Jozef Lenárt

Jozef Lenárt (3. dubna 1923, Liptovská Porúbka – 11. února 2004, Praha) byl vysoký komunistický funkcionář, československý premiér v letech 1963–1968. Jedná se o jednoho z mála komunistických funkcionářů, kterým se podařilo „ve zdraví" přežít na vysokých stranických postech prakticky celé období vlády KSČ - od padesátých let až do roku 1989. Jeho jméno je spjato především s normalizací sedmdesátých a osmdesátých let.

Původ a kariéra

Pocházel z dělnického prostředí. Během druhé světové války pracoval v Baťových závodech v podtatranském Svitu, v roce 1944 se aktivně účastnil Slovenského národního povstání.

Od roku 1946 pracoval jako profesionální funkcionář KSS a jeho kariéra byla velice strmá - v roce 1951 byl již náměstkem ministra lehkého průmyslu.

V polovině padesátých let absolvoval Vysokou stranickou školu Ústředního výboru KSSS v Moskvě, což ho předurčilo k nejvyšším stranickým postům - hned po návratu se stal vedoucím tajemníkem Krajského výboru KSS v Bratislavě.

V roce 1958 se stal členem Ústředního výboru KSČ, v roce 1962 předsedou Slovenské národní rady a v roce 1963 předsedou vlády.

Působení během roku 1968

Počátkem roku 1968 byl odvolán z funkce premiéra jako člověk spojený s „konzervativním“ (protireformním) křídlem strany, jehož představitelem byl Antonín Novotný. O Lenártově obratnosti v rámci vnitrostranického boje svědčí fakt, že přesto zůstal po celý rok 1968 tajemníkem Ústředního výboru KSČ.

Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se jednoznačně postavil na stranu normalizačního vedení v čele s Gustávem Husákem.

Období normalizace

Díky této své volbě strávil sedmdesátá a osmdesátá léta v nejvyšších stranických funkcích - v letech 1970 - 1989 byl členem předsednictva ÚV KSČ a zároveň 1. tajemníkem ÚV KSS, celou tuto dobu byl také členem Federálního shromáždění ČSSR, což se ovšem u takto vysoce postavených členů komunistického aparátu považovalo za samozřejmé.

Soudní stíhání po roce 1989

V roce 1989 byl nejprve zbaven všech funkcí a v roce 1990 následně vyloučen z KSČ. Při rozdělení Československa si zvolil české státní občanství a žil v Praze.

V roce 1996 byla proti němu vznesena obžaloba z vlastizrady v souvislosti se sovětskou okupací v roce 1968. Stíhání bylo v roce 1997 zastaveno Vrchním soudem České republiky.

Literatura

• Politika kultúry, kultúra politiky, vyd. Slovenský spisovateľ r.1988, kniha obsahuje projevy a články Jozefa Lenárta.
• Ladislav Stískal: Veci a vecičky Jozefa Lenárta. Bratislava 2003. Osobní vzpomínky Lenártova asistenta

Zdroj: Wikipedia.org