Philip K. Dick

Philip Kindred Dick (16. prosince 1928 Chicago, Illinois – 2. března 1982 Santa Ana, Orange County, Kalifornie) byl americký spisovatel science fiction.

Americký spisovatel, který svým ojedinělým stylem psaní upoutal nesčetné množství čtenářů po celém světě: on a jeho díla se stala doslova kultovními. Avšak jeho začátky nebyly lehké - jeho díla nebyla populární a nebyl o ně zájem a Dick žil v chudobě.

Biografie

Narodil se 16. prosince 1928 v Chicagu. Přišel na svět příliš brzy, jako jedno z dvojčat. Jeho sestra Jane po šesti týdnech zemřela. To ho ovlivnilo na celý zbytek života, zvláště pak poté co se mu matka po letech svěřila s tím, že sestra umřela následkem nedostatečné mateřské péče. Dick později řekl: „Od svého dětství jsem měl pocit, že si matka myslí, že zemřelo to nepravé dítě“. Jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo pět let. Žil s matkou v Berkeley, kde vystudoval základní a střední školu. Na základní škole vydával vlastní časopis Daily Dick a v roce 1941 se stal náruživým čtenářem science fiction. Svůj první román napsal ve čtrnácti letech, jmenoval se Return to Liliput, dílo se nedochovalo. Ze stejného roku pochází i první povídka „Le Diable“, která vyšla v Berkeley Daily Gazette. Také působil na Kalifornské univerzitě, kde pracovall ve školním rozhlase a pokoušel se o studium, čehož brzy zanechal, neboť se u něj projevily psychické problémy doprovázené závratěmi způsobenými střídavým strachem z uzavřených a otevřených prostor (později diagnostikované jako schizofrenie). Této nemoci se již za celý život nezbavil a vyzkoušel kvůli ní nesčetné množství drog.

Poté, co Dicka v roce 1949 nepřijali na vojenskou službu kvůli vysokému krevnímu tlaku, získal místo prodavače hudebnin, které mu vydrželo až do roku 1952. Diky této práci se stal milovníkem vážné hudby, která mu mimo jiné pomáhala přemáhat jeho nemoc.

Jinak také režíroval pořad o klasické hudbě pro jedno kalifornské rádio. A později prodával knihy zaměřené na science fiction a fantasy.

Jeho první vydaná sci-fi povídka byla Beyond Lies The Wub (1952), již tam se objevuje jeho charakteristický ironický a občas i humoristický podtón. V Dickově tvorbě se často opakují témata rozdvojené osobnosti, otázka, co je to lidství, a hlavní hrdina závislý na různých drogách.

„Skutečnost je to, co nezmizí když v to přestanete věřit.“ - Valis

Pro Dicka byla dráha spisovatele nejlepší možnou volbou, kromě toho že toužil psát, měl i chorobný strach z autorit a nadřízených.

Za svůj život napsal přes čtyřicet románů a pět povídkových sbírek. Celý život toužil psát hlavně realistické romány, ale neměl s nimi úspěch a vydavatelé mu je vytrvale vraceli, proto se zapsal do dějin hlavně jako fenomenální spisovatel science fiction. V roce 1963 získal i ocenění - cenu Hugo za dílo Muž z vysokého zámku. Za svůj život se stačil 4x oženit, po čtvrtém rozvodu na svatby zanevřel, vystřídal však daleko více žen. Zajímavé je, že si vybíral stále mladší a mladší. Po roce 1978 se Dickovi konečně začalo dařit a stal se slavným a uznávaným spisovatelem. Psal stále méně beletrie a stále více článků o podstatě vesmíru, byly s ním uskutečňovány rozhovory, mimo jiné pro časopis Playboy, dohlížel také na natáčení filmu Blade Runner, jehož pracovní verzi měl možnost zhlédnout roku 1981. Dne 18. února 1982 byl hospitalizován po infarktu myokardu, přidala se mozková mrtvice a 2. března téhož roku umírá ve věku 54 let.

O své životní dráze napsal: „Šel jsem na Kalifornskou univerzitu, ale nikdy jsem ji nedokončil. Hodně lidí kouřilo a četlo The Daily Cal a poslouchalo mé rady. Sci-fi jsem začal číst, když mi bylo jedenáct. Náhodou jsem si koupil výtisk Stirring Science Stories místo Popular Science. Nedokázal jsem se od toho odtrhnout, jen jsem se do toho pustil. Začal jsem se zajímat o literaturu… číst Joyce, Kafku, Steinbecka, Prousta, Dos Passose. Žil jsem v jedné místnosti bez kuchyně a psal krátké povídky. Oženil jsem se s dívkou, kterou jsem potkal v obchodě, kde jsem pracoval, koupil dům a kočku a začal prodávat SF a fantasy. Nechal jsem prodávání v hudebninách, stále ještě poslouchám Monteverdiho a Buxtehudeho, ale většinu času čtu Ibsena a píšu povídky.“

Dickova tvorba je poměrně často námětem filmařů, většinou se však jedná o volné adaptace povídek.

Česky vydané knihy

• V devadesátých letech v Česku knihy P. K. Dicka vydávala nakladatelství Laser-books a Leonardo. Nyní je již řadu let vydává nakladatelství Argo. Kniha Vykolejený čas byla vydána u nakladatelství Epocha, první vydání knihy Blade Runner, Sní androidi o elektrických ovečkách? vydalo nakladatelství Winston Smith. Stejně tak první vydání knihy Temný obraz vydalo nakladatelství Talpress. Povídkovou sbírku Minority Report vydalo nakladatelství Mladá fronta a sbírku Výplata nakladatelství Baronet.

Vydáno v samizdatu

• 1989 - Povídky, (samizdatové vydání, výběr povídek)
• 1989 - Muž z Vysokého zámku, (samizdatové vydání, (The Man in the High Castle, 1962))

Romány

• 1992 - Muž z Vysokého zámku, (The Man in the High Castle, 1962). Znovu vydáno r. 2007.
• 1993 - Blade Runner: Sní androidi o elektrických ovečkách?, (Do Androids Dream of Electric Sheep?, 1968). Znovu vydáno r. 2004.
• 1994 - Tři stigmata Palmera Eldritche, (The Three Stigmata of Palmer Eldritch, 1965). Znovu vydáno r. 2011.
• 1995 - Neteleportovaný muž, (The Unteleported Man, 1966)
• 1998 - Marsovský skluz v čase, (Martian Time-Slip, 1964). Znovu vydáno r. 2011.
• 1998 - Temný obraz, (A Scanner Darkly, 1977). Znovu vydáno r. 2005.
• 1999 - Sluneční loterie, (Solar Lottery, 1955)
• 2000 - Ubik, (UBIK, 1969). Znovu vydáno r. 2008.
• 2000 - Klany alfanského měsíce, (Clans of the Alphane Moon, 1964)
• 2003 - Svět, který stvořil Jones, (The World Jones Made, 1956)
• 2004 - Kaňte, mé slzy, řekl policista, (Flow My Tears, Policeman Said, 1974)
• 2004 - Král úletů, (Confessions of a Crap Artist, 1975)
• 2004 - Počkej si na loňský rok, (Now Wait for Last Year, 1966)
• 2004 - Vykolejený čas, (Time Out of Joint, 1959)
• 2005 - Hráči z Titanu, (The Game-Players of Titan, 1963)
• 2005 - Když mrtví mládnou, (Counter-Clock World, 1967)
• 2006 - Valis, (Valis, 1981)
• 2007 - Převtělení Timothyho Archera, (Transmigration of Timothy Archer, 1982)
• 2008 - Božská invaze, (The Divine Invasion, 1981)
• 2009 - Dr. Krvemsta aneb Jak se nám vedlo po bombě, (Dr. Bloodmoney, or How We Got Along After the Bomb, 1965)
• 2009 - Rádio Svobodný Albemut, (Radio Free Albemuth,1985)
• 2010 - Deus Irae, (Deus Irae, 1976)

Povídkové sbírky

• 1995 - Zlatý muž, (The Golden Man, 1980)
• 2002 - Minority Report a jiné povídky, (Minority Report, 2002)
• 2002 - To je Wub, kapitáne!, (Beyond Lies the Wub, 1987)
• 2004 - Výplata, (Paycheck: Classic Stories, 2003)
• 2006 - Planeta, která neexistovala I, (Second Variety, 1989)
• 2006 - Planeta, která neexistovala II, (Second Variety, 1989)
• 2011 - Podivný ráj a jiné povídky, (The Father-Thing, 1989)

Filmová zpracování

Filmy inspirované tvorbou

• Blade Runner - 1982, režie Ridley Scott, podle povídky "Do Androids Dream of Electric Sheep?".
• Total Recall - 1990, režie Paul Verhoeven, podle povídky "We Can Remember It for You Wholesale".
• Confessions d'un Barjo - 1992, režie Jérôme Boivin, podle románu "Confessions of a Crap Artist".
• Screamers - 1995, režie Christian Duguay, podle povídky "Second Variety".
• Impostor - 2001, režie Gary Fleder, podle povídky "Impostor".
• Minority Report - 2002, režie Steven Spielberg, podle povídky "Minority Report".
• Výplata (Paycheck) - 2003, režie John Woo, podle povídky "Paycheck".
• Temný obraz (A Scanner Darkly) - 2006, režie Richard Linklater, podle románu "A Scanner Darkly".
• Next (The Golden Man) - 2007, režie Lee Tamahori, podle povídky "The Golden Man".
• Screamers: Hon na člověka (Screamers: The Hunting) - 2009, režie Sheldon Wilson
• Radio Free Albemuth - 2010, režie John Alan Simon, podle románu "Radio Free Albemuth".
• Správci osudu (The Adjustment Bureau) - 2011, režie George Nolfi, podle povídky "Adjustment Team".

Filmy inspirované myšlenkami

• Dvanáct opic - 1995, režie Terry Gilliam
• Matrix - 1999, režie Larry Wachowski, Andy Wachowski
• V kůži Johna Malkoviche - 1999. režie Spike Jonze
• Memento - 2000, režie Christopher Nolan
• Mulholland Drive - 2001, režie David Lynch
• Věčný svit neposkvrněné mysli - 2004, režie Michel Gondry
• Počátek - 2010, režie Christopher Nolan

Zdroj: Wikipedia.org