Max von Sydow
Fotku nahrál uživatel.
Hodnocení Max von Sydow
Fotky Max von Sydow (73)
Životopis Max von Sydow Upravit životopis
Max von Sydow, rodným jménem Carl Adolf von Sydow, (* 10. duben 1929, Lund, Skåne, Švédsko) je švédský herec (také francouzský, francozské státní občanství získal v roce 2002), známý zejména pro spolupráci s filmařem Ingmarem Bergmanem. Byl nominován na Oscara, cenu Emmy, Zlatý glóbus, vyhrál Pasinetti Award, Honorary Cannes Award.
Biografie
Mládí
Narodil se do bohaté rodiny v Lundu, Skane ve Švédsku. Jeho otec, Carl Wilhelm von Sydow, byl etnolog a profesor irské, skandinávské a příbuzných kultur na univerzitě v Lundu. Jeho matka, baronka Greta (Rappeová), byla učitelka. Vyrostl jako Luterán a později se stal Agnostikem. Moc toho není známo o jeho dětství, mimo toho, že zjevně byl plachý a tichý jedináček.
Navštěvoval Katedralskolan v Lundu a od devíti let se učil německy a anglicky. Ve škole založil s několika kamarády amatérskou divadelní společnost, kde začal svou hereckou kariéru. Základní vojenskou službu absolvoval předtím než šel studovat na Královské dramatické divadlo ("Dramaten") ve Stockholmu, kde studoval v letech 1948 až 1951 s herci jako Lars Ekborg, Margaretha Krook a Ingrid Thulin. Během toho, co pobýval v Dramaten, odbyl si svůj první filmový debut ve filmu Alfa Sjöberga Jen matka (Bara en mor, 1949), a Slečna Julie (Fröken Julie, 1951), filmovou verzi známého švédského dramatika Augusta Strindberga.
Kariéra
V roce 1955 se přestěhoval do Malmö, kde potkal svého učitele Ingmara Bergmana. Jeho první práce s ním proběhla v Městském divadle v Malmö . Později s ním spolupracoval na filmech jako Sedmá pečeť (Det sjunde inseglet, 1957), Lesní jahody (Smultronstället, 1957) a Pramen panny (Jungfrukällan, 1960). V Sedmé pečeti hraje rytíře, který hraje šachy se smrtí, aby získal čas pro své přátele -- scéna a film, byly pro režiséra stěžejní.
V těchto filmech se naplno projevilo jeho obrovský herecký talent, který pokračoval více než 50 let trvající kariéře. Začal dominovat jak na filmovém plátně, tak v divadle, stal se z něj idol mezinárodního uměleckého filmu. Kritikové si ho všimli již na počátku a proto také v roce 1954 obdržel cenu Královské kulturní nadace. Pracoval hodně v divadle i ve filmu ve Skandinávii a odolával zvyšujícímu se zájmu ze Spojených států, aby šel pracovat do Hollywoodu. Poté, co byl účinkoval v Bergmanově filmu oceněném Oscarem, padla volba na výběr na hlavní roli ve filmu Dr. No. Poté již odešel do USA a to včetně jeho souhlasu hrát roli Ježíše v epickém filmu George Stevense Největší příběh všech dob (1965). Protože jeho herectví bylo žádáno i jinými americkými produkcemi, tak se rozhodl přestěhovat s celou rodinou do Los Angeles.
Osobní život
1. srpna 1951 si vzal za manželku herečku Kerstin Olin, se kterou má 2 syny, Clas S. von Sydow a Henrik von Sydow. Jeho děti s ním hráli ve filmu Hawaii, kde hráli jeho syny v různém věku.
Rozvedl se v roce 1996 a vzal si francouzskou filmařku Catherine Brelet 30. dubna 1997 v Provence ve Francii. Má s ní 2 syny, Yvan a Cedric. Nyní žije se svou ženou v Paříži, kde čte, poslouchá hudbu a zahradničí. Nechal se slyšet, že nemá úmysly jít do důchodu a bere už jen malé role.
Francouzské státní občanství obdržel v roce 2002.
Zdroj: Wikipedia.org
