Hugo von Hofmannsthal
Fotku nahrál uživatel.
Hodnocení Hugo von Hofmannsthal
Fotky Hugo von Hofmannsthal (1)
Životopis Hugo von Hofmannsthal Upravit životopis
Hugo Laurenz August Hofmann, Edler von Hofmannsthal, známý spíše pod zkrácenou podobou svého jména Hugo von Hofmannsthal (1. února 1874, Vídeň, Rakousko - 15. července 1929, Rodaun, Rakousko), byl rakouský romanopisec, libretista, básník, dramatik a esejista.
Svá díla nejprve vydával také pod pseudonymem Loris a Theophil Morreu.
Život
Hofmannsthal se narodil ve Vídni jako syn rakousko-italského ředitele banky a jeho ženy, která byla Rakušankou. Šlechtický titul, díky kterému se Hugo mohl pyšnit šlechtickým přídomkem "von", udělil císař jeho pradědečkovi, židovskému obchodníkovi. Hugo začal psát básně již v útlém věku. Ve věku sedmnácti let se setkal s německým básníkem Stefanem Georgem, v jehož deníku Blätter für die Kunst byly mimo jiné vydáno několik Hofmannsthalových básní. Hugo von Hofmannsthal studoval nejprve právo, později filologii ve Vídni, po promoci v roce 1901 se však rozhodl, že se bude naplno věnovat psaní. Spolu s Peterem Altenbergem a Arthurem Schnitzlerem se poté stal členem skupiny Mladá Vídeň (Junges Wien).
V roce 1900 se Hofmannsthal poprvé setkal s německým skladatelem Richardem Straussem (* 1864 - † 1949), jehož operám později Hofmannsthal napsal libreta, mezi tyto opery patřily: Elektra (1909), Der Rosenkavalier (1911), nebo Ariadne auf Naxos (1913), Die Frau ohne Schatten (1919), Die ägyptische Helena (1927), and Arabella (1933).
V roce 1901 se Hofmannsthal oženil s Gertrudou Schlesingerovou, dcerou vídeňského bankéře. Gertruda byla Židovkou, jež před vstupem do manželství konvertovala ke křesťanství. Po sňatku se usadili ve městě Rodaun a zplodili spolu tři děti.
V roce 1912 přepracoval Hofmannsthal anglickou poučnou hru z 15. století s názvem Everyman na hru Jedermann, přičemž Jean Sibelius (mimo jiné) napsal pro toto dílo scénickou hudbu. Hra se poté stala hlavním představením Salzburgkého festivalu, který Hofmannsthal založil spolu s Maxem Reinhardtem v roce 1920. Jeho pozdnější hry odhalily rostoucí zájem o náboženská, obzvláště římskokatolická, témata.
Hofmannsthalův syn Franz spáchal v roce 1929 sebevraždu, sám Hugo zemřel 2 dny po této smutné události na mrtvici.
Hofmannsthal si dopisoval s Otakarem Březinou, znal se s F. X. Šaldou, měl hluboký vliv na Karla Tomana. Pavel Eisner ho charakterizoval v Československé vlastivědě, ve svazku Písemnictví, následujícími slovy: „poslední korunní princ rakouského genia, lyrik, dramatik a prosaik Hugo von Hofmannsthal, jehož předkem byl jihočeský Žid."
Vybrané dílo
Dramata
- 1892 - Der Tod des Tizian
- 1893 - Idylle
- 1894 - Der Tor und der Tod
- 1900 - Das Bergwerk zu Falun
- 1904 - Elektra
- 1906 - Ödipus und die Sphinx
- 1911 - Jedermann
- 1921 - Der Schwierige
- 1922 - Das Salzburger Große Welttheater
- 1923/25 - Der Turm
- 1923 - Der Unbestechliche
- 1927 - Der Turm
Libreta
- 1908 - Elektra
- 1911 - Der Rosenkavalier
- 1912 - Ariadne auf Naxos
- 1913 - Die Frau ohne Schatten
- 1928 - Die ägyptische Helena
- 1929 - Arabella
Povídky a vymyšlené rozhovory
- 1895 - Das Märchen der 672. Nacht
- 1899 - Reitergeschichte
- 1900 - Erlebnis des Marschalls von Bassompierre
- 1902 - Ein Brief
- 1903 - Das Gespräch über Gedichte
- 1907 - Die Wege und die Begegnungen
- 1907-08 - Die Briefe des Zurückgekehrten
- 1910 - Lucidor. Figuren zu einer ungeschriebenen Komödie
- 1911 - Das fremde Mädchen
- 1919 - Die Frau ohne Schatten
- 1925 - Reise im nördlichen Afrika
Eseje a prózy
- 1891 - Zur Physiologie der modernen Liebe
- 1896 - Poesie und Leben
- 1914 - Appell an die oberen Stände
- 1915 - Krieg und Kultur
- 1915 - Wir Österreicher und Deutschland
- 1917 - Preuße und Österreicher
- 1922-27 - Neue Deutsche Beiträge
- 1907 - Der Dichter und diese Zeit
- 1916 - Österreich im Spiegel seiner Dichtung
- 1917 - Die Idee Europa
- 1922 - Gedichte
- 1926 - Früheste Prosastücke
- 1927 - Wert und Ehre deutscher Sprache
- 1927 - Das Schrifttum als geistiger Raum der Nation
Ukázka z díla
Německý originál:
- Reiselied
- Wasser srürzt uns zu verschlingen,
- rollt der Fels uns zu erschlagen,
- kommen schon auf starken Schwinger,
- Vögel her uns fortzutragen!
- Aber unten liegt ein Land
- spiegelnd Früchte ohne Ende
- in der alterslosen See
- Marmorstirn und Brunnenrand,
- Steight aus blumigen Gelände,
- Und die leichten Winde wehn!
Český překlad:
- Píseň na cestu
- Vody pohltit nás mohou,
- rozdrtit nás hrozí skály,
- obří ptáci pod oblohou
- jak by s námi ulétali!
- Ale dole leží zem,
- zrcadlící svoje plody
- v bezvěkých jezerech,
- studna květům kolkolem
- podá vůni čisté vody
- ve vánku lehkém jak dech.
Citát
- Pro zamilovaného je žena, kterou miluje, vždy nevypočitatelnou bytostí.
Zdroj: Wikipedia.org