Viktor Dyk

Viktor Dyk (31. prosince 1877 Pšovka u Mělníka – 14. května 1931 Lopud) byl významný český básník, prozaik, dramatik, publicista a nacionalistický politik, v mládí jeden z představitelů tzv. generace anarchistických buřičů, později nacionalisticky orientovaný autor.

Život

Narodil se v Pšovce u Mělníka. Navštěvoval gymnázium v Žitné ulici v Praze, kde byl jedním z jeho učitelů Alois Jirásek. Poté dokončil Právnickou fakultu Karlovy Univerzity. Po celý život však působil jako novinář a spisovatel. K rozhodnutí nevěnovat se právu došel v roce své justiční zkoušky (1905).

Od roku 1907 až do své smrti se podílel na redigování časopisu Lumír. V letech 1910–1914 redigoval také časopis Samostatnost.

Za první světové války se podílel na protirakouském odboji a byl vězněn kvůli své literární činnosti (1916–1917) ve Vídni. Od roku 1918 byl redaktorem Národních listů.

Jeho politická činnost započala roku 1911, kdy se stal členem Státoprávně pokrokové strany a neúspěšně za tuto stranu kandidoval ve vinohradském volebním okrese do Říšské rady. Roku 1918 se podílel na založení Československé národní demokracie. V parlamentních volbách v roce 1920 získal za národní demokracii poslanecké křeslo v Národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1925 se pak za tuto stranu dostal do senátu. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929. V senátu setrval do své smrti roku 1931. Pak ho nahradil Jan Kapras.

Byl orientován pravicově a nacionalisticky. Patřil mezi nejvýraznější prvorepublikové odpůrce tzv. hradní politiky, a především jejích tvůrců T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Příležitostně psal do časopisu Vlajka. V roce 1928 se po sedmadvacetileté známosti oženil se spisovatelkou a novinářkou Zdenkou Háskovou.

Viktor Dyk byl vášnivým a uznávaným šachistou, členem Českého spolku šachovního. Blízce se přátelil s prvním českým velmistrem Oldřichem Durasem a také mu věnoval několik básní, včetně jedné, kterou napsal v němčině. Několik záznamů Dykových partií (mj. právě s Durasem a s Richardem Rétim) se dochovalo a jsou k dispozici i na internetu.

Zemřel na srdeční mrtvici při koupání v Jaderském moři na chorvatském ostrově Lopud (zátoka Šunj). V této souvislosti je často připomínána jeho báseň Soumrak moře ze sbírky Devátá vlna , kterou podle některých názorů předpověděl svou smrt.

Pohřben je na pražských Olšanských hřbitovech.

Dílo

Dyk často využíval aforistickou úsečnost, satiru a pravidelný rytmický verš. Jeho díla zpravidla obsahují jasnou pointu, využíval paradoxy.

Počátek jeho literární tvorby je spojen se značnou skepsí, která pramení z potlačení omladinářských bouří v první polovině 90. let. Sbírky jsou spojovány s tvorbou skupiny soustředěné kolem Moderní revue.

Poezie

• A porta inferi (1897, latinsky Od brány pekelné, raná subjektivní lyrika, název podle latinského žalmu zpívaného při pohřbu)
• Síla života (1898)
• Marnosti (1900)
• Satiry a sarkasmy (1905, politická satirická poezie)
• Milá sedmi loupežníků (1906, lyrickoepická poema (balada), formou dialogu, kult síly a vášně, vliv romantismu a anarchismu)
• Pohádky z naší vesnice (1910, politická satirická lyrika)
• Giuseppe Moro (1911)
• Zápas Jiřího Macků (1916)
• Noci chiméry (1917, subjektivní lyrika)
• Devátá vlna (1930, melancholie, předtucha smrti)

Následující čtyři sbírky patří do tzv. válečné tetralogie, jejímž hlavní myšlenkou je národní (státní) samostatnost. Dyk se nechal inspirovat 1. světovou válkou. Vyzývá k odvaze. Vyjadřuje také obavy o osud národa a varuje před zradou.

• Lehké a těžké kroky (1915)
• Anebo (1917)
• Okno (1921)
• Poslední rok (1922)

„Opustíš-li mne, nezahynu.
Opustíš-li mne, zahyneš!“
(z básně Země mluví ze sbírky Okno)

Próza

• Stud (1900, povídka )
• Hučí jez a jiné prózy (1903)
• Konec Hackenschmidův (1904, román, 3. díl tetralogie)
• Prosinec (1906, román)
• Prsty Habakukovy (1906, román)
• Píseň o vrbě (1908, sbírka povídek)
• Příhody (1911, sbírka povídek)
• Krysař (1915, novela, která čerpá ze staroněmecké pověsti. Ve shodě s romantismem ji Dyk obměňuje motivem milostné deziluze.)
• Tajemná dobrodružství Alexeje Iványče Kozulinova (1923, povídka neúplně čas. 1915, dopsáno 1922; dvě původní zkonfiskované kapitoly, po 1915 ztracené a autorem pro knižní vydání nepoužité, až posmrtně 1931-32)
• Tichý dům (1921, povídka )
• Zlý vítr (1922, sbírka povídek, psáno 1905)
• Prsty Habakukovy (1925, román)
• Můj přítel Čehona (1925, povídka )
• Dědivadelní hra (1927, povídka pro ml.)
• Holoubek Kuzma (1928, povídka)
• Soykovy děti (1929, román)

Politická literatura

• Ad usum pana presidenta republiky (1929 – kniha kritizující politiku Beneše, Masaryka a celé skupiny okolo „Hradu“)
• O národní stát (vydáno posmrtně v letech 1932–1938, 7 svazků, soubor Dykovy politické publicistiky z let 1917–1931)

Drama

• Epizoda (1906, i prem.)
• Posel (1907 i prem., divadelní hra, změn. vyd. 1922, 1. díl zamýšlené a neuskutečněné dramatické trilogie)
• Zmoudření Dona Quijota (1913, prem. 1914, výrazný vliv symbolismu, zmoudření = ztráta iluzí, smrt)
• Veliký mág (1914, prem. 1915, divadelní hra)
• Zvěrstva (1919, i prem., divadelní hra)
• Ondřej a drak (1919, prem. 1920, divadelní hra)
• Revoluční trilogie (1921, sbírka divadelních heromán; Ranní ropucha prem. 1908, Figaro prem. 1917, Poražení prem. 1911, prem. celku 1917)
• Napravený plukovník Švec (1929, divadelní hra; Zastává se v ní Rudolfa Medka)

Paměti

• Vzpomínky a komentáře (1927)

Libreta

• Libreto k opeře Výlety pana Broučka od Leoše Janáčka (podle románu Svatopluka Čecha)

Literatura

• FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha : Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0.  
• KAUTMAN, František. Naděje a úskalí českého nacionalismu : Viktor Dyk v českém politickém životě. Praha : Česká expedice, 1992. 101 s. ISBN 80-85281-28-7.  
• KOSATÍK, Pavel. Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha : Mladá fronta, 2010. 280 s. ISBN 978-80-204-2307-8.  
• MED, Jaroslav. Viktor Dyk : monografie s ukázkami z tvorby. Praha : Melantrich, 1998. 414 s.  
• PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v kontextech : 1918-1945. Praha : Torst, 2010. 1390 s. ISBN 978-80-721-5391-6.  
• TOMEŠ, Josef. Viktor Dyk a T.G. Masaryk : dvojí reflexe češství. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 203 s. ISBN 978-80-7106-309-4.  

Zdroj: Wikipedia.org