Žižkovský útočník Antonín Vaníček si ve sprintu posunul míč do pokutového území, pardubický obránce Jan Trédl nestíhal, šel do skluzu a protihráče podrazil. Rozhodčí Zdeněk Folprecht bez váhání odpísk ...
Být rozhodčí je řehole. Sám se o tom na vlastní kůži přesvědčil oblíbený fotbalový expert Zdeněk Folprecht. V zimní Tipsport lize si vyzkoušel odřídit utkání ligových Pardubic s druholigovým Žižkovem. ...
Jako někdejší prvoligový hráč s rozhodčími mnohdy nesouhlasil. Jako televizní expert na obrazovce rozebírá jejich přehmaty. Teď si Zdeněk Folprecht roli sudího sám zkusí. Ve středu 15. ledna odpíská z ...
Letos se koná 28. ročník fotbalové Tipsport ligy. Středeční zápas druholigového Žižkova s Pardubicemi bude mít netradiční zpestření, jelikož ho odpíská někdejší prvoligový hráč, aktuálně opora mateřsk ...
Po konci profikariéry se stal známým a oblíbeným expertem. Nyní si Zdeněk Folprecht vyzkouší ve fotbalové branži další profesi. Bývalý záložník Sparty či Liberce odřídí jako hlavní rozhodčí přípravný ...
Zdeněk Folprecht (26. ledna 1900, Turnov – 29. října 1961, Praha) byl český hudební skladatel a dirigent.
Život
Po absolvování gymnázia studoval skladbu na Pražské konzervatoři u Josefa Bohuslava Foerstra. Ve studiu pokračoval na mistrovské škole u Vítězslava Nováka (skladba) a Václava Talicha (dirigování).
Od roku 1939 byl dirigentem opery Slovenského národního divadla. Ředitelem opery byl tehdy Oskar Nedbal, který mu pomohl uvést na scénu jeho jevištní díla. Stal se součástí slovenského hudebního života. Řídil tehdy ještě amatérskou Slovenskou filharmonii a stal se jejím uměleckým šéfem. Nahrával pro rozhlas i na gramofonové desky a byl často zván na hostování do zahraničí.
V pražském Národním divadle hostoval několikrát již během svého působení v Bratislavě. V roce 1939 byl Václavem Talichem angažován natrvalo a setrval až do roku 1961 jako dirigent a hlasový poradce. Často doprovázel sólisty Národního divadla při koncertních vystoupeních. Byl dále zván na hostování do zahraničí zejména na řízení operních děl českých skladatelů. Dostalo se mu i zahraničního ocenění. V roce 1947 ho rumunský král Michal l. jmenoval důstojníkem řádu Rumunské koruny.
Zemřel náhle v roce 1961. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově.
Dílo
Jevištní díla
Lásky hra osudná, opera podle hry bratří Čapků (1922, premiéra ve Slovenském národním divadle 13. listopadu 1926)
Zlomené srdce, scénická symfonie na vlastní text (1934, premiéra ve SND 18. ledna 1936).
Orchestrální skladby
Nálady pro komorní orchestr (1926)
Ztracenou dolinou, fantasie na slovenské lidové písně (1934)
Symfonie č. 1 (1935)
Scherzo fantastico (1937)
Letní slunovrat (1938)
Koncert pro klavír a orchestr (1940 – cena České akademie věd a umění)
Slavnostní předehra (1943)
Symfonie č. 2 Míru (1947)
Symfonietta (1948)
Symfonie č. 3 Radostná (1950)
Koncert pro housle a orchestr (1951)
Večerní hudba, serenáda (1957)
Rondo brillante pro klavír a orchestr (1958)
Symfonie č. 4 (1959)
Kantáty
Hymnus vzkriesenia (1929 – cena České akademie věd a umění)
České jaro (1944 – cena České akademie věd a umění)
Hymnus osvobození (1945)
Komorní skladby
Suita pro klavír (1925)
Rondo pro dva klavíry (1952)
Sonatina pro housle a klavír (1942)
Capriccio pro housle a klavír (1956)
Malá suita ve starém slohu pro flétnu a harfu (1937)
1. smyčcový kvartet (1934)
2. smyčcový kvartet (1949)
3. smyčcový kvartet (1955)
Smyčcový kvintet se dvěma violami (1930)
Dechový kvintet (1938)
Concertino pro devět sólových nástrojů (1942 – cena Českého spolku pro komorní hudbu)
Písně
Písně op. 1
Tři písně na francouzskou poesii (překlad Karel Čapek, 1938)
Písně Dálného Východu (1941)
Veselé písničky (1944)
Tajná láska (na slova španělské lidové poesie, 1945 – cena České akademie věd a umění)
Několik sbírek úprav českých a slovenských lidových písní.
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK