Ivan Ajvazovskij

Ivan Konstantinovič Ajvazovskij (arm. Հովհաննես Կոստանդինի Այվազովսկի, 29. července 1817 – 5. května 1900) — světoznámý ruský umělec arménského původu, sběratel. Bratr arménského historika, kněze Gabriela Ajvazovského.

Původ rodu Ajvazovských

Ovaněs (Ivan Konstantinovič) Ajvazovskij se narodil v rodině kupce Konstantina (Gevorga) a Repsimé Gaivazovských. 17. července 1817 kněz arménské církve ve městě Feodosija pořídil záznam o tom, že Konstantinu(Gevorgovi) Gajvazovskému a jeho ženě Repsimé se narodil „Ovaněs, syn Gevorga Ajvazjana“. Předkové Ajvazovského patřili k arménům z Haliče. Do Haliče se přestěhovali z turecké Arménie v 18. století. Jeho příbuzní vlastnili velké pozemky v oblasti Lvova. Avšak žádné záznamy, které by prozradily něco víc o původu Ajvazovského, se nedochovaly. Jeho otec Konstantin (Gevorg) si i po přestěhování do Feodosije psal příjmení na polský způsob „Gajvazovskij“ (upraveno z arménského Ajvazjan). Sám Ajvazovskij ve své autobiografii vypráví o otci, že kvůli sporům se svými bratry v mládí se přestěhoval z Haliče do Dunajských knížectví, kde začal se věnovat obchodu. Mluvil několika jazyky.
Publikace, které vznikly ještě za umělcova života, mluví jeho slovy o tom, že jeho předkové byli tureckého původu. Podle těchto publikací mu jeho vyprávěl, že jeho děd (podle Bludové z ženské linie) byl synem tureckého velitele vojska a když byl dítětem a ruská vojska obsazovala Azov (1696), zachránil mu život jakýsi Armén, který jej dal pokřtít a adoptoval. Když umělec zemřel (1901), jeho biograf N. N. Kuzmin ve své knize napsal tento příběh, ale o otci umělce odkazuje na dokument bez názvu z archivu Ajvazovského.

Životopis

Poté, co se Konstantin Gajvazovskij (1771-1840) přestěhoval do Feodosije, vzal si místní Arménku Pepsimé (1784-1860). Měli tři dcery a dva syny jménem Ovaněs (Ivan) a Sargis (později v klášteře přijal jméno Gabriel). Nejprve se obchodní záležitosti Gajvazovskému dařily, ale během epidemie moru (1812) přišel na mizinu. Proto dětství umělce probíhalo v bídě. Díky svému uměleckému talentu byl však přijat na simferopolské gymnázium, a později i na petrohradskou Akademii výtvarných umění. Učili ho M. N. Vorobjov, F. Tanner a V. E. Rajev.

Později dostával penzi od Akademie umění, žil na Krymu (1838-1840) a v Itálii (1840-1844), navštívil Anglii, Německo, později cestoval po Rusku, Blízkém Východě, Africe a Americe.

V roce 1839 na žádost velitele kavkazského pobřežního pásma generála N. N. Rajevského namaloval obraz „Výsadek jednotky v údolí Subaši“. Obraz získal císař Nikolaj I. V roce 1844 se stal malířem Hlavního námořnického štábu, od roku 1847 byl profesorem na petrohradské Akademii umění. Byl též členem evropských akademií (Řím, Florencie, Amsterdam a Stuttgart).

Ivan Konstantinovič Ajvazovskij maloval převážně mořskou krajinu. Vytvořil řadu portrétů krymských pobřežních měst. Jeho kariéra byla velmi úspěšná. Celkem umělec vytvořil více než 6 tisíc děl.

Od roku 1845 žil ve Feodosiji, kde za vydělané peníze založil školu umění, která se nakonec stala jedním z uměleckých center Nové Rusi, a galerii (1880). Stal se zakladatelem Kimmerijské malířské školy. Byl iniciátorem výstavby železniční trati Feodosija – Džankoj, která byla dokončena v roce 1892. Aktivně se zabýval záležitostmi města, jeho uspořádáním, napomáhal jeho rozkvětu. Zajímal se o archeologii, věnoval se otázkám ochrany památek na Krymu, zúčastnil se výzkumu více než 80 kurganů (část nalezených předmětů se nachází v Ermitáži.

Na vlastní náklady postavil novou budovu pro feodosijské muzeum starožitností s památníkem P. S. Kotljarevského. Díky svým zásluhám o archeologií se stal plnoprávným členem Odesského spolku pro historii a památky.

Podle jeho závěti připadla obrazová galerie jako dar městu Feodosiji. Feodosijská galerie obrazů, kterou založil Ajvazovskij a která nese jeho jméno, obsahuje z větší části jeho díla. Archiv dokumentů Ajvazovského se nachází v Ruském státním archivu literatury a umění, Státní veřejné knihovně M. E. Saltykova-Šědrina (Petrohrad), Státní Tretjakovské galerii, Státním centrálním divadelnim muzeu A. A. Bachrušina. Ajvazovskij zemřel při tvorbě obrazu „Výbuch turecké lodi“.

Ajvazovskij je pohřben ve Feodosiji, v hradbě středověkého arménského kostela Surb Sarkisa.

Zdroj: Wikipedia.org