Alberto Ascari

Alberto Ascari (13. červenec 1918 - 26. květen 1955) byl italský pilot Formule 1.

Narodil se 13. července 1918 v Miláně. Jeho otec Antonio Ascari byl jedním z největších automobilových závodníků té doby a prakticky od mala ho na tyto závody bral. V roce 1925 se Antonio Ascari zabil při Grand Prix Francie v Montlehry. Od tohoto okamžiku se Alberto Ascari toužil stát automobilovým závodníkem jako jeho otec.

Myšlenka stát se závodníkem ho ovlivnila do té míry, že využil první příležitosti ke koupi motocyklu, protože se chtěl věnovat závodění několikrát utekl i ze školy. Svůj první automobilový závod absolvoval na voze Ferrari v Mille Miglia. Roku 1940 se oženil a se svou ženou měl dvě děti Patricii, a chlapce Antonia.

V roce 1947 koupil od rodiny Orsiniu závodní vůz Maserati 4CLT/48. Na tento vůz dokázal sehnat tři miliony lir sám a s dalšími dvěma miliony mu pomohl kamarád Luigi Villoresi. Byl to ale velmi úspěšný tah a jak Ascari tak i Villoresi kralovali na tratích v severní Itálii. Ve svých úspěších pokračovali i následující rok, když triumfovali v San Remu. Alberto si vyzkoušel i Alfu 158 a dojel třetí v Grand Prix Francie.

Enzo Ferrari, skvělý kamarád a týmový partner Albertova otce, nabídl Ascarimu a Villoresimu místa ve svém týmu pro rok 1949. V tomto roce Ascari zvítězil v pěti Velkých cenách a také v Buenos Aires. V roce 1950 zvítězilo Ferrari v devíti Velkých cenách a v roce 1951 v šesti. I přes tyto úspěchy však byla úspěšnější Alfa Romeo. Ferrari a s Ascarim se prosadilo v následující sezóně. Ascari chyběl pouze na startu Velké ceny Švýcarska, protože pokoušel štěstí v 500 mil Indianapolis s 4,5 litrovým Ferrari. Ve všech následujících Velkých cenách Ascari zvítězil a stal se tak mistrem světa. Toto suveréní vítězství bylo ulehčeno faktem, že na tratích chyběl velký konkurent Fangio, který se vážně zranil na trati v Monze. V roce 1953 dokázal Ascari na Ferrari titul mistra světa obhájít i s velkou konkurencí ve vozech Maserati (Fangio, Gonzalez).

Na konci roku 1953 opustil A. Ascari Ferrari a podepsal smlouvu se společností Lancia, která poprvé ve své historii navrhla a postavila monopost pro Grand Prix. Vývoj šel pomalu a nasazení vozu se stále oddalovalo. V tomto období Mercedes oznámil, že jeho nový revoluční prototyp je připraven a bude na startu Velké ceny Francie již v červenci. Alberto Ascani byl, spolu s přítelem Luigim Villoresim, uvolněn od Lancie k Maserati, které bylo jedinou konkurencí Fangia a Klinga na Mercedesech. Po dvou nepodařených závodech za volantem Maserati 250 F, byl Ascari půjčen Ferrari na Velkou cenu Itálie, kde dokázal vybojovat druhou příčku v kvalifikaci a zajistil si tak start z první řady, čehož plně využil a až do šestého kola byl ve vedení. Závod se vyvíjel jako duel Ascariho s Mossem, který startoval na soukromém Maserati, ale ve 49 kole musel Ascari odstoupil pro poruchu motoru.

V posledním závodě sezóny, ve španělském Pedralbes byly poprvé nasazeny monoposty. Ascari začal velmi dobře a první pozici na startu proměnil ve vedení a neustále svůj náskok zvyšoval. Ascari však musel pro poruchu v desátém kole odstoupit, ze závodu pro poruchu odstoupil i Villoresi, takže se premiéra Lancii nepovedla.

Při Grand Prix Argentiny se také všem vozům Lancia nepovedlo dojet až do cíle. V týmu se sešli dvě superhvězdy od Ferrari, Ascari a Villoresi, které doplnil talentovaný začátečník Eugenio Castellotti.

V závodě v Monte Carlo byl Alberto Ascani ve vedení, když byl při výjezdu z tunelu oslepen slunečními paprsky a následující šikana vymrštila jeho vůz přes balíky slámy do vody v přístavu. Po hrůzostrašném saltu do přístavních vod, se Alberto Ascari zotavoval v nemocnici, jeho zranění nebyla nijak vážná, utrpěl pouze šok a zlomeninu nosu. O čtyři dny později už byl znovu na dráze v Monze, aby sledoval testování sportovního vozů Ferrari. Zde se rozhodl vyzkoušet Castellottiho Ferrari, do vozu usedl jen v civilním oblečení a ve vypůjčené přilbě. Ve třetím kole jeho vůz z nezjištěných příčin vyjel ze zatáčky a dvakrát se převrátil. Ascari utrpěl četná zranění, kterým jen pár minut po té podlehl.

Tituly

• 1952 Mistr Světa (formule 1)
• 1953 Mistr Světa (formule 1)

Vítězství

• 1948 Grand Prix San Remo
• 1949 Grand Prix Buenos Aires
• 1949 Grand Prix Švýcarska
• 1949 Grand Prix Itálie
• 1949 Grand Prix Peron
• 1952 Grand Prix Syrakus
• 1952 Grand Prix Pau
• 1952 Grand Prix Marseilles
• 1952 Grand Prix Commingues and La Baule
• 1953 Grand Prix Pau
• 1953 Grand Prix Bordeaux
• 1954 Mille Miglia
• 1955 Grand Prix Torino
• 1955 Grand Prix Neapole

Formule 1

• Žlutě jsou vítězství
• Modře jsou 2. místa
• Červeně 3. místa
• Zeleně bodoval

Vozy

• 1950 Ferrari 125, Ferrari 275, Ferrari 375
• 1951 Ferrari 375
• 1952 Ferrari 375, Ferrari 500
• 1953 Ferrari 500
• 1954 Maserati 250 F, Ferrari 625, Lancia D 50
• 1955 Lancia D 50

Zdroj: Wikipedia.org