Karel Kryl (12. dubna 1944, Kroměříž – 3. března 1994, Mnichov) byl československý písničkář, básník a grafik moravské národnosti, jeden z hlavních představitelů českého protikomunistického protestsongu v letech 1968–1989. Písně si sám psal, v jeho repertoáru byly jak krátké úderné pamfletické písně, tak delší poetické a melancholické skladby. Někdy se mu přezdívá „básník s kytarou“.
Stručný životopis
Dětství a počátky kariéry
Karel Kryl se narodil v rodině knihtiskařů, která vlastnila tiskárnu v Novém Jičíně, kterou založil už jeho dědeček. Po záboru Sudet v roce 1938 se rodina musela přestěhovat do Kroměříže, kde jeho otec Karel Kryl st. musel tiskárnu obnovit. Jeho matka Marie, rozená Šebestová, pocházela z Frýdku. Kromě Karla měli další dvě děti, dceru Marii (* 1943) a syna Jana (* 1947). Tiskárna byla v roce 1950 komunisty zlikvidována a rodina přestěhována do suterénu neudržovaného domku v Pavlovské ulici (později kapitána Jaroše). Karel Kryl chtěl být zpočátku hrnčířem po pradědečkovi (absolvoval Keramickou školu v Bechyni v letech 1958–1962), posléze se ale rozhodl věnovat hudbě a poezii. Jeho první vydanou písní je Nevidomá dívka, kterou v roce 1968 nahrála skupina The Bluesmen a nazpívala Hana Ulrychová.
Srpen ’68 a emigrace
Jeho první deska byla vydána půl roku po invazi sovětských tanků, přičemž titulní písnička Bratříčku, zavírej vrátka vznikla údajně naprosto spontánně v noci 22. srpna 1968, jako okamžitá reakce na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Č... Celý text »
Karel Kryl (12. dubna 1944, Kroměříž – 3. března 1994, Mnichov) byl československý písničkář, básník a grafik moravské národnosti, jeden z hlavních představitelů českého protikomunistického protestsongu v letech 1968–1989. Písně si sám psal, v jeho repertoáru byly jak krátké úderné pamfletické písně, tak delší poetické a melancholické skladby. Někdy se mu přezdívá „básník s kytarou“.
Stručný životopis
Dětství a počátky kariéry
Karel Kryl se narodil v rodině knihtiskařů, která vlastnila tiskárnu v Novém Jičíně, kterou založil už jeho dědeček. Po záboru Sudet v roce 1938 se rodina musela přestěhovat do Kroměříže, kde jeho otec Karel Kryl st. musel tiskárnu obnovit. Jeho matka Marie, rozená Šebestová, pocházela z Frýdku. Kromě Karla měli další dvě děti, dceru Marii (* 1943) a syna Jana (* 1947). Tiskárna byla v roce 1950 komunisty zlikvidována a rodina přestěhována do suterénu neudržovaného domku v Pavlovské ulici (později kapitána Jaroše). Karel Kryl chtěl být zpočátku hrnčířem po pradědečkovi (absolvoval Keramickou školu v Bechyni v letech 1958–1962), posléze se ale rozhodl věnovat hudbě a poezii. Jeho první vydanou písní je Nevidomá dívka, kterou v roce 1968 nahrála skupina The Bluesmen a nazpívala Hana Ulrychová.
Srpen ’68 a emigrace
Jeho první deska byla vydána půl roku po invazi sovětských tanků, přičemž titulní písnička Bratříčku, zavírej vrátka vznikla údajně naprosto spontánně v noci 22. srpna 1968, jako okamžitá reakce na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jeho písně se hrály zprvu dokonce i v rádiu (Tak vás tu máme bratři z krve Kainovy). V pořadu Čtrnáct na houpačce moderátora a hudebního kritika Jiřího Černého a jeho ženy Miroslavy bylo nasazeno několk jeho písní, uspěla ale až píseň Bratříčku, zavírej vrátka, která se držela v hitparádě několik kol. Později byla zakázána a s ní byl nakonec zrušen i pořad samotný.
Karel Kryl odjel z Československa 9. září 1969 na písničkářský festival v západoněmeckém hradě Waldecku. Po dvou týdnech se rozhodl podat si žádost o politický azyl a tak v Německu už zůstal. Počátky života v emigraci pro Karla nebyly lehké. Cítil se být osamocený, ztracený v cizí kultuře s cizím jazykem. Naštěstí pro něj se setkal s lidmi, kteří mu poskytli pomoc. V dopise svým rodičům potom napsal: „Žádnej strach, ve světě se neztratím. A hlavně klid, nic se neděje. Chleba je tu stejnej jako doma, lidi jsou dobří i zlí jako doma, snad se mi příliš nebude stýskat.“ Ostatní desky (až do roku 1989) vycházely v exilu.
V roce 1973 se oženil se svou první manželkou Evou Sedlářovou, dcerou českých emigrantů. Manželství ale brzy skončilo rozvodem. Kryl k tomu v knize Půlkacíř říká: „To nebyl obyčejný milostný vztah, ale stav duše. Odhodlání a rozhodnutí s někým zestárnout. Proto to pro mě bylo tak bolestné, když to nevyšlo. Na duši mi zůstala jizva jež se nezacelí. Moje žena Eva si našla jiný vztah, rozvedli jsme se.“
Spolupracoval s redakcí Svobodné Evropy, nejprve externě, od roku 1983 pak jako zaměstnanec. Podílel se na sportovních a hudebních pořadech. Psal básně, písně a knihy.
Nepožádal o německé občanství, protože by přišel o československé a toho se nevzdal po celý exil.
Návrat do vlasti
Do Československa se Karel Kryl vrátil 30. listopadu 1989, aby se zúčastnil pohřbu své matky (zemřela 24. listopadu). Jelikož na rozdíl od mnoha dalších emigrantů měl Kryl stále československé státní občanství, nebylo možné odhadnout, jak se zachovají celníci, až se pokusí překročit hranice. Požádal proto o pomoc svého přítele, opata Anastáze Opaska, který mu přes bavorskou vládu sehnal tzv. humanitární vízum. I přesto, že přijel na pohřeb své matky, mluvil později o týdnu zde stráveném jako o nejhezčím týdnu svého života.
Zklamání z polistopadového vývoje
Po krátkém nadšení ze Sametové revoluce Kryl na počátku roku 1990 uveřejňuje kritickou píseň Sametové jaro (album Tekuté písky). Později v kritice polistopadového vývoje pokračuje v albu Monology, písních Demokracie, Kádrují mě (z roku 1988), Strejček Strach a teta Obava (z roku 1981), básni Timur a jeho parta a dalších dílech.
V roce 1993 Karel Kryl poskytuje Miloši Čermákovi velmi rozsáhlý – knižně vydaný – rozhovor Půlkacíř (slovo půlkacíř již dříve Kryl použil v básni Jde jaro do léta). Podle svého vyjádření v Půlkacíři byl hrubě nespokojen se společenskou situací, politickou reprezentací a celkovým směřováním; proto byl rozhodnut v České a Slovenské republice se již nijak neangažovat.
Karel Kryl zemřel náhle a zcela nečekaně na srdeční příhodu dne 3. března 1994 v Mnichově ve věku nedožitých 50 let, když dva dny předtím byl ještě v Praze. Zádušní mši celebroval jeho přítel opat benediktinského Kláštera břevnovského Jan Anastáz Opasek v klášterním kostele sv. Markéty v Praze. Vzhledem k omezenému množství vydaných vstupenek pro příbuzné, přátele, novináře a politiky se mnoho lidí nedostalo dovnitř, přesto se před klášterem sešlo přibližně čtyři tisíce osob. Účast politické reprezentace byla minimální. Ivan Martin Jirous se k tomu vyjádřil slovy: „Nasralo mě, že mu nebyl Havel ani na pohřbu, když na Hradě přijímá takový kreatury jako Jacksona!“ Jediný vyslaný reprezentant Hradu Ivan Medek při projevu prohlásil: „...Karel se mýlil, když se domníval, že ti, které kritizoval, ho nemají rádi,“ načež se z publika ozvalo několik výkřiků: „Lžete!“
Karel Kryl je pochován na Břevnovském hřbitově.
Ocenění
- Karel Kryl je držitelem stříbrné pamětní medaile Univerzity Karlovy za přínos pro duchovní rozvoj a morální podporu národa in memoriam (1994), byl oceněn Cenou Františka Kriegla (1995) a cenou České Grammy (Síň slávy – 1995) a 28. října 1995 mu prezident Václav Havel udělil in memoriam medaili Za zásluhy II. stupně.
- 24.dubna 1999 byla na budově Keramické školy v Bechyni odhalena jeho busta s pamětní deskou, jako jejímu absolventovi z let 1958 – 1962
- V současné době (březen 2009) jsou po něm pojmenovány ulice v Praze–Stodůlkách, Varnsdorfu, Příbrami, Novém Jičíně a Zelenči.
- 17. ledna 1989 obdržel Karel Kryl v exilu v Los Angeles od Klubu Československé kultury Cenu Jana Zahradníčka za českou poezii
- Čestná medaile TGM
Tvorba
Kryl je jedním z nejuznávanějších zástupců protikomunistického protestsongu. Měl velký rozsah tvorby a schopnost tvořit radikálně odlišné skladby, počínaje zpívanými veršovanými pamflety (Tak hle jak se perou, Bakterie, Král a klaun) a konče zpívanými básněmi (Lilie, Rakovina, Plaváček, Divný kníže, Blátivá stráň, Habet, Atlantis, Monology), které pracují s hlubokými alegoriemi a složitými jazykovými a významovými konstrukcemi. Významnou roli hraje i jeho tvorba inspirovaná biblickými texty (Žalm 71, Žalm 120, Zapření Petrovo, Jidáš, Děkuji), která se ovšem obrací i do moderní doby. Mimo zpívanou poezii vydal také několik sbírek poezie i delších básnických skladeb knižně, většinou je doprovodil vlastními grafickými díly. Jeho texty i nezpívaná poezie vynikají hlubokou obrazností a metaforikou a velkou formální dokonalostí.
Bibliografie
- Hraje a zpívá Karel Kryl
- Kníška Karla Kryla
- Sedm básniček na zrcadlo
- Pochyby
- 17 kryptogramů na dívčí jména
- (Zpod stolu) sebrané spisy
- Slovíčka
- Amoresky
- Z mého plíživota
- Zbraně pro Erató
- Lot
- Sněhurka v hadřících
- Pod grafiku
- Půlkacíř
- Texty písní
- Básně
- Krylogie+Půlkacíř
- Rozhovory
Diskografie
- Bratříčku, zavírej vrátka (1969, LP, Panton, ČSSR)
- (1971, LP, Caston, SRN, live) (1980, LP, 1984, MC, Šafrán 78, Švédsko, live) (1990, LP, 1991, MC a CD, Panton, ČSFR) (1995, CD, MC Bonton, ČR) (2002, CD, Bonton, ČR) (2006, originál + live, Supraphon, ČR)
- Rakovina (1969, LP, Primaphon, SRN)
- (1970, LP, Caston, SRN) (1980, LP, 1984, MC, Šafrán 78, Švédsko) (1990, LP, CD, 1991 MC, Bonton, ČR) (2003, CD, Bonton, ČR)
- Maškary (1970, LP, Caston, SRN)
- (1980, LP, Šafrán 78, Švédsko) (1991, LP, MC, CD, Bonton, ČSFR) (2004, CD, Bonton, ČR)
- Carmina Resurrectionis (1974, EP, Caston, SRN)
- Dívka havířka / Azbuk (1978, SP, 68 Publishers, Kanada)
- (1996, CD, MC Jedůfky, Bonton, ČR)
- Karavana mraků (1979, LP, 1984, MC, Šafrán 78, Švédsko)
- (1994, CD, MC, Bonton, ČR) (2007, CD, Supraphon, bonusy, ČR)
- Plaváček (1983, LP, 1984, MC, Šafrán 78, Švédsko)
- (1995, CD, MC, Bonton, ČR) (2008, CD, Supraphon, bonusy, ČR)
- Ocelárna (1984, EP)
- (1994, CD, MC, Monitor, ČR) (2004, CD, Levné knihy, ČR) (2006, CD, And The End Record, ČR)
- Omezená seuverenita / Jedůfka (1986, SP, 68 Publishers, Kanada)
- (1996, CD, MC Jedůfky, Bonton, ČR)
- Karel Kryl in Boston ’88 I., II. (1988, MC, Czechoslovak Documentation Center, USA) live
- Dopisy (1988, MC, Rhea Publishing co., Austrálie)
- Nachtasyl 31.10.1987 (1988, VHS, Video Skalak, Rakousko)
- (1992, LP, MC, CD, Best I.A., ČR) (1997, CD, MC, Happy Music, ČR) (2001, CD, AS Happy, ČR) (2006, CD, And The End Record, ČR)
- Tekuté písky (1990, LP, MC, CD, Bonton, ČSFR)
- Filmový portrét (1991, VHS, Bonton, ČSFR)
- (2011, DVD, Supraphon, ČR) součást DVD Koncerty 1989/1990
- Dvě půle lunety aneb rebelant o lásce (1992, H&H, ČSFR) poesie
- Monology (1992 LP, CD, MC Janez, ČSFR)
- (1996, CD, MC, Bonton, ČR)
- PF 93 (1992, MC, Klub Karla Kryla, ČR) kompilace
- To nejlepší (1993, CD, MC, Bonton, ČR) kompilace
- Kdo jsem? (1993, VHS, Intersonic, SR) profil
- Krylogie 19. 4. a 24. 5. 1993 (1994, VHS, Klub Karla Kryla, ČR) live z Reduty v Praze
- Australské momentky (1995, CD, MC, Monitor, ČR)
- (2004, CD, Levné knihy, ČR) (2006, CD, And The End Record, ČR) kompilace
- Děkuji (1995, CD, MC, Bonton, ČR) kompilace
- Jedůfky (1996, CD, MC, Bonton, ČR) kompilace
- Krylogie – Reduta (9. 6. 1993 a 24. 5. 1993) (1996, VHS, Klub Karla Kryla, ČR) live z Reduty v Praze
- To nejlepší 2 (1998, CD, MC, Bonton, ČR) kompilace
- Karel Kryl śpiewa we Wrocławiu... (2004, CD, Stowarzyszenie Festiwal Wyszehradzki, Polsko) live
- Šuplíky (2005, CD, Supraphon, ČR) kompilace
- LIVE! (2006, CD, Supraphon, ČR) live
- Koncert z Melbourne (2006, 2CD, And The End Record, ČR) live
- Koncert ze Sydney (2006, 2CD, And The End Record, ČR) live
- Miláčku (2007, CD, Supraphon) kompilace
- Akordy (2008, CD, Supraphon) kompilace
- Živě v Československu (2009, CD, Supraphon) live
- Ostrava 1967-1969 (2009, CD, Supraphon) kompilace nahrávek z ostravského rozhlasu
- Zas padá listí... (2010, CD, Supraphon) poesie
- Koncerty 1989/1990 (2011, DVD, Supraphon) výběr záznamů Čs televize
Zdroj: Wikipedia.org
Méně textu »
