Kde si na Pražském hradě kupovala domácí šlechta první zrnka kávy? Kdo učiteli národů J. A. Komenskému doporučil čaj z Číny? Jak kofeinové nápoje proměnily evropskou kulturu? Vše vysvětluje Karel Čern ...
Na jaře loňského roku Izrael uváděl, že by si přál být prostředníkem míru na Ukrajině. S kritikou vůči Rusku je na rozdíl od západních zemí, které podporují Ukrajinu, stále obezřetný. Sociolog Karel Č ...
Důvody nepokojů v Tunisku, které vedly prezidenta Kaíse Saída k radikálnímu omezení moci vlády a parlamentu, jsou dlouhodobé a nezvládnutí koronavirové epidemie společenský pohyb pouze urychlilo, říká ...
29.07.2021Médium: Zprávy ze světa | Lidovky.cz – aktuální zprávy
Český filmový architekt a výtvarník Karel Černý, držiteľ prestížneho Oscara z roku 1985 za film Amadeus režiséra Miloša Formana, zomrel dnes vo veku 92 rokov v Tábore, kde žil. Informoval o tom ...
Český filmový architekt a výtvarník Karel Černý, držiteľ prestížneho Oscara z roku 1985 za film Amadeus režiséra Miloša Formana, zomrel dnes vo veku 92 rokov v Tábore, kde žil. Informoval o tom dnes Č ...
Karel Černý (* 7. dubna 1922, Plzeň) je český filmový architekt a držitel Oscara. K filmu si poprvé přivoněl na prahu dospělosti, když byl se svým tehdejším děvčetem v podstatě náhodou přizván do komparsu romance Ohnivé léto(1939). Před kamerou se pak mihl ještě několikrát, ovšem jeho skutečná filmařská kariéra se brzy vydala zcela jiným směrem.
Vystudoval v Praze architekturu a na přelomu čtyřicátých a padesátých let se vrhnul do práce s plnou vervou. Jako výtvarník se tak podílel kupříkladu na dnes už legendární Cestě do pravěku (1955). Samostatnou práci architektonickou poprvé odvedl na příběhu Emila Zátopka, nazvaném Jeden ze štafety (1952). V následujících letech a desetiletích spolupracoval na téměř stovce filmů a více než stovce televizních inscenací a seriálů.
Z těch nejproslulejších a nejpopulárnějších jmenujme například Král Šumavy (1959), Černý Petr (1963), Lásky jedné plavovlásky (1965), Intimní osvětlení (1965), Hoří, má panenko (1967), Hříšné lidé města pražského (1968), Nebeští jezdci (1968), Ecce Homo Homolka (1969), Smuteční slavnost (1969), Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977), Tajemství proutěného košíku (1978) či třeba Lucie, postrach ulice (1980).
Vrchol jeho tvorby ale bezpochyby přišel na začátku osmdesátých let, kdy si na svého dřívějšího častého spolupracovníka vzpomněl Miloš Forman, který se už jako americký občan chystal natočit v Praze svého Amadea (1984). Za práci na tomto celosvětovém hitu byl architekt Karel Černý vyznamenán cenou Americké akademie filmových umění a věd – Oscarem.
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK