Judita Čeřovská

Judita Čeřovská, rozená Judita Štěrbová, (21. dubna 1929, Most – 9. října 2001, Praha) byla česká a německá zpěvačka a šansoniérka. Pocházela ze smíšeného manželství, maminka byla rodilá Němka, tatínek Čech. Tento fakt jí zejména v mládí působil řadu osobních potíží, což bylo dáno především velmi nedobrou politickou situací jak v Německu, tak v Čechách.

Životopis

Dětství prožila v Mostě, školní docházku zahájila v české škole, po záboru Sudet Němci zůstala Judita s babičkou v Mostě, neboť rodiče se odstěhovali do Řevnic u Prahy. Chodila do německé školy a od dvanácti let se učila hrát na klavír. Juditini rodiče byli v roce 1942 zatčeni, protože je někdo udal, že poslouchají zahraniční rozhlas (rádio Londýn). Rodiče pak strávili v nacistickém vězení několik měsíců, nakonec je propustili. Její matku (snad proto, že byla Němka) zatkli ještě jednou. Od roku 1944 Judita žila s rodiči v Řevnicích. Zde chodila do české měšťanské školy. Po válce pak vystudovala obchodní akademii v Berouně, během studií velmi často zpívala s různými studentskými kapelami. Svoji poloprofesionální dráhu začala ale až v 27 letech, kdy už byla matkou dvou dětí a byla provdaná za právníka Vladimíra Čeřovského. Tehdy se umístila jako 2. v soutěži Hledáme mladé talenty a ihned na to začala zpívat v pražském music hallu Alhambra.

V roce 1959 utrpěla velmi vážné zranění při autonehodě. V tuzemsku nazpívala počátkem 60. let několik velmi známých a populárních hitů, nicméně tím, že nebyla plně profesionalizovaná, nikdy naplno nespolupracovala s velkým tanečním orchestrem či renomovaným hudebním autorem, nakonec způsobilo, že se doma nestala opravdovou hvězdou popmusic. Často však spolupracovala s českou textařkou Jiřinou Fikejzovou (viz přehled písniček). Velkou dávku úspěchu způsoboval také její obrovský osobní šarm, přirozená noblesa, jakož i velká důslednost spojená s důkladností, s jakou přistupovala ke každé práci. Byla považována za velmi atraktivní a neobyčejně půvabnou ženu s velice podmanivým hlasem. Nicméně nakonec se stala mnohem populárnější v německy mluvících zemích než doma v Čechách, v bývalé Spolkové republice Německo pravidelně vystupovala na koncertech a měla i své stálé televizní pořady. Nicméně je třeba zdůraznit, že úspěšně vystupovala nejen v Německu, ale po celé Evropě, dokonce i v bývalém Sovětském svazu. Spolu s Karlem Gottem, Hanou Hegerovou a Josefem Lauferem zpívala i na světové výstavě EXPO ’67 v kanadském Montrealu v pořadu Pop stars of Prague. Zde ji viděli někteří američtí hudební manažeři, kteří jí nabízeli zajímavé angažmá v zámoří. Ona však nakonec všechny nabídky odejít do zámoří (a to zejména z rodinných důvodů) odmítla. Od roku 1989 vystupovala se skupinou Pavel Smetáček & Traditional Jazz studio, se kterým zpívala šansony, swingové a jazzové evergreeny. V 90. letech se často objevovala i v České televizi a kromě toho tehdy vyšlo hned několik hitových výběrů s hudbou 60. let na CD.

Zemřela ve věku 72 let v Praze, pochována je na Olšanských hřbitovech. Dnes je považována ze jednu z největších pěveckých legend československé populární hudby 20. století.

Ocenění

seznam není úplný

• 1957 - 2. místo na soutěži Hledáme nové talenty
• 1963 - Cena kritiky, písňový festival Sopoty, Polsko
• 1965 - 2. místo na III.Festival international de Rennes 1965, Francie
• 1965 - Velká cena za interpretaci na III. Festival international de Rennes 1965, Francie
• 1970 - Zlatý lev lipského veletrhu, Leipzig (NDR)
• 1976 - Mimořádná Zlatá bratislavská lyra za přínos populární hudbě, písňový festival Bratislava (ČSSR)
• 1999 - Zlatá platina, Praha (ČR)

Známé písničky (výběr)

• Malý vůz
• Co dál
• Dominiku
• Řekni, kde ty kytky jsou
• Sám pod svou hvězdou
• Můj ideál
• Dream (Sen) [anglicky]
• Zas jako dřív
• Srdce plné hudby
• Orion
• Mé oči říkají
• Každý jednou velkou lásku potká
• Dlouhá bílá noc
• Pozdrav od dobré známé
• Až skončí můj song
• Que sera

Zdroj: Wikipedia.org