Popis interpreta Bad Religion Upravit životopis
Bad Religion je populární americká punková kapela která byla založena v roce 1979 ve městě Los Angeles v americkém státě Kalifornie. Zakladateli byli zpěvák Greg Graffin, baskytarista Jay Bentley, kytarista Brett Gurewitz (alias Mr. Brett) a bubeník Jay Ziskrout. Skupině je často připisováno, že nastartovala novou vlnu punk rocku koncem osmdesátých let dvacátého století a že během své existence ovlivnila spoustu jiných punkových a rockových muzikantů. Sestava prošla za celou dobu hraní mnoha změnami v sestavě, jediným stálým členem je Graffin.
Do dnešního dne Bad Religion vydali čtrnáct studiových nahrávek, dvě EP, tři kompilace, jedno live album a dvě DVD. Album Suffer (1988) je často považováno za jednu z nejprodávanějších nahrávek v historii punku a to i přes to, že nebyla zařazena do žebříčku Billboard. Popularita Bad Religion vzrostla s albem Stranger Than Fiction (1994) , které obsahuje hity "21st Century (Digital Boy)" a "Infected", které dle mínění některých jsou základní písně koncertů. Zatím poslední album New Maps Of Hell vyšlo v roce 2007.
Skupina je známa svými kritickými texty, používáním metafor v textech písní, rozvinutou slovní zásobou a hlasovými harmoniemi. Jejich písně pojednávají jak o osobních záležitostech, tak o politické odpovědnosti a navzdory názvu kapely se zabývají více svobodou než ateizmem.
Počátky kariéry (1979-1985)
Skupina Bad Religion byla založena v roce 1979 ve městě Los Angeles těmito studenty: Greg Graffin (zpěv,klávesy), Jay Bentley (basová kytara), Jay Ziskrout (bicí) a Brett Gurewitz (alias Mr.Brett - kytara). Největší vliv na kapelu měli punkoví harcovníci The Adolescents, Black Flag, The Germs a The Sex Pistols. Mimo punkovou scénu to byli například Elvis Costello, The Jam, Nick Lowe nebo dokonce Jack Kerouac. Greg Graffin nazval vlivy, které na něho působily, takto: „popově znějící nahrávky, které nebyly vždy komerční“.
1981 - skupina vydává debutové EP a to v jejich nově založeném vydavatelství Epitaph Records, které vlastní Gurewitz. O rok později vydávají Bad Religion první dlouhohrající album How Could Hell Be Any Worse?. Během nahrávání tohoto alba skupinu opouští Jay Ziskrout a nahrazuje ho Peter Finestone.
1983 – rok vydání alba Into The Unknown, které nebylo dobře přijato skalními fanoušky. Místo známého punk-rocku je toto album plné klávesového progresivního rocku. Nahrávku je možno koupit na eBay za více než 100 dolarů, ale často se jedná o pirátskou verzi. Společným znakem pirátských LP je modré zabarvení obalu, místo červeného.
1984 – v tomto roce Greg Hatson (původně z Circle Jerks), který nahrál kytarové sólo v písni Part III na albu How Could Hell Be Any Worse?, nahrazuje Gurewitze, který se odešel léčit ze své závislosti na drogách. Bad Religion se víceméně vrátili ke svému originálnímu zvuku a stvrdili to vydáním EP Back to the Known. Brzy poté se ovšem rozpadli.
Reunion (1986–1992)
Když Greg Graffin zavolal Jayi Bentleymu a požádal ho o návrat do kapely, Jay váhal s odpovědí, ale Greg ho ujistil, že setlist se bude skládat převážně z skladeb z debutového alba a tak souhlasil s jedním vystoupením. Velice dobře se ovšem bavil a zůstal v kapele. Bad Religion tak byli zpátky s čerstvě vyléčeným Gurewitzem, Peterm Finestonem za bicími a Gregem Hatsonem jako druhým kytaristou.
V roce 1988 vydali album Suffer ztvrzující jejich návrat do punkové komunity. Toto album je fanoušky často považováno za jejich nejlepší a navíc je mu připisována záchrana punk rockové scény Jižní Kalifornie.
Následovaly alba No Control (1989), Against the Grain (1990) a Generator (1992), které nadále zvyšovaly popularitu kapely. Ovšem před začátkem nahrávání alba Generator opustil kapelu bubeník Pete Finestone, aby se mohl plně soustředit na jeho druhou skupinu, The Fisherman, která zrovna podepsala smlouvu s velkou nahrávací společností. Nahradil ho Bobby Schayer.
V roce 1991 vydali Bad Religion kompilační album 80-85 obsahující debutové album (How Could Hell Be Any Worse?), obě EP (Bad Religion a Back to the Known) a tři tracky, kterými skupina přispěla na výběrové EP Public Service. 80-85 se již nevydává a bylo nahrazeno verzí How Could Hell Be Any Worse? z roku 2004, která má stejný tracklist jako 80-85.
Mainstream (1993-1995)
Jakmile alternativní rock a grunge prorazily do mainstreamu, Bad Religion opustili Epitaph Records a podepsali kontrakt s velkým vydavatelstvím Atlantic Records, u kterého velice rychle znovu vydali jejich sedmé dlouhohrající album Recipe For Hate (1993). V témže roce nahráli song Leader and Followers na soundtrack k filmu Clerks (v ČR Mladí muži za pultem) Kevina Smitha. V roce 1994 následovalo album Stranger Than Fiction, ale záhy po jeho vydání kapelu opouští Gurewitz. Oficiálně uvedl nedostatek času způsobený obrovskou popularitou The Offspring, kteří vydávali u Epitaph Records, ale bylo veřejným tajemstvím, že skutečným důvodem bylo „zaprodání“ Bad Religion, kteří opustili jeho vydavatelství a vydali se hledat větší finanční úspěch. A to i navzdory faktu, že sám Gurewitz vydělával miliony na The Offspring.
Jak napětí stoupalo, Graffin měnil na koncertech texty písně Stranger Than Fiction a narážel v nich na Gurewitzovy problémy s návykovými látkami. Brett se ke svojí závislosti vyjádřil v dokumentu k turné Suffer – Along the Way a nyní je čistý. Píseň Hate You, kterou nahrál se svou novou skupinou The Daredevils, byla údajně věnována Jayovi Bentleymu.
Gurewitz byl nahrazen kytaristou jménem Brian Barker (Minor Threat,Dag Nasty). Greg Graffin se po odchodu Gurewitze stal hlavním autorem písní Bad Religion. V roce 1998 získali Bad Religion zlatou desku za Stranger Than Fiction, kterého se do té doby prodalo ve Spojených Státech přes půl miliónu
Období po odchodu Gurewitze (1996-2000)
Bad Religion po odchodu Gurewitze vydali 3 další alba u Atlantic Records. The Gray Race (1996), produkované bývalým frontmanem Cars, Ricem Ocaskem, přineslo kapele rádiové hity A Walk a Punk Rock Song. Skupina zaznamenala veliký úspěch v Evropě, kde album dosáhlo šesté příčky v Německém žebříčku a vyneslo jim zlatou desku jen za prodeje ve Skandinávii.
Další album No Substance se netěšilo tak vřelému přijetí a to jak od fanoušků, tak ani od kritiků. K produkování alba The New America (2000) byl pozván Todd Rundgren, který inspiroval Graffina k jeho rané tvorbě. Avšak spolupráce s ním nebyla taková jakou si Graffin a zbytek kapely představovali. Nadšení k nahrávání ubývalo díky Rundgrenovu přístupu. Jay Bentley na to reagoval takto: „ Nezdálo se mi, že bychom se někde dostávali a nezdálo se to ani Gregovi. Todd neměl Grega rád a to přivádělo Grega k šílenství! Potkal se se svým idolem, který byl blbec! Nemyslím, že by Todda něco zajímalo“. Mezitím opustil kapelu Bobby Schayer kvůli zranění ramene a byl nahrazen Brooksem Wackermanem (Suicidal Tendencies). V roce 2001 se Bad Religion vrátili k Epitaph Records.
Shledání s Gurewitzem (2001 – současnost)
V roce 2001 se Brett Gurewitz vrátil ke skupině a nahrál s nimi album The Process Of Belief (2002). Greg k tomu řekl: „Když Brett opustil kapelu bylo to pro mě trochu zklamání, ale nikdy mezi námi nebyla nějaká větší nevraživost. To samé ovšem nemůžu říct o zbytku kapely. Ale on a já, skladatelé odedávna, jsme to opravdu chtěli zkusit znovu.“ Jejich další album The Empire Strike First bylo vydáno v roce 2004. Obě alba byla velice dobře přijata fanoušky i kritikou, na rozdíl od časů u Atlantic Records. Skupina rovněž vydala digitálně remasterované verze jejich dřívějších alb včetně How Could Hell Be Any Worse?, Suffer, No Control, Against the Grain, a Generator. 7. března 2006 bylo vydáno dvd Live at the Palladium, obsahující vystoupení z konce roku 2004 v Hollywoodu, rozhovory, několik videoklipů a fotogalerii. 10. července 2006 vydal Greg Graffin své druhé sólové album – Cold as the Clay. Zatím poslední album Bad Religion nazvané New Maps Of Hell bylo vydáno 10. července 2007.
Členové
Složení skupiny
- Greg Graffin - Zpěv
- Brett Gurewitz - El. kytara, vokály
- Brian Baker - El. kytara, vokály
- Greg Hetson - El. kytara
- Jay Bentley - Baskytara, vokály
- Brooks Wackerman - Bicí
Bývalí členové
- Jay Ziskrout - Bicí (1980-1982)
- Pete Finstone - Bicí (1982-1984, 1987-1992)
- Davy Goldman - Bicí (1983)
- John Albert - Bicí (1984-1985)
- Lucky Lehrer - Bicí (1986-1987)
- Bobby Schayer - Bicí (1992-2001)
- Paul Dedona - Basa (1983)
- Tim Gallegos - Basa (1985)
Zdroj: Wikipedia.org