Slavné meteority (TV film)

Záhadné jevy přitahovaly pozornost odedávna a díky technickému pokroku se jich také řadu podařilo objasnit. Některé mýty se však stěží vyvracejí. Komponovaný...
Více textu

Záhadné jevy přitahovaly pozornost odedávna a díky technickému pokroku se jich také řadu podařilo objasnit. Některé mýty se však stěží vyvracejí. Komponovaný večer s nadtitulem Spadly z nebe je věnován meteoritům. A nejen jim. V letošním roce, který byl světovou organizací UNESCO a pod patronací OSN prohlášen za Mezinárodní rok astronomie, si v této souvislosti připomínáme obrovský podíl českých vědců na světovém výzkumu, ale i 400 let, jež uplynuly od první konference astronomů.

Když vynikající italský matematik a fyzik Galileo Galilei zamířil k obloze v létě r. 1609 dalekohled, který si sám postavil na základě zpráv o tomto holandském vynálezu, objevil tímto přístrojem v průběhu jediného roku tolik nových údajů o vesmíru, že nelenil a sepsal o tom odbornou zprávu v publikaci nazvané "Nebeský posel" (Benátky, 1610). Trvalo to týden, než se vytištěná publikace dostala z Itálie do Prahy, kde si ji s dychtivostí sobě vlastní přečetl další slavný matematik, fyzik ale též astronom Johannes Kepler, jenž v té době působil jako císařský matematik na dvoře Rudolfa II. Kepler přijal Galileovy objevy s nadšením a reagoval na to po svém: vydal téhož roku v Praze publikaci "Rozprava s Nebeským poslem", která opět putovala pomocí kurýrů na koních přes Alpy zpět do Itálie ke Galileimu.

Ani jeden z obou geniálních badatelů zajisté netušil, že o pouhých 400 roků později budou astronomická zařízení patřit mezi nejnákladnější vědecké přístroje lidstva, a že komunikace mezi vědeckými pracovníky se bude odehrávat téměř rychlostí světla pomocí všudypřítomného internetu.

Přitom na těchto technických samozřejmostech současnosti mají oba zmínění vědci klíčovou zásluhu. Galileo jako osvícený průkopník teleskopické astronomie a Kepler jednak jako objevitel zákonů, jimiž se řídí jak pohyb nebeských těles tak i umělých družic a kosmických sond, jednak též jako vynálezce refraktoru - dalekohledu, jenž svými optickými vlastnostmi daleko překonal Galileovo "kukátko". (oficiální text distributora)
Méně textu