Adam Michna z Otradovic

Rytíř Adam Václav Michna z Otradovic (asi 30. června 1600, Jindřichův Hradec – 16. října 1676, Jindřichův Hradec ) byl český raně barokní katolický básník, hudební skladatel, sbormistr a varhaník. Jeho jméno je známo též ve zjednodušené formě Adam Michna a on sám podepisoval svá díla jako Adamus Wenceslaus Michna de Ottradowicz. Je nejvýznamnějším českým skladatelem a básníkem 17. století, iniciátorem rozmachu české barokní hudební kultury a stal se inspirací mnoha dalších generací skladatelů pro rozvoj tradice české národní hudby.

Biografie

Adam Michna pocházel ze staré, i když nepříliš významné ariskoktratické rodiny vladyků a jeho šlechtický titul byl rytíř. Jeho otec, Michal Michna byl rovněž varhaníkem a jak bylo v jejich rodině tradicí též trumpetistou. Ve druhé dekádě 17. století byl zásluhou kancléře Viléma Slavaty obnoveno literární bratrstvo a tato skutečnost, spolu s aktivitou místní jezuitské koleje přispěla významně k rozvoji kulturního života v regionu. Adam Michna se stal vůbec prvním frekventantem školy Řádu Tovaryšstva Ježíšova, kde studoval v letech 1611–1612 a 1615–1617. Mnoho Michnových skladeb bylo později tisknuto právě jezuity v jejich pražském nakladatelství. Úpadek všeho národního života po bitvě na Bílé hoře a zvláště také pokleslost umění se jej bolestně dotýkaly a povzbudily ho k napsání jeho nejslavnějších děl. O jeho osobním životě víme málo, pouze skutečnost, že byl dvakrát ženat. Nemáme žádné zprávy o jeho potomcích. Kromě svých profesí uměleckých provozoval též obchod s vínem, majitelem domu ve městě a velmi váženým občanem.

V roce 1633 se Michna stal varhaníkem a sbormistrem proboštského chrámu v Jindřichově Hradci a tyto funkce vykonával téměř po celý život. Stal se též členem zmíněného literárního bratrstva. Výrazně přispěl k aktivitám místního hudebního života. V roce 1673 založil Nadaci pro výchovu mladých hudebníků a odkázal jí také část svého jmění. Zemřel v roce 1676.

Dílo

Adam Michna byl velmi plodným skladatelem, nicméně zdaleka ne všechny jeho skladby se zachovaly do dnešní doby. Známe 230 jeho kompozic, soustředěných do pěti sbírek, tří českých a dvou latinských. Jeho tvůrčí aktivita byla soustředěna především na hudbu duchovní. Nejznámějšími jsou jeho tři cykly hymnických skladeb, Česká mariánská muzika, Loutna česká a Svatoroční muzika. Komponoval vokální a vokálně-instrumentální hudbu s vlastními básnickými texty. Napsal mnoho českých duchovních písní, z nichž některé, především písně vánoční, jsou populární dodnes. K nim patří např. „Vánoční noc“, známá spíše jako Chtíc, aby spal, která je v Česku i dnes jednou z nejfrekventovanějších koled. Je pravděpodobné, že Michna velmi dobře znal raně barokní italské kompoziční techniky a některé jeho práce nesou i známky reminiscence renesančního období.

Hudba

Hudební odkaz Adama Váíclava Michny lze rozdělit do dvou částí:

Duchovní hudba na latinské liturgické texty. Je melodicky velmi nápaditá a členitá, využívá polyfonie a je psána většinou pro varhany, smyčcové nástroje a dechové nástroje. Vokální party jsou založeny na kontrastu mezi barevnými odstíny sólových a sborových hlasů.

• Obsequinum Marianum (1642)
• Officium vespertinum (1648)
• Psalmi (1648)
• Magnificant I. toni (1654) –
• Sacra et litaniae – obsahuje 5 mší, 2 litanie, Te Deum a Rekviem
• Missa Sancti Wenceslai

Písňová tvorba, což jsou převážně homofonické hymny a písně s vlastními české texty, koncipované jako hudebně aranžovaná poezie.

• Česká mariánská muzyka (1647)
• Loutna česká (1653)
• Svatoroční muzyka (1661)
• jednotlivé drobné, nezařazené skladby

Poezie

Michnova poezie je založena na zvukomalbě řeči, rýmech a na metaforické povaze textu. Jeho slovní obrazotvornost je velmi imaginativní a emocionálně bohatá. Jeho oblíbenými tématy jsou vnitřní osobní souboj Boha a ďábla v člověku, pohybující se od ideálních obrazů ráje na jedné, až k děsivým pekelným mukám na druhé straně, charakteristické specifickou noblesou vyjadřování (i když mnohdy s užitím vysloveně lidového jazyka), filosofickým nadhledem, občas obohaceny jemným humorem, prozrazujícím kritický, avšak tolerantní pohled na společnost. Dalšími tématy jsou malebné obrazy přírody a oslavné duchovní písně. Michna byl prvním českým básníkem, který vytvořil fenomén duchovně-romantické poezie. . Seznam jeho básní je prakticky totožný se sbírkami písní, uvedenými výše.

Citace

...Michnova genialita spočívá v jeho brilantních rytmických strukturách. Jeho dílo je charakteristické vytříbeným smyslem pro variace a komplexní stavbu skladby, s rytmickými figurami, které se často mění ze tříčtvrťového do dvoučtvrtinového taktu v jedné jediné skladbě. Mistrovské ovládání rytmu a šíře a bohatost škály hudebních barev ho staví na špičku tehdejší hudební produkce. Michna je pro Čechy stejně důležitý jako Heinrich Schütz pro Němce či Claudio Monteverdi pro Italy...

Zdroj: Wikipedia.org