Sezimovo Ústí připravuje projekt na využití takzvané Fierlingerovy vily, kterou vlastní. Objekt, jenž si nechal postavit za první republiky významný sociálnědemokratický politik Zdeněk Fierlinger v so ...
Vítězný únor 2018 běží na našich televizních obrazovkách v přímém přenosu: Andrej Babiš v titulní roli Klementa Gottwalda, Miloš Zeman alternuje chvíli jako Edvard Beneš, chvíli jako Zdeněk Fierlinger ...
Vítězný únor 2018 běží na našich televizních obrazovkách v přímém přenosu: Andrej Babiš v titulní roli Klementa Gottwalda, Miloš Zeman alternuje chvíli jako Edvard Beneš, chvíli jako Zdeněk Fierlinger ...
Před sedmdesáti lety, 12. prosince 1943, československý velvyslanec v SSSR Zdeněk Fierlinger a sovětský lidový komisař zahraničí Vjačeslav Michajlovič Molotov (vlastním jménem Skrjabin) podepsali v M ...
Lídr soc. dem. Bohuslav Sobotka přes výzvu stranického předsednictva nehodlá rezignovat. Rozhodl se bránit a situaci uvnitř ČSSD navíc srovnal s rokem 1948, kdy Zdeněk Fierlinger uvrhl soc. dem. do ná ...
Za námet svojej dizertačnej práce si ho vybrala Madeleine Albrightová. Jeho synovec údajne istý čas odmietal nosiť jeho meno, lebo sa za neho hanbil. Zdeněk Fierlinger podrazil spo ...
Zdeněk Fierlinger (11. července 1891 Olomouc – 2. května 1976 Praha) byl vysoký sociálně-demokratický a později komunistický funkcionář, československý premiér v letech 1945–1946 (v prvních dvou poválečných vládách). Jeho jméno je spojováno především se zradou své demokratické strany a jejím „sloučením" s KSČ po komunistickém převratu v roce 1948.
Původ a počátek kariéry
Zdeněk Fierlinger pocházel ze středostavovské rodiny, otec byl středoškolským učitelem v Olomouci. Vystudoval gymnásium. První světová válka ho zastihla v Rusku, kde vstoupil jako důstojník do českolovenských legií. Za statečnost v boji byl Fierliger jmenován rytířem řádu sv. Jiří. Byl velitelem čety tzv. sokolské komandy. Byl kamarádem plukovníka Švece (chodili spolu na rozvědku.) U Zborova byl velitelem 9. roty.
Po Zborovu se měl stát velitelem praporu (stejně jako Švec, Husák a Muller) byl však odeslán Odbočkou Československé národní rady s Voskou do USA, aby pomáhal náboru a formování českého vojska v USA. Potom přešel do legií ve Francii. (zdroj: Deník plukovníka Švece, Praha 1926)
Po válce se Fierlinger vrátil do Československa a vstoupil do diplomatických služeb. Byl postupně vyslancem v Nizozemsku, Rumunsku, USA, Švýcarsku a Rakousku. V tomto období byl blízkým přítelem a spolupracovníkem Edvarda Beneše. V roce 1924 vstoupil do sociálně-demokratické strany.
Působení v SSSR
Od roku 1937 do roku 1945 zastával Fierlinger post vyslance (a později velvyslance) v SSSR. Převládá názor, že již dříve ve třicátých letech se stal agentem sovětské tajné služby NKVD. V tomto svém „moskevském období" byl Fierlinger velice blízký exilovému vedení KSČ v čele s Klementem Gottwaldem, které k němu mělo naprostou důvěru. To se projevilo například v roce 1943, kdy komunisté spolu s Fierlingerem „připravili" podepsání československo-sovětské mírové smlouvy Edvardem Benešem.
Konec války a nástup komunistů k moci
Těsně před koncem války (duben 1945) se stává Fierlinger v exilu předsedou československé vlády a zůstává jím i po návratu do Československa až do voleb v roce 1946. Zároveň se stává vůdcem „levého křídla" sociální demokracie, které usiluje o co nejtěsnější spolupráci s KSČ.
V letech 1946–1947 byl předsedou ČSSD. V listopadu 1947 byl z předsednictva vyloučen. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl Fierlinger hlavním iniciátorem „sloučení" sociálních demokratů s komunisty – fakticky však spíše likvidace sociální demokracie a převedení části strany do KSČ. Odměnou mu bylo ještě v roce 1948 místo v Ústředním výboru KSČ.
Zdeněk Fierlinger následně působil jako místopředseda vlády (1948–1953), předseda Národního shromáždění (1953–1964) a ministr pověřený řízením Státního úřadu pro věci církevní (1951-1953). Až do roku 1966 (do svých pětasedmdesáti let) byl členem předsednictva Ústředního výboru KSČ. V roce 1968 působil mimo jiné v rámci Svazu československo-sovětského přátelství a jedna z jeho posledních veřejných „akcí“ bylo, že po okupaci 1968 vedl jeho delegaci na sovětské velvyslanectví s „údajně“ protestní nótou.
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK