Františka Zemínová
Povolání: Ostatní, politička, dlouholetá členka České strany národně socialistické a jedna z obětí vykonstruovaného procesu s M. Horákovou
Věk: 80 let
Místo narození: Kolín, Dolní Chvatliny
Datum úmrtí: 26.09.1962
Místo úmrtí: Velichovky poblíž Náchoda
Hodnocení Františka Zemínová
Fotky Františka Zemínová (0)
Životopis Františka Zemínová Upravit životopis
Fráňa Zemínová, rozená jako Františka (15. červenec 1882 Dolní Chvatliny – 26. září 1962 Velichovky), byla česká politička národně socialistické strany (nazývána též národně sociální strana nebo československá socialistická strana) a představitelka ženského emancipačního hnutí.
Biografie
Narodila jako nejmladší z dvanácti dětí. Vystudovala obchodní školu a od svých 20 let až do roku 1918 pracovala jako účetní a prodavačka v pražském nakladatelství I. L. Kober. Od roku 1897 byla aktivní v národně sociální straně (členkou však mohla být až od roku 1912). V roce 1905 byla společně s Františkou Plamínkovou spoluzakladatelkou Výboru pro volební právo žen a řady ženských spolků. Aktivní byla nejen v odborovém, ale i feministickém hnutí. Známé bylo její vystoupení v Národním domě na Královských Vinohradech 10. prosince 1905 na manifestaci žen za volební právo. Vystoupila vedle Karly Máchové, Alice Masarykové, Terézy Novákové a Františky Plamínkové.
Publikovala v měsíčníku Ženské snahy (1908-1914), v deníku České slovo a v Listu československých žen (1934-1938).
V letech 1918–1939 a 1945–1948 byla poslankyní československého parlamentu za národní socialisty, kde působila také jako místopředsedkyně (jako jediná žena v podobné funkci v ČSR) a předsedkyně Ústředí žen při straně národně socialistické. Mezi ženami tak drží absolutní primát v počtu let strávených v poslanecké lavici. V meziválečné poslanecké sněmovně zasedala až do zrušení parlamentu v roce 1939. Ještě předtím, v prosinci 1938, přestoupila do poslaneckého klubu nově zřízené Strany národní jednoty. Po osvobození se znovu zapojila do budování národně socialistické strany.
Po Vítězném únoru odešla z politického života, přesto byla na podzim roku 1949 zatčena a následujícího roku ve, ve svých 68 letech, odsouzena k 20 letům vězení ve vykonstruovaném soudním procesu s Miladou Horákovou. Po jedenácti letech ve věznicích v Praze, Jihlavě a Plzni jí byl zbytek trestu prominut při velké amnestii A. Novotného v roce 1960. Částečně se zachovaly její listy z vězení, plné životní moudrosti a smíření.
Literatura
- KAPLAN, Karel. Největší politický proces: M. Horáková a spol.. Brno : Doplněk, 1995. ISBN 80-85765-58-6. S. 350. (česky)
- KOCIAN, Jiří. Československá strana národně socialistická v letech 1945–1948. Brno : Doplněk, 2002. ISBN 80-7239-138-0. S. 262. (česky)
- UHROVÁ, Eva: České ženy známé a neznámé, Mediasys, Praha 2008, ISBN 978-80-254-3002-6, s. 192
Zdroj: Wikipedia.org
