Francis Drake

Viceadmirál Sir Francis Drake (asi 1540, Tavistock – 28. ledna 1596, Portobelo) byl anglický korzár, mořeplavec, admirál, politik, obchodník s otroky a spolubudovatel alžbětinského věku. Proslavil se svými útoky na španělské lodě a přístavy. Největším vojenským úspěchem bylo odražení útoku španělské flotily roku 1588. Svými odvážnými činy se stal pro Angličany legendárním hrdinou a pro Španěly nenáviděným „El Draque“.

Životopis

Mladý námořník

Narodil se v Tavistocku (Devon, Velká Británie), jeho otec byl sedlák protestantského vyznání. Později se rodina musela přestěhovat do Plymouthu, kvůli katolické revoltě proti změnám krále Eduarda VI. Ve svém mládí sloužil na malé obchodní lodi. Když mu bylo zhruba dvacet let, vyplavil se pod velením Johna Hawkinse do Afriky pro otroky. Po prodání otroků museli lodě zakotvit před španělskou pevností San Juan de Ulua (Veracruz, Mexiko), aby opravili škody způsobené bouřkami. Španělský král Filip II. zakázal poskytování přístavních služeb protestantským lodím. Na tomto místě došlo ke střetu se španělskou flotilou pod velením Dona Enrique Martineze. Většina anglických lodí byla potopena kromě těch, které byly pod velením Hawkinse a Drakea, jenž poprvé pocítil celoživotní zášť ke katolickým Španělům.

Korzárské úspěchy

Roku 1569 se oženil s Mary Newman. V letech 1570 a 1571 se Drake plavil v karibské oblasti, kde se pro jeho nájezdy brzy stal trnem v oku místních obyvatel. Všiml si též slabého místa, panamské šíje, kde přepadl kolonu mul přenášejících zboží a zlato ze západních kolonií do přístavu Nombre de Dios, který roku 1573 dobyl. Do Anglie se vracel jako boháč a hrdina. Královna Alžběta I. ho učinila hlavou expedice, jež se měla plavit kolem světa a znepříjemnit život španělským koloniím. Po pečlivé přípravě roku 1577 vyplul s pěti loďmi směrem k Tichému oceánu. Když se roku 1578 dostal skrz Magellanův průliv do vod Pacifiku, zbyla mu pouze jediná loď. Jakožto první Angličan v tichomoří pokračoval severně po západním pobřeží Jižní Ameriky. Cestou přepadával španělské lodě a neopevněné kolonie. Jako první Evropan se dostal až k Vancouveru (Kanada). Dále pokračoval jihozápadně k ostrovům Celebes a Jávě, aby později obeplul Mys Dobré naděje a mohl se vrátit domů. Roku 1580 zakotvil v Plymouthu s lodí plnou španělského bohatství. Dostalo se mu zprvu zdrženlivého přijetí, ale jelikož válka byla stejně na spadnutí, královna Alžběta I. přijala kořist přes protesty španělského velvyslance a roku 1581 pasovala Drakea na rytíře. Později se stal dokonce členem parlamentu.

Dobytí Santo Dominga

V září 1585 vyplul Francis Drake na trestnou výpravu do Španělska, kde chtěl osvobodit zajaté anglické obilní lodě. Zároveň se od něj očekávalo, že dle své libovůle vyplení některá španělská pobřežní města. Na tuto výpravu poskytla královna Alžběta I. nemalé finanční prostředky a další peníze, lodě a zbraně nabídli i dvořané jako Leicester, Hatton nebo Raleigh. Drake zamířil do Španělska, ale dozvěděl se, že většina zajatých anglických lodí už byla propuštěna, což ho přivedlo ke změně plánu. Zamířil do Karibského moře a 31. 12. 1585 se jeho flotila objevila před Santo Domingem, které bylo jedním z nejbohatších měst v Karibiku a přímo symbolem španělské nadvlády v této oblasti. Drake nezaútočil na město z moře, jak Španělé předpokládali, ale z nechráněné pevniny a 1. 1. 1586 Santo Domingo téměř bez boje získal. Angličtí dobyvatelé nebyli velkomyslní a město krutě vydrancovali. Vypálili většinu domů, kostelů a pevnost. Vyděšení měšťané nakonec nabídli bohaté výkupné, které Drake přijal a vydal se na další cestu. Útok na Santo Domingo se stal bodem obratu v anglicko-španělských vztazích, jelikož se stal zároveň jasným útokem na Španělsko, krále Filipa II., katolictví a také na dosud nezpochybňovanou kontrolu Španělska nad oběma Amerikami. Po Santo Domingu vypálili Angličané ještě Saint Augustine a poté flotila zamířila k Outer Banks, kde na ostrově Roanoke ležela první anglická kolonie v Americe, kterou tu v roce 1585 nechal zřídit sir Walter Raleigh. 10. 6. 1586 osadníci spatřili mohutnou Drakeovu lodní eskadru a s nadšením ji přivítali. Na druhý den se Drake setkal s guvernérem osady Ralphem Lanem, který Drakea informoval o tom, že osada je v úzkých a požádal ho, zda by osadníky neodvezl zpět do Anglie. Drake souhlasil. Po nalodění osadníků se lodě vydaly do Anglie a 27. 7. 1586 dorazily do Portsmouthu, kde byl Drake bouřlivě přivítán a oslavován jako hrdina.

Bitva u Gravelines

V červnu 1588 vyplulo okolo 131 španělských lodí k Anglii. Španělé chtěli doplout do Dunkerque ve Francii, kde se mělo nalodit dalších několik tisíc španělských vojáků pod velením vévody parmského Alessandra Farnese. Drake byl jedním ze tří velitelů flotily vedle Johna Hawkinse a Martina Frobishera. Po prvním dni šarvátek byla potopena pouze jediná loď. Předtím než Španělé dorazili do Dunkerque, zorganizoval Drake útok výbušných lodí. S touto taktikou lodí naplněných výbušným prachem měli Španělé špatné zkušenosti z Antverp. Španělé začali panikařit a opouštět formaci, čímž se stali snadnou kořistí pro anglické lodě. Později už většina lodí byla bez střelného prachu a vévoda Medina Sidonia zavedl španělskou flotilu na sever, aniž by ho pronásledovali Angličané, jelikož byli přesvědčeni, že poškozené španělské lodě nedoplují daleko. Když Španělé obepluli skotské pobřeží, zamířili na jih, aby se dostali do bezpečí. Silná bouře je však navedla na irské útesy, kde byla většina lodí potopena.

Poslední výprava

Drakeova poslední expedice mířila směrem k španělským pevnostem v Karibiku. Už na začátku se setkal s obtížemi, jelikož sdíleli s Johnem Hawkinsem velení. Samotná výprava nepřinášela ovoce, Španělé na něj totiž byli připraveni. Později se nakazil úplavicí a 28. ledna 1596 zemřel poblíž Portobelo v dnešní Panamě.

Zdroj: Wikipedia.org