Josef Bican

Josef „Pepi“ Bican (25. září 1913 – 12. prosince 2001) byl proslulý česko-rakouský fotbalista, trenér a podle některých nejlepší hráč, který kdy hrál českou nejvyšší soutěž. Vstřelil 644 ligových branek a je členem klubu ligových kanonýrů (držitel odznaku číslo 1). Většinu své kariéry působil ve Slavii Praha.

Životopis

Rodina

Narodil se v české rodině ve Vídni jako prostřední ze tří dětí. Jeho otec František „Franci“ Bican byl také skvělý fotbalista a rakouský reprezentant, zemřel v roce 1921 na následky zranění z fotbalu.

Sportovní kariéra

V mládí hrál za rakouskou reprezentaci, „Wunderteam“, ve kterém dal v devatenácti zápasech čtrnáct gólů. V roce 1934 se v dresu Rapidu Vídeň stal nejlepším střelcem rakouské ligy. O rok později přestoupil do Admiry Vídeň a v roce 1937 odešel do Slavie Praha, které pak zůstal věrný. V roce 1938 vyhrála Slavia Středoevropský pohár, který měl v té době podobnou hodnotu jako dnes Pohár mistrů a Bican se stal jeho nejlepším střelcem. Svoji životní formu měl v době druhé světové války. Po válce se o něj vážně zajímaly některé italské kluby, mohl mít 6 milionů jen za podpis smlouvy, ale on zůstal ve Slavii.

Reprezentace

V československé fotbalové reprezentaci debutoval proti Švédsku v utkání hraném ve Stockholmu a nastřílel soupeřům tři branky. V utkání proti Rumunsku dokázal nastřílet soupeřům čtyři branky. Reprezentační kariéru mu narušila druhá světová válka.

Osobní život

Šlo o fotbalistu, který zastával názor, že každý vrcholový fotbalista by měl být profesionál, protože je to zaměstnání jako každé jiné a fotbalisté baví lidi, kteří za to platí jako v divadle. Ve Slavii se tím řídili, a tak měl plat 5 tisíc korun v době, kdy měli ostatní hráči tisíc pět set korun. Po přepravratovém roce 1948 se jeho život velice změnil, komunisté v něm viděli třídního nepřítele a ve Slavii buržoazní klub. Stal se pak pomocným dělníkem v hutích na Kladně. Existují fotografie, kde je zobrazen s lopatou v ruce, jak nakládá jakýsi vlak. Později, než skončil kariéru v 46 letech ve Vítkovicích, pracoval jako trenér, a to i v Belgii.

Dlouhá léta žil v pražských Holešovicích, poblíž přístavu, kromě jiného hrával za starou gardu, dále hrál tenis a velmi dobře nohejbal. Ve své době běhal stovku za 10,8 sek., což by i dnes stačilo na finále v české extralize. Miloval chození na ryby do Tróje, kde později objevil kolonii koček, které si vzal na starost a často ji krmil. Podle dobových informací za ním jezdili z nočních vináren pod okna jeho bytu Jiří Trnka s Janem Werichem, který jej uctíval a tak Trnka na něj proto dosti žárlil. Vdova Jarmila, jako majitelka domu v Michli, nechala na jeho počest a pro sparťansko-slávistické usmíření vytvořit malý salónek v rodinné restauraci Sparta, který stále existuje. Zemřela 12. prosince 2011, tedy přesně 10 let po svém manželovi.

Trenérem

Později se stal také trenérem. Trénoval např. Slavii Praha, Kladno, Liberec, Brno aj. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let trénoval také v Belgii.

Pocta na nebi

V roce 1998 po něm byla pojmenována planetka 10634 (Pepibican).

Individuální úspěchy

• 5× vítěz Europan golden boot (zlaté kopačky)
• nejčastější ligový střelec (podle světové asociace IFFHS,uděleno v roce 2001)
• nejlepší střelec 20. století (spolu s Pelém a Uwe Seelerem, uděleno v roce 1997)
• 12× král ligových střelců (11× v ČR a 1 × v Rakousku)
• nejlepší střelec Středoevropského poháru: 1938
• držitel plakety J. W. Maddena č. 1

Klubové úspěchy

• Vítěz Středoevropského poháru: 1938
• 6× Mistr ligy: 1939/40, 1940/41, 1941/42, 1942/43, 1946/47,1948
• 3× Vítěz Českého poháru: 1941, 1942, 1945
• Celkově vstřelil přes 5000 gólů

Statistika v 1.lize

(pouze ověřené góly a zápasy)

tučně vyznačené sezony = král střelců

Zdroj: Wikipedia.org