Francesco Hayez

Francesco Hayez (10. února 1791, Benátky - 21. prosince 1882, Milán) byl vedoucí milánský umělec romantismu v polovině 19. století, který proslul jeho historickými obrazy, politickými alegoriemi a výjimečně jemnými portréty.

Biografie

Hayez pocházel z poměrně chudé rodiny. Jeho otec byl francouzského původu zatímco jeho matka, Chiara Torcella, pocházela z Murany. Francisco se narodil jako nejmladší z pěti synů a byl vychováván sestrou své matky, která si vzala Giovanniena Binasca, bohatého majitele lodí a sběratele umění. Již od dětství se u něj projevoval neobvyklý zájem a telent v oblasti malířství, čehož si povšiml i jeho strýc, který ho v tomto zájmu aktivně podporoval. Později se stal studentem malíře Francisca Magiotta, který ho vyučoval malířství tři roky. V roce 1806 byl přijat na Adakemii výtvarných umění, kde studoval pod vedením Teodora Matteiniho. V roce 1809 se mu povedlo nastoupit na Akademii di San Luca v Římě. V Římě zůstal až do roku 1814, kdy se přestěhoval do Neapole. V roce 1850 byl jmenován ředitelem Brerijské akademie v Miláně.

Hodnocení Hayezova díla je komplikováno skutečností, že často své práce nepodepisoval nebo nedatoval. Hayez do svých pracích navíc přidával i ty, které sám nevytvořil, ale koupil a naopak některé své práce prodal a tím znemožnil jejich poznání. Navíc často maloval stejné díla s minimálními změnami nebo dokonce se změnami žádnými. V jeho raných dílech jde rozpoznat silný vliv Ingrese a Nazarenského hnutí. Jeho pozdnější práce jsou inspirovány klasicismem.

Dílo

Mezi jeho díla patří:

Ephraim (1842-1844)
Aristotelés (1811)
Ničení Chrámu Jeruzalémského (c. 1867)
Portrét Mariny Faliero (1867)
Váza s květinami na okně (c. 1881)
Polibek (1859) - Pinacoteca di Brera, Milán

Galerie

• Ženský akt (c. 1859)

• Portrét Antonietty Tarsis Basilico (1851)

• Samson a lev (1842)

• Sicilská večerní mše, Scéna 1 (1821-1822)

Zdroj: Wikipedia.org