Zuzana Navarová

Zuzana Navarová de Tejada (18. června 1959, Hradec Králové – 7. prosince 2004, Praha) byla česká zpěvačka, skladatelka a textařka.

Stručný životopis

Vystudovala španělštinu a češtinu (učitelský obor) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po studiu nastoupila jako učitelka španělštiny na jazykové škole. Na konci 80. let studovala souběžně s vystupováním konzervatoř obor populární zpěv. Od roku 1980 zpívala se skupinou Nerez, její první sólové album vzniklo v roce 1992. V roce 1994 nahrála album s kapelou Tres a v následujících letech dalších pět alb se skupinou Koa. Skládala také scénickou hudbu k divadelním představením. Byla producentkou (Věra Bílá, Rom - Pop, Kale) a objevila zpěvačku Radůzu. Od začátku 90. let stála v čele Nadace Život umělce.

Dlouho pobývala na Kubě, kde potkala svého manžela Luíse. Kubánská hudba inspirovala její vlastní skladby.

Zemřela ve věku 45 let na rakovinu spojenou s cirhózou jater.

Na její počest po ní byla pojmenována Cena Zuzany Navarové.

Tvorba

Hudební tvorba

Od roku 1980 zpívala se skupinou Nerez. Již v té době byla oceňována jako výjimečná sólistka a získala si uznání odborné kritiky i posluchačů.

V roce 1987 vystupovala na Kubě se skupinou Nerez. Na prvním sólové album Caribe (1992) navázalo koncertování s příležitostným seskupením Caribe Jazz Quintet.

Na konci roku 1994 začala spolupracovat s kolumbijským písničkářem a kytaristou Ivánem Gutiérrezem. Spolu s baskytaristou Karlem Cábou vytvořili trojčlenné uskupení Tres a vydali stejnojmenné album se staršími Ivánovými písněmi (1995). Poté nahráli ještě jednu desku s písněmi Navarové, ta však dodnes nevyšla. Kolem dvojice Zuzana Navarová – Iván Gutiérrez se posléze vytvořila skupina Koa – Mário Bihári (akordeon, klavír, klarinet), Camillo Caller (bicí a perkuse) a František Raba (kontrabas) a vzniklo album Skleněná vrba (1999, za které dostala cenu Žlutá ponorka) a koncertní Zelené album (2000).

Po Gutiérrezově odchodu do Španělska vyplnil uprázdněné místo kytaristy Omar Khaouaj. V takovéto sestavě vznikla dvě alba – Barvy všecky (oceněna českým Andělem za rok 2002) a poslední album nazvané Jako Šántidéví z roku 2003; kromě češtiny, romštiny, slovenštiny, ruštiny a jidiš na něm Zuzana Navarová zpívá i kečuánsky.

Méně přízně než u kritiky a posluchačů si získala u nahrávacích firem a v rozhlasových stanicích, které její hudbu zařadily do kategorie menšinových žánrů a hrály ji jen sporadicky. To se změnilo až v roce 2004, kdy se Navarová a skupina Koa prosadila do vysílání mainstreamových radií se skladbou Marie z alba Jako Šántidéví. V té době jí však zbývalo už jen několik posledních měsíců života.

Na posledních albech se psala jako Zuzana Navarová, d. T. (de Tejada)

Texty písní

Pozoruhodné jsou její písňové texty, v nichž se dokázala oprostit od charakteristických folkových a countryových klišé (jimž se celý život vysmívala – viz parodická skladba Cesta dom z alba Jako Šántidéví) a vdechnout textu zvláštní poetiku, v němž využila nápadité anakoluty a další básnické prvky („hubená noc přisedla si s otráveným vínem/ bledá holka přikryla tmu černým baldachýnem“). Zařadila se mezi několik málo českých textařů, jejichž texty dokážou obstát samy o sobě i jako poezie.

Texty písní z let 1998–2004 vydalo v červnu 2009 nakladatelství Host pod názvem Andělská počta. Editorkou publikace je Hana Svanovská.

Zdroj: Wikipedia.org