Zdeněk Šesták

Zdeněk Šesták (* 10. prosince 1925, Cítoliby u Loun) je český hudební skladatel. Je známý tvorbou symfonickou, komorní a sborovou. Propaguje díla autorů cítolibské skladatelské školy 18. století.

Životopis

Pochází z hudbymilovné rodiny. Matka byla učitelka a zpívala v chrámovém sboru, otec hrál na violoncello v orchestru Železničářské filharmonie v Praze. Cítolibskou obecnou školu navštěvoval v letech 1931-1936, Reálné gymnázium v Lounech 1936-1944. Komponování studoval na Pražské konzervatoři v letech 1945-1950 u Emila Hlobila a Miroslava Krejčího. Své hudební vzdělání doplnil paralelním studiem hudební vědy na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy u Josefa Huttera a Jana Němečka. V té době rovněž navštěvoval přednášky Jana Patočky o antické filosofii. Během vojenské presenční služby v letech 1950-1952 působil jako flétnista u Vojenské divizní hudby ve Slaném. 1952-1954 působil v Ústředním domě lidové tvořivosti v Praze, 1954-1957 v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého a Ústředním domě armády. Od 1957 svobodné povolání jako hudební skladatel. V letech 1968-1969 ústřední dramaturg symfonické, komorní a vokální hudby v Československém rozhlasu. 1991-1992 přednášel hudební regionalistiku na katedře hudební vědy Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

Je členem Společnosti českých skladatelů, Sdružení pro soudobou hudbu Přítomnost, Umělecké besedy a sdružení Pondělníci. V roce 2006 mu bylo Nadací Dagmar a Václava Havlových Vize 97 uděleno uznání za přínos filosofii vzdělávání. V roce 2008 obdržel cenu Ministerstva kultury České republiky za celoživotní přínos české kultuře v oblasti hudby.

Tvorba a muzikologický výzkum

Šestáka lze považovat za syntetika, poučeného z české a světové tvorby 20. století. Jeho díla nepodléhají módním vlnám a nenalezneme v nich snahu po líbivost. Mají pevný tvar a přehlednou kompozici. Hudebními prostředky řeší Šesták etické a ontologické otázky, jak napovídají názvy jeho skladeb. V tom je ovlivněn zejména stálým studiem antické filosofie a rovněž barokní homiletické literatury. Náměty skladeb nalézá rovněž v historii, literatuře a poezii.

Náhodný objev hesla "Urtica" (Kopřiva) v Dlabaczově lexikonu českých umělců ze začátku 19. století ho přivedl ke studiu skladatelské tvorby cítolibské rodiny Kopřivů a dalších příslušníků cítolibské skladatelské školy, zejména Jana Adama Galliny, Jana Nepomuka Venta a Jakuba Lokaje.

Dílo (výběr)

Orchestrální a vokálně-symfonická hudba

• Symfonická fantazie (Variační), 1966
• Symfonie č. 2, 1970
• Symfonie č. 3, 1971
• Symfonie č. 4 (pro smyčcový orchestr), 1973
• Symfonie č. 5 "Chronos", 1978
• Symfonie č. 6 "Věčný nepokoj srdce", 1979
• Koncert pro smyčcový orchestr, 1973
• Sonata sinfonica pro orchestr dechových nástrojů, zvony a tympány, 1976
• Symfonické variace "Zpřítomnění okamžiku", 1980
• Symfonická freska "Paměť", 1981
• Symfonický dramatický obraz "Euripides", 2001
• Koncert pro housle č. 1 "Sursum corda", 1981
• Koncert pro housle č. 2 "Jan houslista", 1983
• Koncert pro violu "Sokratovské meditace", 1982,
• Koncert pro violoncello č. 1 "Světlo naděje", 2002
• Koncert pro violoncello č. 2 "Cesta poznání", 2005
• Vokálně symfonický fragment "Fatum" (podle Sofokla) pro sóla, sbor, orchestr a varhany, 1983
• Oratorium "Královna Dagmar" (libreto Dagmar Ledečová), 1989

Komorní hudba pro smyčcové nástroje

• Smyčcový kvartet č. 3 "Akroasis", 1974
• Smyčcový kvartet č. 4 "Známý hlas", 1975
• Smyčcový kvartet č. 5 "Labyrint duše", 1976
• Smyčcový kvartet č. 6 "Máchovské variace", 1993
• Smyčcový kvartet č. 7 "Soliloquia", 1994
• Smyčcový kvartet č. 8 "Hledání světla", 1996
• Smyčcový kvartet č. 9 "Sisyfos", 1999
• Smyčcový kvintet č. 1 "Concentus musicus", 1975
• Smyčcový kvintet č. 2 "Conscientia temporis", 2000
• Smyčcový sextet "Chvála života", 2001

Komorní hudba pro dechové nástroje

• Concertino pro dechový kvintet, 1964
• Divertimento concertante pro pět dechových nástrojů, 1966
• Pět virtuózních invencí pro fagot, 1966
• Sonata pro dva klarinety, 1967
• Tři metamorfozy pro flétnu, 1968
• Musica tripartita pro klarinet, 1968
• Partita profana, 1975
• Euterpé pro hoboj a klavír, 1977
• Gratulační kasace, 1977
• Sonata da camera pro dechové nástroje, 1978
• Evocationes paschales pro trubku a varhany, 1993
• Sonata "Dies laetitiae" pro trubku a varhany, 1994
• Partita capriccioso (Hommage à Jan Vent) pro dechové nástroje, 1997
• Symposium musicum pro dechový ansámbl, 1997
• Herakleitos (Movimenti musicali per nove stromenti a fiato), 1998
• Nonetto (Hommage à Josef Triebensee) pro dechové nástroje a kontrabas, 1999
• Musica bizzara pro fagot a klavír, 1999
• Trois pièces pro klarinet a klavír, 1999

Vokální hudba

[editovat] Písňové cykly s klavírem

• Čtyři dramatické fragmenty podle Manon Lescaut Vítězslava Nezvala (Komorní kantáta), 1975
• Blahoslavenství hudby. Cyklus písní pro bas a klavír na básně Vladimíra Šefla, 1983
• Hořké smutky Françoise Villona pro tenor a klavír, 1983
• Česká hudba. Cyklus písní na verše Vladimíra Šefla pro bas a klavír, 1984
• Dalekáť cesta má... Cyklus písní na verše K. H. Máchy pro baryton a klavír, 1984
• Neutíkej mi, chvíle blouznivá pro tenor a klavír (na verše Josefa Hory), 1984
• Hlas milého svého slyším (na biblický text Písně písní) pro mezzosoprán a klavír, 1985
• Naléhavý souzvuk tvarů (na verše Michelangela Buonarrotiho) pro bas a klavír, 1989
• Hledání moudrosti (na biblický text Knihy Kazatel) pro baryton a klavír, 1990
• Moudrost lásky. Komorní kantáta na texty Josefa Jelena pro soprán, bas a klavír, 1991

[editovat] Sborové cykly - poemy a capella

• Hommage à Apollinaire, 1972
• Portrét Konstantina Biebla, 1974
• Puškinské vigilie, 1978

[editovat] Skladby pro dívčí (dětský) sbor s klavírem

• Co to zvoní, co to cinká. Dětské sbory s klavírem na texty Jana Čarka, 1959
• Zvěstování jara. Kantáta na slovanskou lidovou poezii, 1979
• Vítej, slunko líbezné. Kantáta na českou lidovou poezii, 1980
• Vychádzalo súnečko. Kantáta na moravskou lidovou poezii, 1980
• Kdež ta ruože prokvitá. Kantáta na českou středověkou poezii, 1982
• V nově zem se zase směje. Kantáta na texty A. J. Puchmajera, 1984

Duchovní hudba

[editovat] Mše

• Missa brevis Citolibensis, 1949

[editovat] Kantáty

• In Deo speravit cor meum, 1976
• Cantate Domino canticum novum, 1981
• Laudate Dominum omnes gentes, 1983
• Excita, Domine corda nostra, 1989
• Laetentur coeli et exultet terra, 1992
• Canticum poeticum de Adalberto sancto pro sóla, sbor a varhany, 1996

Zdroj: Wikipedia.org