Jan Vrba

Jan Vrba (10. prosince 1889 Klenčí pod Čerchovem – 28. května 1961 Domažlice) byl český lesník a spisovatel.

Život

Narodil se v učitelské rodině a měl čtyři mladší sourozence. Studium gymnásia v Domažlicích nedokončil, roli v tomto rozhodnutí měla smrt matky (1905) a nový otcův sňatek. Rozhodl se stát lesníkem. Nejdříve byl lesním adjunktem v Zruči nad Sázavou, pak dva roky strávil v lesnické škole v Jemnici na Moravě a v letech 1910–1914 studoval na Vysoké škole zemědělské ve Vídni. Ve Vídeňském deníku začal poprvé uveřejňovat své žurnalistické práce, první básně mu otiskl v roce 1909 regionální týdeník Obrana Podyjí v Dačicích. Několik prací mu otiskly Šaldovy noviny. Na studia si přivydělával v letech 1911–1912 jako asistent kurzů pro hajné v Berouně. Po začátku války pracoval na lesním úřadě ve Zruči nad Sázavou a v tomto období mu Právo lidu otisklo několik fejetonů z přírody. V roce 1915 narukoval, ale vojenské služby byl zproštěn. Odešel ze Zruče, aby v Jemnici v letech 1916–1919 učil na tamní lesnické škole a aby se zde oženil se svou studentskou láskou. V roce 1919 se vrátil do rodného kraje, ze školství odešel. Několik povídek mu uveřejnil Zvon, vydal knižně své verše. V letech 1920–1923 byl redaktorem plzeňského časopisu Prameny a také sokolského časopisu v Plzni Na stráži (1920–1921). Mimo to byl redaktorem měsíčníku Pramen. Literatuře se věnoval po zbytek svého života, který prožil v Domažlicích. Zda také ve věku 71 let zemřel. Pochovali jej v rodném Klenčí.

Literární tvorba

Řada knížek se opírá o jeho profesní lesnickou a mysliveckou zkušenost a ty jsou označovány jako cenné dodnes. Posmrtně vydané sebrané spisy obsáhly 76 svazků a zřejmě v té nadprodukci je příčina nepříliš vysoké úrovně mnoha jeho románů z přítomnosti. Bývá nazýván básníkem lesa, stromů a zvěře. V několika knihách se věnoval historii Chodska.

Poezie

• Radostné zaslíbení (1914), knížka veršů
• Svítání a svět (1924), knížka veršů

Novely, povídkové knížky

• Les (1917)
• Zahrada gestsemanská (1918), vlastenecká
• Sázava (1918)
• Knihy československých spisovatelů (1919)
• Jitřní lov (1919)
• Kniha z přírody (1920)
• V poslední stráni (1921)
• Bažantnice (1922)
• Zelené šero (1922)
• Vysoký sníh (1924)
• Borovice (1925)
• Chromá liška a jiné příhody (1925)
• Lesáci (1926)
• Divoženky (1926)
• Zapomenuté údolí (1926)
• Dražinovská hora (1926)
• Nejsilnější vášeň (1927)
• Mniška (1929)
• O myšce hrabalce (1929), pro děti
• Madlenka z Pece (1930)
• Duše na horách (1931)
• Převrat (1932)
• Zlatý klíček (1932), pro děti
• Otokar Březina a jiní přátelé v mé paměti (1932)
• Tajemný svět (1934)

a další

Romány

• Člověk boží (1917)
• Dolina (1917)
• Boží mlýny (1919)
• Jan Martin Šanda (1920)
• Zubřany (1920)
• Beranuc dvůr (1924)
• Chodsko pod Haltravou (1924)
• Chodské rebelie (1924–1926), triologie
• Prokop Veliký (1934), historický dvoudílný
• Soumrak Hadlasuc rodu (1929)
• Zbytkový statek (1930)

Filmové zpravování

Román Boží mlýny se dočkal filmového zpracování již v roce 1927 (němý film režiséra Bradáče), v roce 1938 byl uveden stejnojmenný film od Václava Wassermana v české a souběžně s jiným hereckým obsazením i v německé verzi. Českou verzi vysílala i Česká televize (naposledy 15. prosince 2008).

Zdroj: Wikipedia.org