František Kramář

František Vincenc Krommer (nebo Franz Krommer), též František Kramář (27. listopadu 1759, Kamenice u Jihlavy – 8. ledna 1831, Vídeň) byl český hudební skladatel.

Život

František se narodil 27. listopadu 1759, v matrice byl zapsán s příjmením Kramarz. Ale to již jeho rodiče i strýc používali poněmčený tvar Krommer, či zkráceně Kromer. V rodině nebyla nouze o hudební talent a mladý František nastoupil do učení u strýce Antonína Matyáše Krommera, učitele hudby a ředitele kůru v Tuřanech u Brna.

Další cesta ke slávě se odvíjela v rámci tehdejší říše, ale dnes jeho stopy hledáme v zahraničí. Pro krátké praxi ve Vídni následovalo Maďarsko, kde to byla nejprve kapela hraběte Styruma v Szimonthurnu, pak následovala Pécs (česky Pětikostelí), kde byl ředitelem kůru, pak působil jako kapelník plukovní hudby hraběte Grassalkoviče.

Po rozpuštění kapely se věnoval především skládání. Jako znamenitý komponista se věnoval zvlášť skladbám pro dechové soubory, skladby pro klarinet, hoboj a orchestr, známá je i partitura pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty. Ve své skladatelské činnosti navazoval na Mozarta a Beethovena, byla pro něj typická bohatá melodičnost, využívající i českých lidových prvků. Stal se předchůdcem stylu raného biedermayeru. Ale s tím ani tehdy dlouho nevydržel a ucházel se o místo houslisty ve dvorní kapele. A tam se jeho kariéra začala obracet vzhůru.

Roku 1815 byl jmenován po smrti krajana Leopolda Koželuha dvorním skladatelem a kapelníkem dvorní komorní hudby. Krommer byl poslední, komu císař (František I.) tento titul udělil. V této funkci císařského kapelníka a skladatele se vydal na cestu po Evropě a koncertoval v Itálii i Francii. Jeho obliba byla tak veliká, že mu byla udělena řada titulů a členství v akademiích.

Po svůj celý život až do pozdního věku udržoval styk s domovem. Naposledy navštívil rodný kraj v roce 1829, jako sedmdesátiletý. Krommer zemřel 8. ledna 1831 ve Vídni.

Dílo (přehled)

Úplný seznam díla je v publikaci Karla Padrty (viz Literatura).

Orchestrální skladby

• 9 číslovaných symfonií (1–9)
• Sinfonia Pastorallis C-dur
• Sinfonia D-dur
• Sinfonia Pastorallis D-dur (ztracena)
• 12 houslových koncertů
• 4 koncerty pro flétnu
• 4 klarinetové koncerty
• 2 hobojové koncerty
• 3 koncerty pro flétnu, hoboj a housle
• Koncert pro flétnu a hoboj C-dur
• 2 koncerty pro flétnu klarinet a housle
• 2 koncerty pro dva klarinety
• 11 pochodů

Komorní hudba

• 35 smyčcových kvintetů
• 12 flétnových kvintetů
• 4 hobojové kvintety
• Klarinetový kvintet B-dur
• 79 smyčcových kvartetů
• 15 flétnových kvartetů
• 6 klarinetových kvartetů
• 2 fagotové kvartety
• 2 hobojové kvartety
• Klavírní kvartet Es-dur
• 3 kvartety pro dvě cembala
• Smyčcové trio Op. 96 in F major
• Variace pro smyčcové trio in D major
• 13 kusů pro dva klarinety a violu
• Variace dva hoboje a anglický roh Fdur
• 3 klavírní tria
• 34 houslových duet
• 30 flétnových duet
• 9 houslových sonát
• 18 sonatin pro housle a klavír
• cca 15 skladeb pro klavír
• 6 skladeb pro klavír na 4 ruce

Skladby pro dechové soubory

• 30 Partit
• 8 Parthií
• 10 serenád
• Sestetto pastorale in E flat major
• Variace pro dechový sextet Es-dur
• Symfonie pro dechy F-dur
• Ländler pro dechy

Chrámová díla

• 3 Mše C-dur
• Mše d-moll
• 3 Pange lingua
• Offerimus tibi D-dur

Literatura

• Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
• Karel Padrta: Franz Krommer: Thematischer Katalog seiner musikalischen Werke. Praha, Supraphon, 1997, 425 str. ISBN 80-7058-388-6
• Robert Eitner: Krommer, Franz. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 17, Duncker & Humblot, Leipzig 1883, S. 188 f.
• Suppan: Krommer (Kramář) Franz. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 4, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1969, S. 289 f. (Direktlinks auf S. 289, S. 290).
• Thomas-M. Langner: Krommer, Franz Vinzenz. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 13, Duncker & Humblot, Berlin 1982, S. 77 f.

Zdroj: Wikipedia.org