Pokud bylo v sedmdesátých a počátkem osmdesátých let zapotřebí obsadit dívku vypočítavou, rozmazlenou, ale velice krásnou, mohla telefonát z Barrandova dozajista čekat Eva Trejtnarová. Když se poté z ...
Pokud bylo v sedmdesátých a počátkem osmdesátých let zapotřebí obsadit dívku vypočítavou, rozmazlenou, ale velice krásnou, mohla telefonát z Barrandova dozajista čekat Eva Trejtnarová. Když se poté z ...
Pokud bylo v sedmdesátých a počátkem osmdesátých let zapotřebí obsadit dívku vypočítavou, rozmazlenou, ale velice krásnou, mohla telefonát z Barrandova dozajista čekat Eva Trejtnarová. Když se poté z ...
V dnes již zcela zapomenutém filmu Zdeňka Podskalského Sedm pater pro tisíc přání (1976) se měli do sebe zamilovat houslista Václav Hudeček (62) a herečka Eva Trejtnarová (64). Oba aktéři vzali své r ...
Málokdy se vidí, že by někdo na vrcholu popularity odešel dobrovolně do ústraní. Herečka Eva Trejtnarová, dnes Hudečková, je toho vzácným příkladem. Nemohla se ztotožnit s arogancí komunistické moci, ...
Eva Hudečková, rozená Eva Trejtnarová (* 3. prosince 1949 v Praze) je česká herečka a spisovatelka, manželka houslového virtuóza Václava Hudečka.
Herečka
Vystudovala herectví na Divadelní fakulta Akademie múzických umění. Herecké profesi se věnovala do roku 1984. Mimořádně atraktivní až exotický zjev ji předurčoval k obsazování do rolí sebevědomých či panovačných krasavic, někdy až „potvor“. Ztvárnila řadu zajímavých rolí v divadle, ve filmu (např. Jak utopit dr. Mráčka, Zítra to roztočíme, drahoušku) i v televizi (seriály Kamenný řád a především Sanitka), byla oceněna několika cenami. Od podzimu 1984 začala všechny nabízené role odmítat, nechtíc být konformní s normalizačním režimem.
Spisovatelka
Poté, co skončila s herectvím, vydala se na dráhu spisovatelky; podle vlastních slov bylo posaní pro ni cestou z rozčarování a proto v jejích příbězích vždy vítězí dobro. Spolupracovala s Filmovým studiem Barrandov jako autorka scénářů; jejím nejmilejším – i když ne jediným – žánrem byla pohádka (např. O zasněné Žofince).
Bezhlavá kobyla (1992) – román (původně filmový scénář), který byl nadšeně přijat jak kritiky, tak i čtenáři; je obrazem doby, kterou autorka prožívala v totalitním režimem pronásledované rodině, „kdy lidé nevěděli, co si počít se svými hříchy a se svým svědomím“.
Bratříček Golem (1993) – svérázná podoba pražské legendy; předloha pro rozhlasovou hru zpracovanou Českým rozhlasem
O ztracené lásce (1995) – román; je dramatickým obrazem osudu nemilovaného dítěte, které se narodí do ztraceného světa, odmítané vlastními rodiči, protože se nevydařilo podle jejich gusta. Holčička Honza, která se „provinila“ tím, že není kluk, roste jako dříví v lese, stíhaná spíš zlem než dobrem. Přes všechna příkoří však hledá lásku ve svém srdci, jako jedinou možnou cestu k ostatním lidem, neboť poznává na každém kroku své životní pouti, že svět bez lásky nemá smysl. Román byl přijat s mimořádnou odezvou, autorka přijala nabídku České televize a napsala scénář k devítidílnému filmu O ztracené lásce, který byl dokončen v lednu 2002 a uveden na 1. programu ČT v únoru 2002.
V moci kouzel (1999) – kniha se skládá ze tří mysteriózních povídek: O Betulce a Ohnivcovi, O Malusce a Safírovi, O Borkovi, pánu skal.
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK