Hrdinové nové fronty

HNF (zkratka slov Hrdinové nové fronty) byla legendární česká punková kapela. Kapela vznikla v roce 1985 v Jihlavě ve složení Petr a Pavel Štěpánovi a Leoš Kostelecký. HNF za sebou zanechali pět demokazet a nahrávky z koncertů a jednu oficiální nahrávku „Válečný území“, kterou vydalo pochopitelně až po společenské změně v roce 1991 vydavatelství Monitor v době, kdy skupina už neexistovala a která je sestavena jako výběr z demosnímků „Válka“, „Obyčejní hrdinové“ a „Dům na demolici“.

Členové

• Petr Štěpán-"Biafra" – zpěv, kytara
• Leoš Kostelecký – baskytara, zpěv
• Pavel Štěpán – bicí

Tvorba

Tvorba HNF vychází ze společenských poměrů komunistického Československa v půli osmdesátých let 20. století. Texty Petra Štěpána jsou výrazně antimilitaristické, plné sociálních problémů a hlavně nesené v obecné rovině jakési filozofické intuice, takže neztrácejí platnost podnes. V některých písních lze nalézt sklony k hnutí skinheads – písně „Dohola oi oi aneb Skinheadský punk“ nebo přezdívka Pavla Štěpána „Naci“ a jsou odrazem doby, kdy u jednoho stolu seděli punkeři i skinheadi.Skupina také v některých písních oslavovala nabubřele vlastní hnutí („Pochod hrdinů“, „Punk a pogo“, „Punkrockoví válečníci“, „Heavy metal je hnusnej“, "Punkrocková generace" aj.) a jež patří ke slabší stránce tvorby HNF.

První koncertní pořad (a stejnojmenná demokazeta) „Válka“ zahrnoval rané období HNF v letech 1985–1986. Senzací se stala píseň s apelem „Do boje!“ a hlavně největší hit skupiny vůbec s esencí postoje HNF – píseň „Svět se posral“. Z raného období ještě stojí za zmínku písně „Hyperaktivní děti“ a „Tanky“. Ostatní písně jsou sice řemeslně zdatné, ale je u nich patrná určitá myšlenková nevyzrálost. V roce 1987 představili HNF na Rockfestu v Praze nový pořad „Obyčejní hrdinové“, který lze považovat za vrchol HNF. Našlapaná hudba (HNF hráli jen v trojčlence basa, bicí, kytara, Petr Štěpán stíhal hrát doprovodnou i sólovou kytaru a ještě zpívat a též bubeník a baskytarista byli na hráčské úrovni, do té doby u punkové skupiny naprosto nevídané), perfektní aranžmá, zpěv jak motorová pila a vyzrálé texty. Dodnes odolaly zubu času písně: „Bombardéry“, „Obyčejní hrdinové“, „Nepřítel“, „Smrti rituál“, „Loutka“, „Smrt je vítěz“, „Zlo“, "Můj národ", „Skinheadská noc“ a píseň „Hororový věk“.

V roce 1988 přichází HNF s novým pořadem „Dům na demolici“, ale i když písně mají stále potřebnou šťávu, je zde patrna krize skupiny. Hudebně i textově se nápady opakují, z demokazety je patrná bezradnost a přešlapování na místě, za zmínku stojí pouze písně "Mašina války", "Bída", „Operace“ a titulní „Dům na demolici“. Východiskem z krize snad měl být studiový projekt ze srpna 1988 „Nová drákulománia“, obohacující styl kapely o hru na klávesy a spojující ne příliš šťastně punk s tzv. gothic rockem. HNF jsou opět nejsilnější ve svých válečně-apokalyptických vizích „Morion, bůh války“ a „Obřad za mrtvé“ – patrně nejlepší píseň Petra Štěpána vůbec, jež je zdařilým epilogem za tvorbou HNF. Za zmínku ještě stojí fakt, že Petr Štěpán je autorem veškeré hudby a textů písní HNF, kapela je podepsána společně pod aranžmá písní, což je ojedinělé i v kontextu dějin celé populární hudby. Snad také proto je tvorba HNF dodnes živou legendou.

Zdroj: Wikipedia.org