Domenico Scarlatti

Domenico Giuseppe Scarlatti (26. října 1685 Neapol, Itálie – 23. července 1757 Madrid Španělsko) byl italský varhaník, cembalista, sbormistr, kapelník a hudební skladatel.

Domenico byl mladším synem Alessandra Scarlattiho, význačného autora oper (starší syn byl Pietro Filippo Scarlatti).

Životopis

Základům hudby ho naučil jeho otec. Několik let jako působil jako varhaník a sbormistr. V Římě začal skládat operní hudbu. V roce 1708 se poznal v Itálii s Händelem (později se potkávali v Londýně). Od roku 1709 byl v Římě ve službách polské královny Marie Kazimíry, jež zde žila v exilu a měla soukromé divadlo. V letech 1715-1719 působil jako vrchní kapelník u sv. Petra. Roku 1719 odešel do Londýna a stal secembalistou v italské opeře. V roce 1721 byl jmenován dvorním cembalistou a učitelem portugalského krále Jana V. Portugalského. Učil i jeho dcery (především Marii Barbaru. V roce 1729 se princezna Marie Barbara provdala za španělského korunního prince Ferdinanda VI. a Scarlatti s ní odjel do Madridu. Cestoval po světě, prohrál svůj majetek v kartách a v Madridu zůstal až do konce života.

Jeho synovec Giuseppe Scarlatti (Neapol 1718 – Vídeň 1777). Od roku 1739 žil v Římě, poté ve Florencii a do roku 1744 v Lucca. Se svojí ženou Barbarou, operní zpěvačkou, žil krátce ve Vídni roku 1748, ale zanedlouho se vrátil zpět do Itálie - roku 1752 se v Benátkách hrály jeho dvě opery. Pobýval i krátce ve Španělsku a v Neapoli, ale potom žil především v Benátkách a ve Vídni. Zde působil jako hudební skladatel pro baletní představení divadla Kärntnertortheater.V polovině roku 1760 ho cesty zavedly do Španělska a později pracoval ve Vídni pro rodinu Schwarzenbergrů. Byl učitelem hudby členů rodiny princezny Marie Teresie a Marie Arnoštky a později i kněžny Marie Eleonory ze Schwarzenbergu. Složil více než 30 oper, které byly hrány v mnoha italských městech a ve Vídni. Je oceňován jeho přirozený dar pro melodiku, jeho vynikající zvládnutí žánru komické opery a jeho všeobecně okouzlující hudební styl.

Dílo

• položil základy hudební formy = sonáta
• složil přes 500 skladeb starosonátovou formou (jednověté skladby s dvěma kontrastními tématy)
• celé jeho dílo vydal posmrtně Ricordi (11 dílů), nejznámější je asi jeho „Katzenfuge“ (Kočičí fuga, která vznikla z tématu, které „zahrála“ kočka přeběhnuvší přes klaviaturu).

Zdroj: Wikipedia.org