Bedřich Hrozný

Prof. PhDr. Bedřich Hrozný (6. května 1879 Lysá nad Labem – 12. prosince 1952 Praha) byl český jazykovědec, orientalista, který rozluštil chetitský jazyk a položil základy samostatného oboru chetitologie.

Život

Bedřich Hrozný se narodil v Lysé nad Labem jako syn evangelického faráře. Studoval na Akademickém gymnáziu v Praze, středoškolská studia dokončil na gymnáziu v Kolíně (1897), kde ho učil nadšený orientalista Justin Václav Prášek. Kromě tehdy povinné latiny a klasické řečtiny se naučil základům hebrejštiny a arabštiny. Ve svých studiích pokračoval na přání otce na bohoslovecké fakultě vídeňské univerzity. Zde vydržel pouhý jeden semestr a přestoupil na fakultu filosofickou, na níž se věnoval zejména orientálním jazykům, především asyrštině, aramejštině, etiopštině, sanskrtu a sumerštině. Za dobu svého studia zvládl celkem deset orientálních jazyků. V r. 1901 získal doktorát a stipendium na Berlínské univerzitě. Ta spolu s Oxfordem tehdy představovala špičkové badatelské pracoviště orientalistiky. Pozornost věnoval rovněž studiu klínového písma, které bylo ve třetím až prvním tisíciletí před n. l. rozšířeno po celém území Mezopotámie, stejně jako v Malé Asii a Persii, a jímž byly zaznamenány písemné projevy starověkých Sumerů, Akkadů (Asyřanů a Babyloňanů), Peršanů i Chetitů.

V roce 1904 odjel s prof. Ernstem Selinem do Turecka, Sýrie, Palestiny a Egypta, kde se podílel na překladech klínopisných textů. Po návratu do Vídně pracoval B. Hrozný v Univerzitní knihovně, kde roku 1909 získal definitivu. V tomto roce se i oženil.

V roce 1906 byl v Malé Asii (asi 150 km severovýchodně od Ankary) německou expedicí objeven velký archív chetitských králů, který obsahoval množství hliněných tabulek popsaných již známým klínovým písmem, ale neznámou řečí, která vzdorovala mnoha badatelům. Bedřich Hrozný uprostřed první světové války (1915), kdy byl sice odveden, ale sloužil jako písař štábu ve Vídni, předložil rozluštění tohoto problému současně s prvním stručným nárysem mluvnice tohoto jazyka, jímž byl, jak se ukázalo, jazyk chetitský. Kromě toho Hrozný zjistil, že chetitština patří ke skupině tzv. indoevropských jazyků, a je tedy příbuzná s řečtinou, latinou, indickými jazyky apod. Výsledky svého bádání publikoval roku 1917 ve své stěžejní práci Jazyk Chetitů.

Po vzniku Československa (1918) byl jmenován profesorem klínopisu a dějin starého Orientu na pražské univerzitě.

Roku 1924 získal peníze na první českou expedici do Šech Sadu, kde v dubnu téhož roku začaly výkopy. Později kopal na pahorku Tell Erfád (severní Sýrie), kde vykopal pozůstatky řeckých staveb, velké množství keramiky, terakotových sošek.

V roce 1925 se Hroznému na další expedici (Kaisarií na kopci Kültepe) podařilo při vykopávkách v Malé Asii objevit přes 1000 hliněných tabulek, popsaných klínovým písmem a obsahujících smlouvy a dopisy asyrských kupců z druhého tisíciletí před naším letopočtem. Tento obchodní archiv marně hledali desítky vědců. Potvrdilo se mj. i to, co Hrozný zjistil již při studiu klínových textů sumersko-babylonských: Už staří Sumerové 3 tisíce let před naším letopočtem znali slad a uměli vařit pivo. A to podle celé řady receptů. Je zajímavé, že jelikož chtěl kopat i v okolí kopce Kültepe, musel odkoupit přilehlou louku, jako majitele této louky nechal zapsat Československý stát. Při těchto vykopávkách bylo nalezeno chetitské město Kaneš.

V listopadu 1925 se Hrozný musel vrátit do Československa.

V roce 1929 založil Orientální archiv. Hrozný přednášel na řadě univerzit a jeho přednášky byly velice úspěšné.

Roku 1939 měl možnost emigrovat, ale to odmítl; v téže době byl zvolen rektorem Karlovy univerzity. Roku 1940 mu bylo nabídnuto místo na ministerstvu školství, které také odmítl.

V roce 1944 byl stižen záchvatem mrtvice. K vědecké práci se už nevrátil ani po osvobození Československa.

V roce 1947 obdržel Státní cenu a 12. listopadu 1952 byl jmenován členem nově založené Československé akademie věd.

Pochován byl v Lysé nad Labem na evangelickém hřbitově. Po jeho zrušení (1977) byly jeho ostatky přeneseny na obecní hřbitov. Jeho původní náhrobní obelisk nyní stojí v areálu Evangelického sboru.

Dílo

Vědecká činnost B. Hrozného byla neobyčejně rozsáhlá a všestranná. Jeho první vědecká práce vyšla již v roce 1902 a celý seznam jeho vědeckých prací obsahuje přes 200 titulů. Ve svých pracích, které psal česky, německy, francouzsky a anglicky, se věnoval především Malé Asii a starověké Mezopotámii, zabýval se však také i starověkým Egyptem, Krétou a Indií.

Expozice

V jeho rodišti Lysé nad Labem bylo roku 1951 zřízeno Muzeum Bedřicha Hrozného, v němž je dnes stálá expozice Život a dílo Bedřicha Hrozného s mnoha vzácnými a zajímavými sbírkovými předměty.

Literatura

• KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9.  

Zdroj: Wikipedia.org