Robert Fripp

Robert Fripp (* 16. května 1946 Wimborne Minster, Dorset) je britský kytarista, producent a hudební skladatel, známý jako jediný stálý člen progressive rockové skupiny King Crimson. Jeho dílo překlenující čtyři desetiletí prošlo několika hudebními styly. Fripp se umístil na 42. místě v anketě časopisu Rolling Stone „100 nejlepších kytaristů všech dob“.

Biografie

Raná kariéra

Frippova profesionální dráha začala v roce 1967, když odpověděl na inzerát hledající zpívajícího varhaníka, pro skupinu založenou baskytaristou Peterem Gilesem a bubeníkem Michaelem Gilesem. Skupina Giles, Giles and Fripp dosáhla vydání dvou singlů a jednoho alba The Cheerful Insanity of Giles, Giles and Fripp, které však nebyly úspěšné.

Začátky King Crimson

Po rozpadu skupiny Giles, Giles and Fripp spřádal společně s bubeníkem Michaelem Gilesem plány na založení nové skupiny, kterou s nimi v roce 1968 založili Greg Lake, Peter Sinfield a Ian McDonald. Jejich první album, In the Court of the Crimson King, bylo vydáno koncem roku 1969 a kritiky bylo přijato různě. Kvůli hudebním odlišnostem Gilese a McDonalda, King Crimson se rozpadli brzy po vydání prvního alba a byli pak reformováni ještě několikrát. Fripp svým spoluhráčům nabídl, že opustí skupinu, ale Giles a McDonald cítili, že King Crimson jsou jeho, a tak Robert Fripp zůstal jediným stálým členem skupiny. Crimson pak prošli několika změnami v sestavách skupiny, dokud se v roce 1974 nerozpadli.

Vedlejší projekty a spolupráce

Během období slabší aktivity skupiny King Crimson se Fripp zabýval mnoha postranními projekty. Pracoval s Keith Tippettem (a dalšími, kteří se objevili na nahrávkách King Crimson) na projektech vzdálených rockové hudbě, produkoval Septober Energy v roce 1971 a Ovary Lodge v roce 1973. Během tohoto období pracoval též s Van der Graaf Generator, kdy hrál na jejich albu z roku 1970 H to He, Who Am the Only One a v roce 1971 na Pawn Hearts. Ve spolupráci s Brianem Eno nahrál No Pussyfooting (1972) a Evening Star (1974). Tato dvě alba byla plná experimentů s různými hudebními technikami, včetně zpožďovací časové smyčky, kterou praktikoval na dvou cívkových magnetofonech Revox. Tato technika pak hrála důležitou úlohu v pozdější Frippově práci a systém se stal známým jako Frippertronics. Fripp a Eno též v roce 1975 odehráli mnoho živých vystoupení po celé Evropě.

Fripp pak strávil nějaký čas mimo hudební průmysl, když se v roce 1970 věnoval studiu, které pak mělo vliv na jeho kytarové umění. K hudební práci se pak vrátil jako studiový kytarista na prvním albu Petera Gabriela Peter Gabriel (I) v roce 1976, vydaném následující rok. Fripp se pak ještě zúčastnil Gabrielova turné na podporu alba, ale na pódiu skrytý a pod pseudonymem „Dusty Rhodes“.

Zdroj: Wikipedia.org