Luděk Marold

Luděk Marold (7. srpna 1865 Praha-Malá Strana – 1. prosince 1898 Královské Vinohrady) byl českým malířem a ilustrátorem, který vytvořil panoráma Bitva u Lipan.

Život

Luděk Marold záhy osiřel, protože otec mu umřel v prusko-rakouské válce v roce 1866 a matka o šest let později. Již v 16 letech byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění, kde však vydržel pouhý rok. Jeho dalším studijním městem byl Mnichov. Setkal se zde s mnohými Čechy (Alfons Mucha a další) a zaznamenával první úspěchy s kresbami zachycujícími výstižně skutečnost. Kromě publikování v českých (Světozor) i německých časopisech se v 21 letech pokusil o ilustraci románu Pan markýz od Serváce Hellera.

V roce 1887 se Marold vrátil do Prahy, kde pracoval v ateliéru Maxe Pirnera a stal se redaktorem Spolku Mánes, kterému předsedal Mikoláš Aleš. O rok později zaujal svým pozorovacím talentem, který využil v několika obrazech (olejomalba Z vaječného trhu) a v roce 1889 odjel do Paříže. Zde brzy přišel díky své nestálosti o státní stipendium a spřátelil se s Vojtěchem Hynaisem. Rychle se uchytil díky svým ilustracím cizojazyčné a české literatury (Erbenův Vodník). Na mezinárodní výstavě v Mnichově byl v roce 1892 za ilustrace oceněn i zlatou medailí. Ani v Paříži však nezapomínal Marold na obrazy, v nichž tentokrát zobrazoval momentky z francouzského prostředí. Přiblížil se dekorativnímu stylu secese, aniž by se stával pouze popisným. Začal dostávat i nabídky na tvorbu plakátů.

V roce 1898 dostal medaili za své akvarely, které zakoupila pruská vláda. V té době se již opět nacházel v Praze, kde vytvořil plakát Náš dům v asanaci pro zpěvohru. Výstavu architektury a inženýrství pak ozdobilo jeho panoráma Bitva u Lipan. Ve stejném roce ale umřel, aniž by se dočkal v Čechách souborné výstavy svých prací. Ta se uskutečnila až v roce 1899.

Dílo

Panoráma Bitva u Lipan

Základem 11 metrů vysokého a 95 širokého obrazu se staly skicy tvořené přímo u Lipan. Bitva u Lipan byla zlomovou událostí husitských válek, ale pro Marolda bylo toto historické téma značně netradiční. Spolupracoval na něm s krajinářem Jansou, scénickým výtvarníkem Štapferem, koloristou Hilšerem a malířem koní Vacátkem. Panoráma doplnilo i popředí s reálnými předměty (husitským vozem), které navodilo celkovou iluzi trojrozměrného prostoru. Byl pro něj vytvořen speciální dřevěný kruhový pavilón, ale již po deseti letech bylo převezeno do budovy s půdorysem ve tvaru dvanáctiúhelníku. Nová budova již stála na dnešním místě na pražském Výstavišti, ale kvalitní ochrany se panoráma dočkalo až ve zděné budově, která byla dostavěna u příležitosti 500. výročí bitvy u Lipan v roce 1934. Obraz již byl několikrát v rukou restaurátorů. Naposledy se tak stalo kvůli povodni v roce 2002.

Zdroj: Wikipedia.org