespeara. A nejsem koneckonců sám, stačí shlédnout filmy Desplechina, Kahna, Corsiniové, Lvovské a jiných filmařů mé generace." (pozn.autora: tři ze čtyř citovaných režisérů získali Cenu Jeana Viga).A film Xaviera Beauvoise je opravdu znakem své doby. Jeho podtitul "Evropa 1995" odkazuje k filmu Evropa 51 Roberta Rosselliniho. Nezapomeň, že zemřeš je revoltující a nepředvídatelný snímek, stejně jako událost, která převrátí život naruby hlavní postavě. Benoît, jehož roli hraje sám režisér, je studentem dějin umění, který se chce jednou stát ředitelem muzea nebo profesorem. Tempo filmu se zrychluje, zabarvení a délky záběrů se střídají. Student, který byl dříve tak rozumný má sebevražedné sklony po odhalení nemoci, která evokuje smrt a jejíž jméno zde vůbec není vysloveno, protože jak říká Xavier Beauvois: "divák je inteligentní a chápe. Protože Benoît to nikomu neřekne. Protože to není téma filmu. Protože to slovo jsem nikdy nevyslovil ve společnosti těch, které jsem znal a kteří na tuto nemoc zemřeli."Xavier Beauvois, který je zároveň scénárista, tvůrce dialogů, režisér filmu i herec měl po své ruce vynikající kameramanku Caroline Champetier, která pracuje jemně se stínem a světlem, které jsou rovněž průvodci člověka na cestě odchodu.(Luce Vigová, LFŠ 2007) (oficiální text distributora)
Méně textu