#Ak tvoje nadšenie pre urbex nie je obmedzené ročnými obdobiami, máme pre teba ďalší tip na jesenné potulky opustenými miestami. Dnes navštívime stred Slovenska. Tu totiž ležia kedysi významné kúpele, ...
Profesor Ján Cikker (29. července 1911, Banská Bystrica – 21. prosince 1989, Bratislava) byl slovenský hudební skladatel.
Život
Jeho skladby jsou silně inspirovány lidovou hudbou. Vzorem v tomto směru mu byl český hudební skladatel Leoš Janáček.
Ján Cikker studoval na Mistrovské akademii v Praze u Vítězslava Nováka (kompozice), Bedřicha Antonína Wiedermanna (varhany) a Jaroslava Křičky, později obdržel stipendium na Vídeňské akademii, kde, mimo jiné, zkomponoval rozsáhlou čtyřvětou Jarní symfonii. Zabýval se též teoreticky hudební estetikou.
V letech 1951–1973 byl profesorem kompozice na VŠMU v Bratislavě.
V roce 1966 byl jmenován národním umělcem.
Operní díla
K jeho nejvýznamnějším dílům patří opery:
Juro Jánošík (1954)
Beg Bajazid (1957)
Vzkříšení (Vzkriesiene) (1962)
Mister Scrooge (1963)
Meteor (psáno 1966), 1 dějství, libreto Ján Cikker a Peter Karvaš, nedokončena
Hra o lásce a smrti (Hra o láske a smrti) (1969)
Coriolanus (1974)
Rozsudek (Rozsudok) (1979)
Obléhání Bystrice (Obliehanie Bystrice) (1983), 3 dějství (9 obrazů), libreto Ján Cikker podle Kálmána Mikszátha
Ze života hmyzu (Zo života hmyzu) (1987), 3 dějství s prologem a epilogem, libreto Ján Cikker podle hry Karla Čapka a Josefa Čapka Ze života hmyzu
Antigona (Antigoná) (psáno 1987-89), 3 dějství, libreto Ján Ciker podle Sofokla, nedokončena
Profesor Ján Cikker (29. července 1911, Banská Bystrica – 21. prosince 1989, Bratislava) byl slovenský hudební skladatel.
Život
Jeho skladby jsou silně inspirovány lidovou hudbou. Vzorem v tomto směru mu byl český hudební skladatel Leoš Janáček.
Ján Cikker studoval na Mistrovské akademii v Praze u Vítězslava Nováka (kompozice), Bedřicha Antonína Wiedermanna (varhany) a Jaroslava Křičky, později obdržel stipendium na Vídeňské akademii, kde, mimo jiné, zkomponoval rozsáhlou čtyřvětou Jarní symfonii. Zabýval se též teoreticky hudební estetikou.
V letech 1951–1973 byl profesorem kompozice na VŠMU v Bratislavě.
V roce 1966 byl jmenován národním umělcem.
Operní díla
K jeho nejvýznamnějším dílům patří opery:
Juro Jánošík (1954)
Beg Bajazid (1957)
Vzkříšení (Vzkriesiene) (1962)
Mister Scrooge (1963)
Meteor (psáno 1966), 1 dějství, libreto Ján Cikker a Peter Karvaš, nedokončena
Hra o lásce a smrti (Hra o láske a smrti) (1969)
Coriolanus (1974)
Rozsudek (Rozsudok) (1979)
Obléhání Bystrice (Obliehanie Bystrice) (1983), 3 dějství (9 obrazů), libreto Ján Cikker podle Kálmána Mikszátha
Ze života hmyzu (Zo života hmyzu) (1987), 3 dějství s prologem a epilogem, libreto Ján Cikker podle hry Karla Čapka a Josefa Čapka Ze života hmyzu
Antigona (Antigoná) (psáno 1987-89), 3 dějství, libreto Ján Ciker podle Sofokla, nedokončena
Další díla
Tatranské potoky pro klavír (1962)
Variace pro klavír (1936)
Sonatina pro klavír (1933)
Variace pro klavír na slovenskou lidovou píseň (1973)
Kvartet pro smyčce B dur (1928)
Kvartet pro smyčce č. 1 (1935)
Kvartet pro smyčce č. 2 (1935–1936)
Suita pro housle a violu
Concertino pro klavír a orchestr op. 20 (1942)
Slovenská suita op. 22
Symfonie c moll (1930) – podle klavírní sonáty c moll (1929)
Capriccio pro orchestr
Epitaf pro orchestr
Jarní symfonie op. 15 (1937 ve Vídni)
Symfonická báseň Leto
Symfonická báseň Boj
Symfonická báseň Ráno
Selanky pro orchestr
Vzpomínky pro smyčce a dechový kvintet
Vlčí díry pro orchestr
Meditace na téma H. Schultze „Blažení jsou mrtví“ pro orchestr
Variace na téma z opery G. Verdiho „Maškarní bál“
Variace na slovenskou lidovou píseň pro orchestr
Symfonia 1945 (1984)
Symfonietta pro orchestr op. 16 (1936) – podle klavírní sonatiny
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK
