Gerhard Berger

Gerhard Berger (* 27. srpna 1959, Wörgl) je bývalý rakouský pilot Formule 1 a vlastnil 50 % závodního týmu F1 Toro Rosso.

Kariéra v F1

V roce 1984 Gerhard díky podpoře automobilky BMW do týmu ATS Guntera Smidta, jenž používal právě motory BMW. Jeho prvním závodem za tento tým byla domácí Grand Prix na okruhu Österreichringu. Po kvalifikaci na 20. místě nedojel pro poruchu převodovky. V Další GP Itálie však odpadla spousta předních jezdců a Berger dokončil jako šestý. Tento bod se mu nezapočetl, jelikož ATS nasazoval jen jeden vůz (před příchodem Bergera) a tak nemohl získat body.

Pro rok 1985 získal Arrows opětovně motory BMW. Vedle Thierryho Boutsena měl původně nastoupit Gerdův krajan Jo Gartner, ale nakonec se díky podpoře BMW prosadil právě Gerhard. Nedokončil však hodně závodů, navíc kolega Boutsen dostával výrazně lepší techniku. Až ke konci sezóny přišly body. Pátý byl v Jižní Africe a Austrálii.

V roce 1986 se z týmu Toleman stal Benetton a rozhodl se využít právě opět motorů BMW. Fabi z Tolemanu zůstal, vedle něj se objevil Gerhard. První pódium získal v San Marinu-třetí. V Mexiku získal své premiérové vítězství. Bylo to také první vítězství Benettonu. Tyto výkony mu zaručily místo ve Ferrari.

Po boku Michele Alboreta měl tedy sezónu 1987 absolvovat jeden ze svých nejtěžších sezón. Auto bylo špatné a oba jezdci trpěli poruchami. Ale Gerhard se nevzdával a pracoval na vylepšení auta. V posledních dvou závodech toho roku, v Japonsku a Austrálii neměl konkurenci a oba vyhrál.

V sezóně 1988 to bylo o něco lepší. Opět jezdil vedle Alboreta. Toho roku dominovaly Mclareny Prosta a Senny. Berger pak byl stabilně nejlepší po nich. V Itálii, jediném závodě nevyhraném Mclarenem, Gerhard 5 kol před koncem dohnal Sennu k chybě a zvítězil před domácím publikem svého týmu. Stalo se tak těsně po smrti Enza Ferrariho.

Pro rok 1989 odešel Alboreto a novým kolegou se mu stal Nigel Mansell, později Italy přejmenovaný na Il Leone-Lví srdce. Ferrari představilo novou sekvenční převodovku a oba jezdci trpěli její poruchovostí. První finiš si připsal až v Itálii, 11.závodě sezóny, kde byl druhý. Následující závod v Portugalsku vyhrál. V Mclarenu se mezitím uvolnilo místo po odchodu Prosta. Ten si tak s Gerhardem místo a Rakušan se tak stal kolegou slavného Senny, se kterým se Prost rozešel v nepřátelství.

Avšak Gerhard se Sennou vycházel dobře. Stal se jeho jediným opravdovým přítelem ve Formuli 1. Hned v prvním závodě vyhrál kvalifikaci,avšak v závodě havaroval.Během sezóny nevyhrál ani jednou. Měl velikou smůlu. Senna se však stal podruhé mistrem světa.

V roce 1991 už tolik Mclaren nedominoval. Na scéně se objevil Mansell se svým Williamsem. Opět to vypadalo na smolnou sezónu s pouze druhými a třetími a i horšími pozicemi. Až přišla Japonská VC. Gerhard vedl od startu,zatímco Senna se zbavil Mansella. Tím, že Brit nedojel, Senna získal třetí a poslední titul své kariéry. Pak předjel Bergera. Avšak na důkaz přátelství v poslední zatáčce Gerharda pustil před sebe a nechal jej vyhrát.

V roce 1992 už Williams jasně dominoval, McLaren měl obtíže a najednou podával Gerhard lepší výkony než Senna. Zvítězil v Kanadě a Austrálii, vždy poté, co Senna kolidoval s Mansellem. V celkovém hodnocení zůstal jen bod za svým slavným kolegou.

V roce 1993 se objevil po boku Itala Alesiho opět ve Ferrari. Tento tým však byl v rozkladu a technika tomu odpovídala. Příchodem Jeana Todta se vše zlepšilo, avšak on i Alesi trpěli poruchami. Získal jediné pódium, třetí v Maďarsku.

Rok 1994 byl opět zlý. V San Marinu zahynul jeho krajan Ratzenberger a o den později, v závodě i Ayrton Senna. I přesto Gerhard v tom závodě 10 kol vedl. Pak však odstoupil pro poruchu. V Německu pak konečně získal pro Ferrari první vítězství od VC Portugalska 1990.

Rok 1995 se nesl v nezměněném stylu,akorát byl poražen Alesim, ten jednou zvítězil, zatímco Gerhard nikoli. Proto nikoho nepřekvapil, když si s Michaelem Schumacherem vyměnil místa a odešel do Benettonu.

Tam se opět setkal s Alesim, auto však nebylo tak dobré, jak čekal. Sezóně dominovaly Williamsy a Damon Hill. Gerhard získal mnoho pódií a v Německu sahal po vítězství. Tři kola do cíle mu však odešel motor. Opět byl zastíněn Alesim.

Rok 1997 byl Gerhardův poslední ve Formuli 1, opět závodil v Benettonu vedle Alesiho, opět stabilně podával dobré výkony a stupně vítězů. Kvůli operaci vynechal tři závody, kdy jej nahradil krajan a testovací jezdec jeho týmu, Alex Wurz. Gerhard se vrátil na VC Německa. Krátce před ní mu však zemřel otec. Jakoby na jeho počest vyhrál kvalifikaci i samotný závod, bylo to jak jeho, tak Benettonovo poslední vítězství. Na konci roku odešla do důchodu další slavná legenda. V Benettonu byl nahrazen krajanem Wurzem.

Mimo závodní dráhu

Od roku 1998 se stal sportovním šéfem BMW. Začal připravovat automobilku na vstup do Formule 1 jako výrobce motorů pro tým Williams. Stalo se tak roku 2000. Na VC San Marina poprvé Williams-BMW vyhrál. V roce 2003, na VC Itálie, kdy jeho jezdci bojovali o titul, přenechal svoji funkci Dr. Mariu Theissenovi a odešel z Formule 1.

V roce 2005 však do Formule 1 opět přišel. Výměnou za 50% své dopravní firmy mu krajan a výrobce nápojů Red Bull Dieter Mateschitz prodal 50% svého týmu Scuderia Toro Rosso,kde byl do roku 2008 sportovní ředitel.V roce 2008 svůj podíl prodal zpátky.

Zdroj: Wikipedia.org