Století českých atentátů (TV film)

Známé i pozapomenuté, úspěšné i ty, které nevyšly. Útoky na Aloise Rašína (1923), říšského protektora Reinharda Heydricha (1942), ministry Zenkla, Masaryka a...
Více textu

Známé i pozapomenuté, úspěšné i ty, které nevyšly. Útoky na Aloise Rašína (1923), říšského protektora Reinharda Heydricha (1942), ministry Zenkla, Masaryka a Drtinu (září 1947), Jana Masaryka (březen 1948) a agenta mjr. Augustina Schrama (1949).
Aloise Rašína (1923), ministra financí a tvůrce měnové soustavy 1. republiky, zastřelil na ulici mladý levicový anarchista jako představitele třídně nepřátelského velkokapitálu.
Reinharda Heydricha (1942), říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava, generála policie a jednotek SS, smrtelně zranili bombou ve známé zatáčce v Libni vojáci-parašutisté československé exilové armády Kubiš a Gabčík na podnět presidenta Beneše a na rozkaz zpravodajského důstojníka Moravce. Atentát měl velký mezinárodní ohlas a na jeho základě zrušily velmoci tzv. Mnichovskou dohodu.
Atentát na ministry Zenkla, Masaryka a Drtinu (září 1947), v tzv. "krabičkových atentátech". Nálože poslané poštou v krabicích na doutníky, byly naštěstí včas odhaleny ministerským aparátem. Následným vyšetřováním bylo zjištěno, že stopy vedou k místní komunistické organizaci v obci Krčmaň (okr. Přerov) a odtud na OV KSČ. Po únorovém převratu 1948 bylo pátrání pochopitelně zastaveno a hlavní vyšetřovatel případu byl umučen StB.
Atentát na Jana Masaryka (březen 1948), českého ministra zahraničních věcí, byl dlouhá léta považován za jeho sebevraždu skokem z okna Černínského paláce. Tvrdila to nejen komunistická Bezpečnost, ale i někteří jeho spolupracovníci. Ovšem velké pochybnosti existovaly už tehdy v březnu. V roce 1968 byly navíc nalezeny v důkazech rozpory, ale po 21. srpnu byly rychle odloženy ad acta. Až po r. 1989 se případu ujal přední český kriminalista a profesor Policejní akademie PhDr. Jiří Straus, který po mnoha rekonstrukcích dokázal, že Jan Masaryk byl z okna vyhozen a že to tedy byl opravdu atentát.
Atentát na mjr. Augustina Schrama (1949), politického komisaře za 2. světové války v SSSR, agenta NKVD, vycvičeného tamtéž ke zpravodajské, zřejmě i teroristické činnosti, v ČSR majora StB a vysokého činitele ÚV KSČ. Jeho činnost pravděpodobně souvisí se smrtí Jana Masaryka. Ještě v březnu 1948 zjistily západní zpravodajské služby i náš protikomunistický odboj, že v noci, kdy zemřel Masaryk, pohybovala se u Černínského paláce skupina rusky mluvících osob, vedená právě Schramem. Tato informace se dostala k členu odbojové protikomunistické skupiny studentu Chocovi, který potom Schrama zastřelil. Komunistická propaganda vylíčila agenta NKVD a StB jako nevinnou oběť imperialistických rozvědek. (oficiální text distributora)
Méně textu