Jarmila Kratochvílová

Jarmila Kratochvílová (* 26. ledna 1951 Golčův Jeníkov) je bývalá vynikající československá atletka, běžkyně na krátkých a středních tratích. Je stále držitelkou světového rekordu na 800 m v čase 1:53,28 minut, který vytvořila 26. července 1983 v Mnichově. Tento rekord oslavil již 28 let a je tak vůbec nejdéle trvajícím světovým rekordem v oficiálních disciplínách v atletické historii. Kratochvílová drží také 2. nejlepší čas v historii v běhu na 400 metrů časem 47,99 s. (spolu s Maritou Kochovou je jedinou ženou v historii, která běžela čtvrtku pod 48 sekund). Nyní se věnuje zejména trenérské činnosti. Na stejné trati drží stále halový světový rekord časem 49,59 s. Národní rekordy drží v ženské kategorii v disciplínách 100 m, 200 m, 400 m i 800 m. Je nepochybně jednou z nejlepších československých i českých atletek historie.

V roce 1983 byla zvolena nejlepším sportovcem Evropy.

Obvinění z dopingu

Svých nejlepších úspěchů dosáhla díky extrémní tréninkové zátěži ve spolupráci s trenérem Miroslavem Kváčem. V srpnu 2006 byla Kratochvílová nepřímo obviněna deníkem MF Dnes z užívání dopingu, ta však spolu s Kváčem tato obvinění odmítá.

V únoru 2011 oznámil David Skopal z Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & spol., že zastupuje Helenu Fibingerovou a Jarmilu Kratochvílovou a bude jejich jménem požadovat po Českém rozhlasu finanční kompenzaci kvůli tomu, že na stanici Vltava odvysílal hru Davida Drábka Koule, jejíž hlavní postava, bývalá koulařka Milena, vykazuje společné znaky s Helenou Fibingerovou, a postava Radmila s Jarmilou Kratochvílovou, a obě postavy jsou ve hře obviňovány z dopingu, což právní zástupce sportovkyň považuje za porušení jejich práva na ochranu osobnosti. Podle Lidovek.cz chce v téže věci podat na Český rozhlas žalobu i Český atletický svaz.

Sportovní úspěchy

• 1977: Halové mistrovství Evropy, San Sebastián (Španělsko), 400 m, 6. místo, 53,95
• 1980: LOH 1980, Moskva (Rusko), 400 m, 2. místo, 49,46
• 1982: Halové mistrovství Evropy, Milán (Itálie), 400 m, 1. místo, 49,59, SR
• 1982: Mistrovství Evropy, Athény (Řecko), 400 m, 2. místo, 48,85
• 1983: Mnichov (Německo), 800 m, 1. místo, 01:53,28, SR
• 1983: Mistrovství světa, Helsinky (Finsko), 400 m, 1. místo, 47,99, SR
• 1983: Mistrovství světa, Helsinky (Finsko), 800 m, 1. místo, 01:54,68

Osobní rekordy

Hala

• 200 m – 22,76 s – 28. leden 1981, Vídeň (NR)
• 400 m – 49,59 s – 7. březen 1982, Milán (SR, NR)

Dráha

• 100 m – 11,09 s – 6. červen 1981, Bratislava (NR)
• 200 m – 21,97 s – 6. červen 1981, Bratislava (NR)
• 400 m – 47,99 s – 10. srpen 1983, Helsinky (NR)
• 800 m – 1:53,28 – 26. červenec 1983, Mnichov (SR, NR)

Sportovní ocenění

• 1981: Nejlepší Sportovec roku ČSSR, 1. místo
• 1983: Nejlepší Sportovec roku ČSSR, 1. místo

Zdroj: Wikipedia.org