Charles Gounod

Žánry: ženské vokály , francouzská , romantická , opera , skladatel

Popis interpreta Charles Gounod Upravit životopis

Charles-François Gounod (* 18. června 1818, Paříž, Francie - † 10. října 1893, Saint-Cloud) byl francouzský skladatel, který se proslavil zejména operami Faust (1859) a Romeo a Julie (Roméo et Juliette; 1867).

Život

Charles-François Gounod se narodil 18. června roku 1818 v Paříži jako syn talentovaného malíře (který zemřel, když byly chlapci pouze čtyři roky) a jeho ženy, která byla vynikající klavíristkou. Ta rozpoznala jeho výjimečné schopnosti, když ho učila hrát na klavír, a dala jej k česko-francouzskému skladateli Antonínu Rejchovi (1770 - 1836), k jehož dalším žákům patřili mimo jiné např. Hector Berlioz, Ferenc Liszt nebo César Franck.

Po studiu na pařížské konzervatoři získal v roce 1839 cenu Grand Prix de Rome za svou dramatickou scénu Fernand. Řím udělal na mladého Gounoda veliký dojem; byl hluboce zasažen duchovní hudbou šestnáctého století, především Palestrinou, a stal se hluboce věřícím. Před návratem do Paříže navštívil Vídeň (kde získal objednávku na dvě mše), Berlín a Lipsko, kde zůstal u Mendelssohnů a postupně si zamiloval Bachovu chorální hudbu.

Po návratu do Paříže, kde působil jako varhaník v chrámu Missions Entrangères, zde založil svůj vlastní církevní sbor, který vycházel spíše z Palestriny a Bacha, než z oblíbeného Rossiniho. Jednu dobu uvažoval Gounod, že vstoupí do služby církve, začal studovat teologii a začal se podepisovat jako Abbé Gounod, ale nakonec "po pěti letech ticha" se rozhodl, že se vzdá myšlenky stát se knězem a obrátil svou pozornost na spíše světštější záležitosti. Stejně jako většina dřívějších ambiciózních mladých francouzských skladatelů hledal i Gounod úspěch v divadle, a proto psal hodně scénické hudby a řadu oper.

Do "černého" se trefil až na čtvrtý pokus se svým Faustem (1859), který sklidil neuvěřitelný úspěch a dalo by se říci, že z Gounoda udělal během jedé noci nejznámějšího francouzského skladatele. Poté následovala další méně úspěšná díla jako Mireille (1864) a Romeo a Julie (1867), obě uvedená poprvé v Théâtre-Lyrique v Paříži.

Po vypuknutí francouzsko-pruské války v roce 1870 odvezl Gounod svou rodinu raději do Anglie, kde byli v bezpečí. Tam žil v Londýně celých pět let a nemálo fascinoval tamní viktoriánskou společnost četnými mimomanželskými vztahy. Založil zde nový sbor (později se stal členem Královské chorální společnosti), který řídil v roce 1871 při slavnostním otevření Royal Albert Hall.

V posledních letech svého života psal Gounod převážně duchovní skladby, které odpovídaly spíše anglickému vkusu a jimiž si byl schopen vydělat slušné honoráře. Některé z jeho oper, zejména legendární Faust, jsou dodnes známé a oblíbené. Stejně tak i jeho sentimentální písně, které byly ve světě neobyčejně populární. Snad nejznámější z těchto drobných skladeb je zhudebnění modlitby Ave Maria (založené na starší skladbě Johanna Sebastiana Bacha). Rovněž jeho mše a oratoria byly hrány po celé Evropě. Gounodův světový úspěch podtrhlo nakonec udělení řádu Čestné legie v roce 1888.

Charles Gounod zemřel 10. října roku 1893 v Saint-Cloud ve Francii jako velice bohatý a uznávaný muž nejen Francie.