Léo Delibes

Žánry: klasická , francouzská , romantická , opera , skladatel

Popis interpreta Léo Delibes Upravit životopis

Léo Delibes vlastním jménem Clément Philibert Léo Delibes (21. února 1836, St. Germain du Val - 16. ledna 1891, Paříž) byl významný francouzský skladatel 19. století, přední osobnost hudebního romantismu.

Život

Delibes se narodil v roce 1836 jako syn listonoše. K hudbě měl blízko již od dětství, jelikož i jeho matka milovala hudbu a byl také vnukem operního pěvce. Jeho otec však brzy zemřel a Delibese vychovávala jeho matka a strýc. Ti mu poskytli základní hudební vzdělání a dbali na to, aby se ze syna stal dobrý hudebník. Jeho hudební dráha se datuje od roku 1847, kdy začal navštěvovat pařížskou konzervatoř pod vedením svého učitele Adolpha Adama (1803-1856). O něco později začal brát i lekce hlasu a zanedlouho by se z něj mohl stát skvělý operní zpěvák či varhaník. Postupně pod vlivem svého učitele Adama začal skládat operety, což v roce 1864 vedlo k jeho jmenování vedoucím sboru v pařížské Opeře. Mezi lety 1865-1871 vykonával též v Saint-Pierre-de-Chaillotu varhanické řemeslo. Důležitým okamžikem v jeho životě byl i rok 1871, kdy si ve věku 35 let vzal za ženu Léontine Estelle Denainovou.

Mezi jeho několik raných operet patří i Deux sous le charbon, kterou zkomponoval v roce 1856 pro Folies-Nouvelles. Po svém spojení s Léonem Minkem při práci na baletu La Source (1866) se jeho první opravdový úspěch dostavil v podobě jedinečného baletu Coppélia v roce 1870, po níž následoval další hit Sylvia, které setrvaly na baletních repertoárech dodnes.

Delibes byl už nyní v divadelních kruzích plně etablován a začal vynikat i několika svými operami. Mezi ně patří Le Roi l'a dit z roku 1873, vážnější Jean de Nivelle (1880) a konečně opera, s kterou velmi prorazil, jeho milovaná Lakmé z roku 1883 v populárním orientálním žánru té doby. Zde se tradice Gounodova a Bizetova projevuje ze své lepší stránky, plná barvy a melodie. Přibližně v této době začaly jeho opery působit na Delibesova oblíbence Čajkovského, který se s Delibesem setkal a složil mu úctu. To je poněkud obdivuhodné, když si uvědomíme, že Brahmse nazval „netalentovaným bastardem“.

Později začal rovněž skládat úspěšnou a okouzlující scénickou hudbu k Hugově Le Roi s'amuse a několik příjemně rytmických písní, včetně známé „Les Filles de Cadiz“, ale také kantátu na téma Alžírska Le Jardin Animé. Zkomponoval také několik děl pro divadlo a několik skvělých operet. Jeho život zásadně ovlivnilo i jeho jmenování profesorem na konzervatoři v roce 1881, které vedlo jeho poněkud lehkomyslnou, ostýchavou povahu k tomu, že upadl do nečinnosti (napsal pouze jednu nedokončenou operu Kassya) a to až do své smrti v roce 1891. Je pohřben v Paříži na Cimetière de Montmartre.

Delibesova hudba ovlivnila mnoho skladatelů z celého světa. Mezi ně ale patří i takoví velikáni jako Čajkovský, kterého zásadně zaujal balet Sylvia, ale také Saint-Saëns nebo Claude Debussy.