Hugo von Hofmannsthal

Hugo Laurenz August Hofmann, Edler von Hofmannsthal, známý spíše pod zkrácenou podobou svého jména Hugo von Hofmannsthal (1. února 1874, Vídeň, Rakousko - 15. července 1929, Rodaun, Rakousko), byl rakouský romanopisec, libretista, básník, dramatik a esejista.

Svá díla nejprve vydával také pod pseudonymem Loris a Theophil Morreu.

Život

Hofmannsthal se narodil ve Vídni jako syn rakousko-italského ředitele banky a jeho ženy, která byla Rakušankou. Šlechtický titul, díky kterému se Hugo mohl pyšnit šlechtickým přídomkem "von", udělil císař jeho pradědečkovi, židovskému obchodníkovi. Hugo začal psát básně již v útlém věku. Ve věku sedmnácti let se setkal s německým básníkem Stefanem Georgem, v jehož deníku Blätter für die Kunst byly mimo jiné vydáno několik Hofmannsthalových básní. Hugo von Hofmannsthal studoval nejprve právo, později filologii ve Vídni, po promoci v roce 1901 se však rozhodl, že se bude naplno věnovat psaní. Spolu s Peterem Altenbergem a Arthurem Schnitzlerem se poté stal členem skupiny Mladá Vídeň (Junges Wien).

V roce 1900 se Hofmannsthal poprvé setkal s německým skladatelem Richardem Straussem (* 1864 - † 1949), jehož operám později Hofmannsthal napsal libreta, mezi tyto opery patřily: Elektra (1909), Der Rosenkavalier (1911), nebo Ariadne auf Naxos (1913), Die Frau ohne Schatten (1919), Die ägyptische Helena (1927), and Arabella (1933).

V roce 1901 se Hofmannsthal oženil s Gertrudou Schlesingerovou, dcerou vídeňského bankéře. Gertruda byla Židovkou, jež před vstupem do manželství konvertovala ke křesťanství. Po sňatku se usadili ve městě Rodaun a zplodili spolu tři děti.

V roce 1912 přepracoval Hofmannsthal anglickou poučnou hru z 15. století s názvem Everyman na hru Jedermann, přičemž Jean Sibelius (mimo jiné) napsal pro toto dílo scénickou hudbu. Hra se poté stala hlavním představením Salzburgkého festivalu, který Hofmannsthal založil spolu s Maxem Reinhardtem v roce 1920. Jeho pozdnější hry odhalily rostoucí zájem o náboženská, obzvláště římskokatolická, témata.

Hofmannsthalův syn Franz spáchal v roce 1929 sebevraždu, sám Hugo zemřel 2 dny po této smutné události na mrtvici.

Hofmannsthal si dopisoval s Otakarem Březinou, znal se s F. X. Šaldou, měl hluboký vliv na Karla Tomana. Pavel Eisner ho charakterizoval v Československé vlastivědě, ve svazku Písemnictví, následujícími slovy: „poslední korunní princ rakouského genia, lyrik, dramatik a prosaik Hugo von Hofmannsthal, jehož předkem byl jihočeský Žid."

Vybrané dílo

Dramata

• 1892 - Der Tod des Tizian
• 1893 - Idylle
• 1894 - Der Tor und der Tod
• 1900 - Das Bergwerk zu Falun
• 1904 - Elektra
• 1906 - Ödipus und die Sphinx
• 1911 - Jedermann
• 1921 - Der Schwierige
• 1922 - Das Salzburger Große Welttheater
• 1923/25 - Der Turm
• 1923 - Der Unbestechliche
• 1927 - Der Turm

Libreta

• 1908 - Elektra
• 1911 - Der Rosenkavalier
• 1912 - Ariadne auf Naxos
• 1913 - Die Frau ohne Schatten
• 1928 - Die ägyptische Helena
• 1929 - Arabella

Povídky a vymyšlené rozhovory

• 1895 - Das Märchen der 672. Nacht
• 1899 - Reitergeschichte
• 1900 - Erlebnis des Marschalls von Bassompierre
• 1902 - Ein Brief
• 1903 - Das Gespräch über Gedichte
• 1907 - Die Wege und die Begegnungen
• 1907-08 - Die Briefe des Zurückgekehrten
• 1910 - Lucidor. Figuren zu einer ungeschriebenen Komödie
• 1911 - Das fremde Mädchen
• 1919 - Die Frau ohne Schatten
• 1925 - Reise im nördlichen Afrika

Eseje a prózy

• 1891 - Zur Physiologie der modernen Liebe
• 1896 - Poesie und Leben
• 1914 - Appell an die oberen Stände
• 1915 - Krieg und Kultur
• 1915 - Wir Österreicher und Deutschland
• 1917 - Preuße und Österreicher
• 1922-27 - Neue Deutsche Beiträge
• 1907 - Der Dichter und diese Zeit
• 1916 - Österreich im Spiegel seiner Dichtung
• 1917 - Die Idee Europa
• 1922 - Gedichte
• 1926 - Früheste Prosastücke
• 1927 - Wert und Ehre deutscher Sprache
• 1927 - Das Schrifttum als geistiger Raum der Nation

Ukázka z díla

Německý originál:

Český překlad:

Citát

• Pro zamilovaného je žena, kterou miluje, vždy nevypočitatelnou bytostí.

Zdroj: Wikipedia.org