Poslové z Čech (TV film)

Zakladateli bulharské archeologie byli v 19. století dva Češi - Karel a Hermenegild Škorpilovi. Patří k těm uctívaným osobnostem, které dnes znají v...
Více textu

Zakladateli bulharské archeologie byli v 19. století dva Češi - Karel a Hermenegild Škorpilovi. Patří k těm uctívaným osobnostem, které dnes znají v Bulharsku víc než v jejich rodné zemi. Dokument K. Karageorgieva

Staré přísloví říká, že doma není nikdo prorokem. Příběhy, které chceme vyprávět, to tak trochu potvrzují. Zatím co u nás jejich jména upadla v zapomenutí, v Bulharsku jsou osobnostmi, kterým je prokazována úcta a vděk. Jsou to Češi, kteří působili na Balkáně již od druhé poloviny 19. století.

Události v Bulharsku sledovali Češi se zájmem a s pocitem slovanské sounáležitosti mnohem dříve, než vypukla rusko-turecká válka, která v roce 1878 vytlačila tureckou hegemonii ze země. Úspěšné bitvy z této války a boje bulharské domobrany vyvolávaly sympatie a nadšení u českých spisovatelů, básníků, umělců a vůbec v široké české veřejnosti (Adolf Hejduk, Josef Holeček, Jan Neruda, Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská, Alois Jirásek, Svatopluk Čech a jiní). Na mapu Evropy se znovu prodírá Bulharsko, které kdysi, v 9. století, bylo jedním z nejvlivnějších států, které se pyšnilo daleko za svými hranicemi nebývalým rozmachem kultury a slovanské vzdělanosti.

Od osmdesátých let 19. století začali Češi působit v bulharském hospodářství a kultuře. Výrazně se podíleli na budování moderního školství, justičního aparátu, kulturních institucí apod. Česká inteligence tu měla otevřené široké pole působnosti.

Prvním bulharským ministrem kultury se po osvobození země stal Josef (Konstantin) Jireček.

S největší pravděpodobností byl to právě on, kdo dal impuls svým bratrancům Karlu a Hermenegildu Škorpilovým, aby také odjeli do Bulharska. Zde se pak tito rodáci z Vysokého Mýta stali zakladateli bulharské archeologie.

Přijíždí sem také Jan Václav Mrkvička a zakládá v roce 1896 v Sofii Akademii výtvarných umění, kde je nejen profesorem, ale i prvním ředitelem.

Sofijské Národní divadlo zas zahájilo svou činnost 3. ledna 1907 v čele s uměleckým ředitelem a šéfrežisérem Josefem Šmahou, kterého považovali za nejdemokratičtějšího a nejprogresivnějšího "teatrála" v celém Rakousku-Uhersku.

Působili zde dlouhodobě i další Čechové - muzikanti Tomáš Kulhavý a František Svoboda - jeden z nejlepších žáků Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Přímořský park ve Varně je dílem Antonína Nováka. Výčet to není konečný. Spřízněnost se socialistickým Bulharskem byla podporována i celou druhou polovinu minulého století a není náhoda, že režisérem dokumentu Poslové z Čech je Konstantin Karageorgiev, původem Bulhar, který vystudoval pražskou FAMU. (oficiální text distributora)
Méně textu