Václav Karel Holan Rovenský

Václav Karel Holan Rovenský (1644 v Rovensku pod Kamenicí – 27. února 1718 tamtéž) byl český hudební skladatel a varhaník, pracoval také jako učitel, kapelník a kameník.

Nejprve působil jako varhaník v rovenském kostele, poté v Turnově. Po nějakém čase utekl vrchnosti do Prahy, kde působil od roku 1671 jako varhaník a kapelník při kostele na Vyšehradě. Ani zde nezůstal natrvalo, navštívil Itálii a vrátil se do svého rodného kraje, kde žil nějakou dobu jako poustevník na Valdštejně, poté od roku 1704 v Rovensku, kde pracoval jako amatérský kameník.

Jeho největší příspěvek barokní hudbě bylo vytvoření kancionálu Capella regia musicalis – Kaple královská zpěvní vydaná v Praze roku 1693, kde část písní sám složil a napsal k nim text a část sebral.

Život

Václav Karel Holan Rovenský se narodil v Rovensku pod Troskami, v té době nazývané podle říčky pod Kamenicí na statku „Pod strání“ do rodiny nejspíše dosti zámožného rovenského rychtáře Jana Holana. Prvního vzdělání se mu dostalo od rektora Samuela Fidelia Kutnohorského a tamějšího varhaníka Václava Peregrina Turnovského. Další vzdělání se mu dostalo na gymnáziu při jičínské koleji.

Od roku 1662 začal v Rovensku vyučovat hudbu (uváděn jako ludi magister) a v roce 1664 se stal varhaníkem u rovenského kostela sv. Václava na Týně. Na přechodnou dobu se stal varhaníkem v Turnově, ale po čase se vrátil do Rovenska. Když odešel následně v roce 1668 z Rovenska do Prahy, již to byl útěk z moci vrchnosti. O tři roky později se mu podařilo získat místo kapelníka a varhaníka na vyšehradském kolegiátním kostele sv. Petra a Pavla. Někdy před rokem 1693 navštívil Řím, aby se seznámil s italskou hudbou. Na konci 90. let se vrátil na Turnovsko a našel si zde útočiště na opuštěném hradě Valdštejn jako poustevník.

Od roku 1704 se objevuje v Rovensku a pracoval jako kameník, dnes jsou známé jím vytesané sluneční hodiny a jiné kamenické prvky v rovenském kostele. Po své smrti byl v tomto kostele pohřben.

Dílo

Jeho skladatelské dílo se zaměřuje spíše na jednodušší líbeznou melodii než na složitější v baroku oblíbené kontrapunkce. Ještě možná známější je jeho dílo literární. Tiskem mu vyšli dvě pašije. Jeho životní dílo je potom zpěvník Capella regia musicalis s předmluvou Jana Ignáce Dlouhoveského, kde u některých písní není zcela zřejmá, zda je autor Holan, nebo se jedná o píseň Holanem pouze sebranou. Pro toto dílo také sám vytvořil tři mědiryty, Narození Páně, Nejsvětější Trojice a Ukřižovaný.

Bibliografie

• Pašije Ježíše Krista podle sepsání sv. Matouše, 1690
• Pašije Ježíše Krista podle sepsání sv. Jana, 1692
• Capella regia musicalis – Kaple královská zpěvní, 1693

Literatura

• MATOUŠEK, P. M. Holan Václav Karel Rovenský. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto Svazek 11, s. 481–482.
• KALISTA, Zdeněk. České baroko. Praha : Evropský literární klub, 1941. S. 334.  
• SYCHRA, Method Lumír. K dějinám varhan a varhanní hry v Čechách. Praha : Obecná jednota cyrillská, 1912. 36 s. Historická studie sleduje téma nástroje, jeho uplatnění i osobnosti varhaníků a skladatelů v Čechách od 13. do konce 17. století. S bohatým poznámkovým aparátem.. Dostupné online. Kapitola Václav Karel Holan Rovenský, s. 34.  

Zdroj: Wikipedia.org