Edvard Grieg

Edvard Hagerup Grieg (15. června 1843 – 4. září 1907) byl norský hudební skladatel. Je považován za největšího norského skladatele vůbec.

Život

Narodil se a většinu života prožil v Bergenu, jeho otec Alexander Grieg však byl Skot. Griegova matka Gesine Judithe Hagerup byla inteligentní a kulturně zaměřená žena s velikým hudebním talentem, hudbu také profesionálně učila. Na klavír učila hrát Edvarda již od jeho šesti let, navíc se u Griegů scházela hudbymilovná společnost, a tak se již od brzkého dětství seznamoval s hudbou Mozarta či Chopina. Grieg studoval na konzervatoři v německém Lipsku a později u dánského skladatele Nielse W. Gadeho. Založil spolek Euteripe pro pěstování skandinávské hudby. Byl velkým vlastencem a republikánem. Spolupracoval s Henrikem Ibsenem. Tvořil krátké skladby, drobné, intimní, komorní, které měly vyvolat náladu (zamilovanost, pohodu, klid). Bezmezně miloval norskou přírodu. Všechny svoje skladby dokázal koncertně zahrát a dirigovat.

Dnes je však často nespravedlivě opomíjen, přestože některé jeho skladby, jako například Ve sluji Krále hor nebo Ráno ze suity Peer Gynt, jsou velice často hrány a řadí se do zlatého fondu klasické hudby. Největší oblibu si Grieg získal u Norů, kteří ho velice uznávali a také jim byla jeho hudba nejbližší. Když v roce 1907 zemřel, jeho pohřbu se zúčastnily tisíce lidí. Dnes je jeho popel, společně s popelem jeho ženy, uložen ve skále poblíž jeho domu.

Dílo

Jeho dílo zaujalo např. skladatele Ference Liszta, se kterým se několikrát setkal a s nímž si rovněž dopisoval. Jeho hudba vychází z národních tradic Norska a především čerpá z norské lidové hudby. Přestože nevytvořil žádné rozsáhlé dílo jako například operu nebo symfonii, v oblasti drobných prací komorní hudby představuje výjimečný přínos.

Mezi jeho nejvýznamnější díla patří:

• Koncert pro klavír a orchestr a moll op. 16
• Orchestrální suity Peer Gynt vybrané ze scénické hudby k divadelní hře Henrika Ibsena (mj. Ráno či Ve sluji Krále hor)
• Lyrické kusy pro klavír (10 sešitů) včetně slavného Svatebního dne na Troldhaugenu
• Smyčcový kvartet g moll
• úpravy norských lidových písní pro čtyřruční klavír
• Sonáta pro housle a klavír op. 8
• Suita Z časů Holbergových pro smyčcový orchestr op. 40

Zdroj: Wikipedia.org