Popis interpreta Stabat Mater Upravit životopis
Stabat Mater dolorosa (Stála Matka bolestná) je některými křesťany považován za jeden ze sedmi největších latinských hymnů všech dob. Je založen na proroctví Simeona, podle kterého meč probodne Srdce Matky Ježíše Krista (Lk 2:35).
Hymnus pochází ze 13. století a býval připisován papeži Inocenci III., který zemřel v r. 1216. Nejpravděpodobněji jej však napsal Jacopone da Todi (1230–1306), nejprve právník, básník a posléze mnich řádu sv. Františka.
V roce 1727 byla katolickou církví báseň oficiálně zařazena jako sekvence při mši na svátek Sv. Marie sedmibolestné (15. září).
Jímavá slova vyjadřující bolest matky nad ztrátou syna se stala inspirací pro umělecké vyjádření všech žánrů v celém průběhu historie od 13. století do současné doby.
Hans van der Velden, který se dlouhodobě zabýval historií hymnu, nashromáždil do roku 2007 sbírku 216 nahrávek hudebního zpracování této básně od různých autorů. Skladatelů, kteří zhudebnili tento text, je do dneška (2007) více než 600. Mezi nejznámější patří Orlando di Lasso (1532–1594), Da Palestrina (1526–1594), Giovanni Battista Pergolesi (1710–1736), F. J. Haydn (1732–1809), G. Rossini (1792–1868), Franz Schubert (1797–1828), G. Verdi (1813–1901), Antonín Dvořák (1841–1904) a ze současných autorů např. Krzysztof Penderecki (*1933), Hristo Tsanoff (*1947).
Jakub Jan Ryba (1765–1815), autor České mše vánoční, zhudebnil tento hymnus jednou na latinský text a dokonce dvakrát na český text. Druhá česká verze vznikla v roce 1790, patří mezi jedno z prvních větších Rybových děl a uvádí se pod názvem Stabat Mater aneb Stála Matka litující.
Pendantem k této básni je hymnus, patrně téhož autora, Stabat Mater speciosa (Stála matka radostná) vyjadřující radost matky nad narozením syna. I tato báseň byla mnohokrát zhudebněna, i když podstatně méně často.
Text
Zdroj: Wikipedia.org
