Taras Kuščynskyj bylo jméno, se kterým většina dnes již zralé generace proplouvala přes úskalí počátků normalizace. Jako oficiální fotograf Semaforu i tzv. exportní tvůrce (fotografoval pro exportní ...
Praha – V Křížové chodbě Staroměstské radnice je až do 11. listopadu k vidění výstava fotografií jedné z nejvýraznějších osobností inscenované fotografie 60.– 70. let, Tarase Kuščynského (1932 – 198 ...
Praha - Czech Photo Gallery uspořádala společnou výstavu pěti významným fotografům pod názvem The Best of Akt/Nude, který zároveň prozrazuje téma celé expozice. Každý z prezentovaných umělců, kterým ...
Praha – Fotograf Taras Kuščynskyj symbolizoval ve svém oboru špičku 20. století. Barokní objekt Písecké brány od zítřka poslouží k vystavení jeho nejznámějších snímků. Půjde totiž o jakési preludium ...
Taras Kuščynskyj (25. května 1932 Praha – 27. prosince 1983 Praha) byl český fotograf. Věnoval se zejména reklamní a portrétní fotografii a fotografování aktů.
Rané dětství prožil na Podkarpatské Rusi, kde jeho rodiče působili jako učitelé. Na počátku druhé světové války se matka se synem vrátili do Prahy, otec rodinu opustil. Taras Kuščynskyj studoval architekturu na ČVUT v Praze. Po dokončení studia v roce 1961 pracoval jako projektant.
Svou první samostatnou výstavu uspořádal v Hořicích v roce 1963. Od roku 1966 byl nezávislým fotografem. Vystavoval nejen doma, ale i v zahraničí (1967 – Nizozemí, 1971 – Rakousko, 1973 – Japonsko). Hlavním tématem jeho fotografií je žena. Fotografoval ve volné přírodě, odmítal umělé osvětlení a speciální vybavení. Věnoval se i krajinářské fotografii, zejména vysokohorské.
Život v datech
1932 - 25. května narozen v Praze
1947 - první fotografie, námětem vysokohorská krajina
1955 - uzavírá sňatek s Alenou, narodila se jim první dcera Zina
1960 - narodila se druhá dcera - Radka
1961 - končí studia na fakultě architektury ČVUT a vstupuje do zaměstnání jako inženýr projektant
1963 - narodila se třetí dcera Halka, první samostatná výstava v Hořicích v Podkrkonoší, první samostatná výstava v Praze v Malostranské záložně
1966 - začíná pracovat jako nezávislý fotograf při ČFVU
1967 - první samostatná výstava v zahraničí - Laren Blaricum Holandsko
1973 - na žádost firmy AP vystavuje v Pentax Gallery v Tokiu v Japonsku
Taras Kuščynskyj (25. května 1932 Praha – 27. prosince 1983 Praha) byl český fotograf. Věnoval se zejména reklamní a portrétní fotografii a fotografování aktů.
Rané dětství prožil na Podkarpatské Rusi, kde jeho rodiče působili jako učitelé. Na počátku druhé světové války se matka se synem vrátili do Prahy, otec rodinu opustil. Taras Kuščynskyj studoval architekturu na ČVUT v Praze. Po dokončení studia v roce 1961 pracoval jako projektant.
Svou první samostatnou výstavu uspořádal v Hořicích v roce 1963. Od roku 1966 byl nezávislým fotografem. Vystavoval nejen doma, ale i v zahraničí (1967 – Nizozemí, 1971 – Rakousko, 1973 – Japonsko). Hlavním tématem jeho fotografií je žena. Fotografoval ve volné přírodě, odmítal umělé osvětlení a speciální vybavení. Věnoval se i krajinářské fotografii, zejména vysokohorské.
Život v datech
1932 - 25. května narozen v Praze
1947 - první fotografie, námětem vysokohorská krajina
1955 - uzavírá sňatek s Alenou, narodila se jim první dcera Zina
1960 - narodila se druhá dcera - Radka
1961 - končí studia na fakultě architektury ČVUT a vstupuje do zaměstnání jako inženýr projektant
1963 - narodila se třetí dcera Halka, první samostatná výstava v Hořicích v Podkrkonoší, první samostatná výstava v Praze v Malostranské záložně
1966 - začíná pracovat jako nezávislý fotograf při ČFVU
1967 - první samostatná výstava v zahraničí - Laren Blaricum Holandsko
1973 - na žádost firmy AP vystavuje v Pentax Gallery v Tokiu v Japonsku
1976 - stává se členem a spoluzakladatelem skupiny Setkání
1983 - poslední výstava v Praze ve výstavní síni Fotochemy v rámci Interkamery, poslední výstava (35.) za jeho života v Muzeu ukrajinské kultury - Svidník
1983 - 27. prosince umírá ve svém domě v Praze
Životní motto
Fotografovat znamená pro mne žít.
Chci vytvářet krásu. Chci zobrazovat život. Jeho nositelkou je žena. Ona je prostředníkem mého sebepřiznání, její ruce, vlasy, tvář. Hledám a čekám na vzácné okamžiky, kdy v očích ženy je věčnost. Světlo je mým stavebním materiálem.
Zhmotňuji ho a vytvářím prostor klidu.
Literatura
Mrázková, Daniela-Remeš, Vladimír: Cesty československé fotografie. Mladá fronta, Praha 1989, ISBN 80-204-0015-X.
Kuščynskyj, Taras-Pohribný, Jan: Taras Kuščynskyj. Dům umění města Brna, Brno 1987.
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK
