Pražský redaktor Blesk.cz Jiří Marek od ledna vyměnil ruch novinařiny za zdánlivý klid domácnosti, aby se postaral o svého dnes už dvouletého syna Pepína. Neunavitelné dítko si ke svým narozeninám př ...
Pražský redaktor Blesk.cz Jiří Marek od ledna vyměnil ruch novinařiny za zdánlivý klid domácnosti, aby se postaral o svého dnes už třiadvacetiměsíčního syna Pepína. Na začátku listopadu ho poprvé ode ...
Pražský redaktor Blesk.cz Jiří Marek od ledna vyměnil ruch novinařiny za zdánlivý klid domácnosti, aby se postaral o svého dnes už třiadvacetiměsíčního syna Pepína. Od začátku listopadu by měl chlape ...
Pražský redaktor Blesk.cz Jiří Marek od ledna vyměnil ruch novinařiny za zdánlivý klid domácnosti, aby se postaral o svého dnes už dvaadvacetiměsíčního syna Pepína. Poslední dva týdny se turbulentně ...
Pražský redaktor Blesk.cz Jiří Marek od ledna vyměnil ruch novinařiny za zdánlivý klid domácnosti, aby se postaral o svého dnes už dvaadvacetiměsíčního syna Pepína. A opět se musel vyrovnat s chladný ...
Jiří Marek, vlastním jménem Josef Jiří Puchwein, (30. května 1914 Praha – 10. prosince 1994 v Praze) byl český spisovatel, pedagog, novinář a scenárista.
Životopis
Studoval češtinu a němčinu na Karlově univerzitě v Praze, po absolvování učil ve 40. letech 20. století na učitelském ústavu v Soběslavi, kde organizoval studentský divadelní soubor. Po 2. světové válce pracoval jako redaktor Lidových novin. V roce 1948 se stal redaktorem Rudého práva a později byl šéfredaktorem časopisu Svět sovětů. Byl členem KSČ. V letech 1954-1959 byl ústředním ředitelem Československého státního filmu, pak působil jako vysokoškolský pedagog, později docent české literatury na Institutu osvěty a novinářství v Praze, v letech (1961–1972) docentem Filosofické literatury Karlovy univerzity.
Byl všestranně literárně činný od roku 1944. Je autorem jak sociálně psychologických románů s náměty z druhé světové války, tak později budovatelské prózy i dobrodružných příběhů a pohádek pro děti. Popularitu získal zejména kriminálními povídkami i jako autor filmových a televizních scénářů i rozhlasových her. Psal povídky, knihy povídek i romány a řada z nich patří do žánru sci-fi literatury. Nejznámějším z jeho tvorby je antiutopistický román Blažený věk z roku 1968, jehož úryvky vyšly již v roce 1966 v časopisu Plamen.
Z díla
Literatura
Střelnice (1962), sbírka 26 satirických povídek, i s náměty SF
Blažený věk (1968), SF román
Můj strýc Odysseus (1974) – satirický román; strýc, vlastník pohřebního ústavu a jeho životní peripetie
Muži jdou v tmě
Vesnice pod zemí
Veselé pohádky vzhůru nohama
kriminální triptych
kriminální rada Vacátko; populární seriál, námět pro celovečerní filmy
Panoptikum slavných kriminálních příběhů
Panoptikum hříšných lidí (1971)
Panoptikum Města pražského
Psí hvězda Sirius aneb láskyplné vyprávěnky o psech
Filmografie
Větrné moře (1973), námět
Život pod praporem, námět
Smrt černého krále (1972), námět, scénář
Vražda v hotelu Excelsior (1971), námět, scénář
Pěnička a Paraplíčko (1971), námět, scénář
Partie krásného dragouna (1970), námět
Hříšní lidé města pražského (1968) (televizní seriál), námět, scénář
Alibi na vodě (1965), námět, scénář
Šestý do party (1962) (televizní film), námět, scénář
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK