James Joyce

James Augustine Aloysius Joyce (2. února 1882 Dublin – 13. ledna 1941 Curych) byl irský romanopisec a básník. Svým dílem náleží mezi přední autory 20. století, vedle např. Marcela Prousta, Roberta Musila či Virginie Woolfové. V jeho díle se často objevuje motiv jeho rodného města, Dublinu, přestože většinu svého dospělého života prožil v zahraničí. Dalším silným motivem v jeho díle je římskokatolická církev, nejzřetelněji je jeho vztah k této instituci vidět v psychologii Štěpána Dedala, jedné z hlavních postav v Odysseovi.

Život

Joyce se narodil a vyrůstal v katolické rodině v Dublinu. Od šesti let byl vzděláván na jezuitské koleji, která se později stala jednou z jeho literárních inspirací. Od roku 1898 studoval na univerzitě v Dublinu. Po promoci v roce 1902 odešel do Paříže, kde zamýšlel studovat medicínu. Sesbíral zde mnoho zkušeností, když pracoval mj. jako novinář či učitel angličtiny. Do Dublinu se vrátil pouze za svou umírající matkou. Po její smrti znovu Irsko opustil a odešel do dobrovolného vyhnanství. Uchýlil se do Terstu v tehdejším Rakousku-Uhersku a opět se živil jako učitel angličtiny. Později se do Irska ještě několikrát vrátil (např. v roce 1909, kdy se v Dublinu pokoušel provozovat kino), ale vždy je po čase opustil. Značnou část dospělého života tak strávil v zahraničí. Na kontinentu cestoval mezi Paříží a Curychem, kde také zemřel.

V roce 1931 se oženil s Irkou Norou Barnacleovou, pocházející z Galwaye, která s ním v roce 1904, kdy pracovala jako pokojská v hotelu Finn, opustila Dublin.

Mezi jeho přátele patřili mj. Carl Gustav Jung, se kterým se stýkal v Curychu a který léčil Joyceovu dceru Lucii, či německy píšící spisovatel Hermann Broch, jemuž bylo na Joyceovu přímluvu dovoleno emigrovat z nacistického Rakouska. Joyce mu tím zachránil život.

Mezi lety 1917 a 1930 prodělal Joyce několik očních operací a na určitou dobu zcela oslepl (nezáměrná paralela s Homérem, který byl podle tradice rovněž slepý).

Obdivoval se sv. Tomáši Akvinskému a astronomovi Giordanu Brunovi.

Joyceova literární tvorba vstoupila do dějin písemnictví 20. století svou modernistickou experimentální formou (zejm. román Odysseus).

Dílo

• Chamber music, 1907 (česky Komorní hudba, přebásnil Petr Mikeš, 2000). Básně.
• Dubliners, 1914 (česky Dubliňané, přel. Josef Hrůša 1933, Zdeněk Urbánek 1959, Aloys Skoumal, 1988 a 1990). Povídky.
• Exiles, 1915 (česky Vyhnanci, přel. Vladimír Vařecha, 1994). Drama.
• A portrait of the artist as a young man, 1916 (česky Portrét mladého umělce, přel. Staša Jílovská, 1930; Portrét umělce v jinošských letech, Aloys Skoumal, 1983 a 1997). Román.
• Ulysses, 1922 (česky Odysseus, přel. Ladislav Vymětal a Jarmila Fastrová, 1930; přel. Aloys Skoumal, 1976, 1993, 1999). Román.
• Pomes penyeach, 1927. Básně.
• Finnegans Wake, 1939. Román.

Zdroj: Wikipedia.org