Jean-Martin Charcot

Prof. MUDr. Jean-Martin Charcot [ʒaːɲ martaːɲ ʃarkɔt] IPA (někdy se mezi jmény neuvádí pomlčka; 29. listopadu 1825, Paříž, Francie - 16. srpna 1893, Montsauche-les-Settons, Francie) byl francouzský lékař, jeden z tvůrců neurologie a psychiatrie.

Biografie

Charcot se narodil 16. srpna v Paříži jako syn producenta ozdobných povozů. Už jako dítě ho fascinovalo lékařství a zajímal se také o literaturu. V roce 1848 ukončil studium medicíny a začal pracovat na oddělení Rayera (privátního lékaře Napoleona III.) v Salpêtrière. Už v roce 1865 popsal amyotrofickou laterární sklerózu, chronickou míšní nemoc (pozvolný rozpad předních rohů a postranních provazců míšních), ale zabýval se i interními nemocemi, v roce 1876 popsal atrofickou cirhózu jaterní.

V letech 1872 - 1888 přednášel o neurologii, přitom sestavil neurologický chorobopis. Byly to „Přednášky o nemocech nervové soustavy“, v nichž většina věcí byla zcela nových. V roce 1882 se mu splnil životní sen: v Salpêtrière byla otevřena Klinika nervových nemocí se vším všudy - i s fyzikální terapií (elektro, hydro, atd.). Bylo to první zařízení na léčbu nervových nemocí, které neslo označení klinika. Současně byla v roce 1869 královnou Viktorií otevřena Národní neurologická nemocnice v Londýně (National Hospital). Charcot popsal řadu neurologických onemocnění. Velkou pozornost věnoval hysterii. Byl to první lékař, který se orientoval v pestré změti neurologických onemocnění a položil tomuto oboru pevné základy. Jean-Martin Charcot zemřel na náhlou zástavu srdce 16. srpna roku 1893. V Česku o Charcotovi vyšel článek už v roce jeho smrti z pera Ladislava Haškovce.

Charcot ve svém oboru používal chronofotografii jako pomůcku pro diagnostiku nemoci, například okolo roku 1884 v pařížské nemocnici Hôpital Salpêtrière.

V oborech medicíny ve kterých působil, pocházejí od jeho příjmení následující názvy:

• Charcotův stav
• Charcotova třída

Mezi jeho žáky patřili i takové osobnosti jako Sigmund Freud, Josef Babinský, Pierre Janet, Albert Londe, Georges Gilles de la Tourette, nebo Alfréd Binet.

Další chronofotografové

• Eadweard Muybridge (1830 – 1904) – průkopník chronofotografie
• Étienne-Jules Marey (1860 - 1904) – francouzský lékař, fyziolog a fotograf série Muž, který sesedá z kola (1890 - 1895) - vynálezce chronofotografické pušky.
• August (1862 – 1954) a Luis (1864 – 1948) Lumièrové vyvinuli roku 1895 kinematograf (z řečtiny pohyblivý zapisovač).
• Harold Eugene Edgerton (1903 – 1990) – významný americký inženýr, vynálezce stroboskopu a pionýr vysokorychlostní chronofotografie.
• Ottomar Anschütz (1846 – 1907) – německý vynálezce a chronofotograf.
• Ernst Kohlrausch (1850–1923) – sportovní výzkumník a pionýr filmu.
• Thomas Eakins (1844 – 1916) – americký malíř, fotograf a sochař.
• Anton Giulio Bragaglia (1890 - 1960) – pionýr italské futuristické fotografie.
• Albert Londe (1858 – 1917) – francouzský lékařský chronofotograf.

Zdroj: Wikipedia.org