V komunistické éře jsme byli zvyklí říkat, že „mráz přichází z Kremlu“ (aspoň tak kdysi nazval svou známou knihu Zdeněk Mlynář), ale časy se mění. Dnes sice z Východu údajně přicházejí agenti s novičo ...
Návrat československé delegace z Moskvy na konci srpna 1968 provázely obavy i očekávání. Podpis potupných Moskevských protokolů mělo zmírnit postupné stažení tanků z ulic do kasáren. Jak napsal tehdej ...
25 LET OD LISTOPADU´89 Vy nevíte, co se v této zemi děje. Jde o největší majetkový převrat od dob Bílé hory, řekl prý kdysi historikovi Emilu Voráčkovi Zdeněk Mlynář. Reagoval tak na jeho stesk nad tí ...
09.11.2014Médium: ParlamentniListy.cz – politika ze všech stran
Zdeněk Mlynář, rodným jménem, které užíval do roku 1945 Zdeněk Müller, (22. června 1930, Vysoké Mýto – 15. dubna 1997, Vídeň) byl český právník, politik, signatář Charty 77, pedagog, vědec a politolog.
Životopis
Od roku 1946 byl členem Komunistické strany Československa, v období 1950-1955 absolvoval moskevskou Právnickou fakultu Lomonosovovy univerzity. Následně nastoupil do Ústavu státu a práva Československé akademie věd, kde setrval až do roku 1968. Během Pražského jara byl zvolen tajemníkem Ústředního výboru KSČ. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl spolu s dalšími vedoucími členy strany odvlečen do Moskvy, kde připojil svůj podpis pod tzv. Moskevské protokoly. Poté byl ještě dosazen do funkce člena předsednictva ÚV KSČ, následně v listopadu téhož roku však na všechny své posty rezignoval a roku 1970 došlo k jeho vyloučení z komunistické strany. Novým zaměstnavatelem se stalo Národní muzeum.
Podepsal Chartu 77 a podílel se na protirežimních aktivitách. To byl důvod represivního tlaku státní moci na jeho osobu, v důsledku něhož emigroval do Rakouska. V něm přednášel na univerzitě v Innsbrucku, od roku 1989 jako profesor politologie.
Po sametové revoluci se vrátil do Československa. Stal se čestným předsedou a volebním lídrem Levého bloku pro parlamentní volby v roce 1996. Poté, co strana propadla, odstoupil ze své funkce a pro zhoršený zdravotní stav definitivně opustil politiku.
Zemřel v dubnu 1997 ve Vídni. Pražského pohřbu se mimo jiné zúč... Celý text »
Zdeněk Mlynář, rodným jménem, které užíval do roku 1945 Zdeněk Müller, (22. června 1930, Vysoké Mýto – 15. dubna 1997, Vídeň) byl český právník, politik, signatář Charty 77, pedagog, vědec a politolog.
Životopis
Od roku 1946 byl členem Komunistické strany Československa, v období 1950-1955 absolvoval moskevskou Právnickou fakultu Lomonosovovy univerzity. Následně nastoupil do Ústavu státu a práva Československé akademie věd, kde setrval až do roku 1968. Během Pražského jara byl zvolen tajemníkem Ústředního výboru KSČ. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl spolu s dalšími vedoucími členy strany odvlečen do Moskvy, kde připojil svůj podpis pod tzv. Moskevské protokoly. Poté byl ještě dosazen do funkce člena předsednictva ÚV KSČ, následně v listopadu téhož roku však na všechny své posty rezignoval a roku 1970 došlo k jeho vyloučení z komunistické strany. Novým zaměstnavatelem se stalo Národní muzeum.
Podepsal Chartu 77 a podílel se na protirežimních aktivitách. To byl důvod represivního tlaku státní moci na jeho osobu, v důsledku něhož emigroval do Rakouska. V něm přednášel na univerzitě v Innsbrucku, od roku 1989 jako profesor politologie.
Po sametové revoluci se vrátil do Československa. Stal se čestným předsedou a volebním lídrem Levého bloku pro parlamentní volby v roce 1996. Poté, co strana propadla, odstoupil ze své funkce a pro zhoršený zdravotní stav definitivně opustil politiku.
Zemřel v dubnu 1997 ve Vídni. Pražského pohřbu se mimo jiné zúčastnil bývalý generální tajemník ÚV KSSS a prezident Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov.
Manželkou byla ekonomka a diplomatka Rita Klímová, synem pak novinář a politik Vladimír Mlynář a dcerou profesorka historie umění Milena Bartlová.
Výbor z díla
Proti srsti : politické komentáře : 1990-1995 (1996)
Krize v sovětských systémech od Stalina ke Gorbačovovi : příspěvek k teoretické analýze (1991)
Mráz přichází z Kremlu (1978).
Československý pokus o reformu 1968 : Analýza jeho teorie a praxe (1975)
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK
